Dohoda se rýsuje. Afghánské soudy americké vojáky trestat nebudou

Kábul - Afghánské soudy nebudou stíhat americké vojáky. Vyplývá to z návrhu bezpečnostní dohody se Spojenými státy, který zveřejnila afghánská vláda. Podle Washingtonu se ale na dokumentu dál pracuje. Schválit ho musí i třítisícová Velká rada, která se sešla v Kábulu. Proti zasedání vystupuje hnutí Taliban. Afghánský prezident na úvod prohlásil, že USA nedůvěřuje a naopak je to stejné - přesto dohodu podporuje. Po stažení NATO má podle něj v zemi zůstat 10 až 15 tisíc zahraničních vojáků.

Velká rada má v Afghánistánu tradičně větší pravomoc než parlament a prezident Hámid Karzaj nechce bez jejího souhlasu dokument podepsat. Velká rada se v minulosti stala terčem útoků Talibanu a nynější zasedání, které může podle médií trvat tři dny až týden, je důkladně střeženo. Na komplex kábulské polytechnické univerzity, kde se shromáždění téměř tří tisícovek afghánských předáků koná, dohlížejí stovky vojáků.

Dohoda má stanovit podmínky, za jakých američtí vojáci mohou zůstat v Afghánistánu po odchodu zahraničních jednotek. Přestože Kábul dal ve středu najevo, že text je hotov, Američané si stále ponechávají otevřené dveře k dalšímu rokování. Jeden ze zásadních požadavků Washingtonu - imunita amerických vojáků před afghánskou justicí - je přitom ve zveřejněném textu zahrnut. Pokud by se příslušníci americké armády dopustili trestného činu, stíhaly by je americké soudy.

Mohamed Ibrahím, člen Velké rady:

„Zástupci budou rozhodovat o tom, co bude zárukou naší svrchovanosti a budoucnosti Afghánistánu.“

Žádné domovní prohlídky, hřmí z Kábulu. Žádné omluvy, říká Washington

Už v říjnu sice Washington s Kábulem oznámily, že se v zásadě shodly na většině klíčových částí dohody, tento měsíc se ovšem objevilo několik rozporů. Afghánská vláda dle médií kupříkladu nesouhlasí s tím, aby američtí vojáci mohli po roce 2014 vykonávat domovní prohlídky. USA zase upozornily, že nesouhlasí se zasláním omluvného dopisu do Kábulu, který by se týkal údajných přehmatů Američanů při jejich působení v Afghánistánu a o němž se zmiňuje návrh prezentovaný Afghánci.

Afghánský prezident v projevu sdělil, že mu americký prezident Barack Obama poslal dopis
s ujištěním, že bezpečnostní dohoda mezi jejich zeměmi je v nejlepším zájmu Afghánistánu. Obama prý zmínil i jeden z nejspornějších bodů připravované dohody a slíbil, že američtí vojáci budou provádět domovní prohlídky v obydlích Afghánců jen ve výjimečných případech.

Barack Obama
Zdroj: ČTK/AP/Charles Dharapak

„Budoucí přítomnost amerických vojáků v Afghánistánu je velmi citlivá záležitost pro všechny Afghánce. Pro ně představují základní problém noční operace Američanů, kdy vstupují do jejich domů. Místní proti tomu už roky protestují,“ konstatoval Amir Ahmadzai, humanitární pracovník, který donedávna působil v Afghánistánu. Obyvatelé požadují, aby Američané v případě, že mají nějaké tajné informace, je předali afghánským úřadům.

Úplný odchod? Až v roce 2024. Do té doby v zemi zůstanou tisíce vojáků

Do konce roku 2014 se mají z Afghánistánu stáhnout všechny zahraniční bojové oddíly, které nyní mají v asijské zemi bezmála 90 tisíc mužů a žen. „Bude-li podepsána (dohoda), zůstane v Afghánistánu 10 až 15 tisíc zahraničních vojáků. Nemluvím pouze o amerických vojácích, ale také o vojácích z jiných zemí NATO, jako je kupříkladu Turecko či další muslimské země,“ konstatoval Karzaj.

Karzajův projev vyzněl obojace. Na postu ale končí už v dubnu. „Abychom se mohli postavit na vlastní nohy, potřebujeme spojence. A je nejlepší, aby byla naše spojenectví regulována. Dohoda se pokouší naše záležitosti nastavit tak, abychom věděli, co očekávat,“ konstatoval prezidentský kandidát Mohammad Dáúd Sultanzoy.

Zahraniční vojáci by podle dohody mohli ze země definitivně odejít v roce 2024. „Je to otevřená otázka. V Afghánistánu budou za pár měsíců nové volby. A nová vláda může všechno změnit,“ podotkl Ahmadzai.