Praha – Na Ukrajině pokračují protesty proti zastavení sbližování země s Evropskou unií. Ve stínu demonstrací začala v Kyjevě dvoudenní schůzka ministrů zahraničí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Na přijíždějící delegace čekali demonstranti s transparenty, na kterých žádali ukončení „masakrů lidí“ a zastavení diktatury. Český ministr zahraničí v demisi Jan Kohout se v Kyjevě setkal se šéfem opozičního hnutí UDAR Vitalijem Kličkem a dalšími vůdci ukrajinské opozice.
Demonstranti v Kyjevě žádali ministry zahraničí OBSE o zastavení masakrů
Kohout navštívil i náměstí Nezávislosti, které je centrem protivládního odporu. Český diplomat hovořil s demonstranty, atmosféra na náměstí mu prý připomínala listopad 1989 v Praze. Podle něj lidé shromáždění v centru rozhodně nepřipomínají zmanipulovaný dav, jak o nich hovoří někteří poslanci vládní Strany regionů.
Už včera navštívil náměstí Nezávislosti i šéf německé diplomacie Guido Westerwelle. „Je to signál, že Ukrajina svět zajímá, je dobrý signál pro ukrajinskou opozici, že svět zajímá a že ještě Evropská unie nesložila zbraně,“ uvedl komentátor Lukáš Palata s tím, že se ministři vydali i do centa Kyjeva.
Kohout věří, že Ukrajina dostojí závazkům v oblasti lidských práv
Ve svém projevu na schůzce ministrů zahraničí OBSE Jan Kohout prohlásil, že věří, že Ukrajina dostojí svým závazkům v oblasti lidských práv a svobod. Připomněl, že bezpečnost mezi členskými státy OBSE závisí velkou měrou na respektu k lidským právům a základním svobodám. „Právo na mírové shromažďování je jedním z těchto základních práv,“ řekl.
Zastavení přibližování k EU má jenom ekonomické důvody, tvrdí Azarov
Ukrajinský premiér Mykola Azarov v úvodu schůzky podle stanice BBC ujistil, že „dočasná pauza“ v podepsání dohody o přidružení k Evropské unii je dána „výlučně ekonomickými potížemi“ země. Tvrdil také, že kvůli demonstracím v Kyjevě chybějí peníze na důchody, mzdy, sociální dávky, na podporu bydlení a nemocnic. „Ukrajina opravdu potřebuje zásadní finanční pomoc a je problém, kdo jí bude tyto peníze ochoten půjčit,“ potvrdil Palata, podle něhož zatím EU Ukrajině přílišnou pomoc neposkytla.
Setkání se nakonec osobně účastní i ministři ze zemí Evropské unie, ačkoli řada představitelů po víkendovém tvrdém zákroku proti demonstrantům v centru Kyjeva zpochybňovala vhodnost ukrajinské metropole jako místa konání. Na schůzku přicestoval i polský šéf diplomacie Radoslaw Sikorski, který patřil k nejhlasitějším kritikům.
Demonstranti podle komentátora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa považují přítomnost zahraničních ministrů za určitou garanci bezpečnosti, přestože se v Kyjevě hodně diskutovalo o zásahu na budovu magistrátu, kterou využívají demonstranti jako svůj hlavní stan. Před budovu podle Soukupa ráno sice donesl soudce rozhodnutí o jejím vyklizení, bezprostředním zásahem ale nehrozil, demonstrantům pouze uložil pokutu. „Nevypadá to, že by se státní moc chystala k nějakému zásahu,“ uvedl Soukup.
Do Kyjeva ale nepřijel americký ministr John Kerry, na schůzce OBSE jej zastupuje jeho náměstkyně pro evropské záležitosti Victoria Nulandová. Ta během zasedání ujistila, že USA jsou „s ukrajinským lidem, který vidí svou budoucnost v Evropě“, a upozornila ukrajinské vedení, že buď vyjde vstříc tužbám lidu, anebo v zemi zavládne chaos. „Celý svět hledí na Ukrajinu. Teď buď vyjde vstříc zájmům svého lidu, anebo jej rozčaruje. Pak ale hrozí chaos a násilí. Vyzýváme ukrajinskou vládu, aby vyslyšela hlas lidu, který chce žít svobodně,“ řekla.
Summit OBSE
Lavrov kritizoval „hysterickou“ reakci Západu
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naopak kritizoval „hysterickou“ reakci Západu na odmítnutí Kyjeva podepsat „nevýhodnou“ dohodu s EU. „Naše stanovisko je prosté: Je suverénní volbou Ukrajiny, zda tuto dohodu podepíše, anebo nepodepíše. Podle toho, co si Ukrajina vybere, budeme hodnotit následky této volby pro sebe a samozřejmě v případě potřeby vyvozovat důsledky,“ řekl Lavrov podle agentury ITAR-TASS. Postoj Západu je podle ministra „na hraně pohrdání“, když tvrdí, že svrchovaným právem Ukrajiny je dohodu podepsat - a v případě odmítnutí podporuje protesty proti takovému rozhodnutí. Současně ujistil, že Moskva podporuje všechny kroky, které by situaci na Ukrajině „plně vrátily do ústavního rámce“.
Tisíce Ukrajinců nespokojených s rozhodnutím vlády premiéra Mykoly Azarova pozastavit integrační proces s Evropskou unií nadále tráví dny i noci za barikádami v centru Kyjeva. Podle odhadů Martina Dorazína bylo demonstrantů dopoledne zhruba tisíc, večer opět očekává nárust jejich počtu až k 10 000. „V tomto momentu jakoby si opoziční vůdci nevěděli rady, lidé už jsou na náměstích jaksi ze setrvačnosti. Chtějí tu zůstat, ale nevědí, co dál,“ komentoval současnou náladu mezi protestujícími Dorazín.
Na náměstí Nezávislosti zůstávají demonstranti i přes mrazivé počasí, neúspěch opozice vyslovit vládě nedůvěru či Azarovovo prohlášení, že vysílá ukrajinské diplomaty do Bruselu, aby zde vyjednávali o sblížení s EU za výhodnějších podmínek.
Westerwelle mezi demonstranty v centru Kyjeva
„Patříme do Evropy, nejsme Rusko,“ prohlásila jedenadvacetiletá Marijana, která se demonstrace rovněž zúčastnila. Až do rána však nezůstala, domů se vydala po půlnoci posledním metrem. „Mám i jiné povinnosti, ale další večer přijdu zase,“ vysvětlila. Podobě jako Marijana se protestů alespoň několik hodin denně účastní tisíce dalších lidí.
Samotné náměstí je obehnáno hradbou z palet, plechů, popelnic, mobilních plotů a různého harampádí, které sem protestující nanosili. Před jednou z bran skrz barikády je na dlažbě ze samolepek vylepen obří nápis „nas bahato“ (je nás mnoho), které je odkazem na takzvanou oranžovou revoluci, která na Ukrajině v roce 2004 vynesla k moci prozápadní reformátory, pozdějšího prezidenta Viktora Juščenka a nyní vězněnou expremiérku Juliji Tymošenkovou. V neoficiální hymně revoluce totiž rapová skupina GreenJolly zpívá o tom, že nespokojence se starými pořádky není možné porazit, neboť je jich mnoho.
Demonstrace na Ukrajině
Vězněná ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková dnes vyzvala USA a Evropskou unii, aby zavedly sankce proti prezidentovi Viktoru Janukovyčovi a jeho rodině jako odpovědi na násilné rozehnání sobotní demonstrace za sblížení se Západem. „Přesně zacílené sankce proti Janukovyčovi a jeho rodině jsou jediná řeč, které Janukovyč rozumí,“ uvedla Tymošenková podle agentury Interfax. Ve věznici v Charkově také pokračuje desátý den v hladovce jako gestu solidarity s demonstranty v Kyjevě a dalších městech.
O demonstranty se starají desítky dobrovolníků, kteří ve stáncích či u provizorně zřízených pultů rozdávají jídlo, horký čaj i oblečení. Situace v centru metropole se po sobotním tvrdém policejním zákroku proti demonstrantům uklidnila, v noci na dnešek bylo v ulicích vidět jen několik policistů. Ministr vnitra Vitalij Zacharčenko navíc ve středu bezpečnostním sborům zakázal opětovně použít násilí.
GALERIE
Protesty v Kyjevě
Ukrajinský premiér Mykola Azarov dál trvá na svém a vyzval demonstranty k ukončení protestů. Opozici obvinil z podněcování násilí. Policistům včera ministr vnitra zakázal násilné potlačování demonstrací, jakého byl Kyjev svědkem v sobotu. Opozice nyní vyzývá k celoukrajinské stávce. „Tyto úřady nás musí slyšet. Jsem si jist, že na ně musíme tlačit. Budeme blokovat státní organizace tak, aby nemohly plnit své funkce a pracovat pro vládu,“ oznámil na demonstraci lídr opoziční strany UDAR Vitalij Kličko.
Ukrajina se snaží udržet partnerství jak se Západem, tak i klíčovým hráčem na východě. A tak zatímco jedna její delegace má v Bruselu na starosti pokračovat v jednáních o smlouvě s unií za výhodnějších podmínek pro Kyjev, druhý tým zatím míří do Moskvy k rozhovorům o strategickém partnerství s Ruskem.
GALERIE
videogallery_397130