Londýn – Obyvatele Skotska čeká v příštím roce zřejmě nejdůležitější hlasování v novodobé historii. V referendu se budou rozhodovat, zda dál chtějí být součastí Spojeného království – anebo vytvořit vlastní stát. Letos přitom oslavily výročí země, které si podobné události prožily před 20 lety: ano, jde o dělení bývalého Československa. Reportér Bohumil Vostal se proto s kamerou ČT vydal za skotskými poslanci a odborníky zjišťovat, jak moc se Skotové mohou poučit i ze zkušenosti středoevropského národa.
Skotská cesta za samostatným státem – mohou se inspirovat námi?
Pro tradičně hrdý národ jde dlouhodobě o citlivou otázku. Mnohokrát v historii měli Skotové pocit, že je britská koruna příliš tíží, v moderní éře ale hrají čím dál důležitější roli i ekonomické zájmy. A hlavně kvůli nim řada obyvatel Skotska cítí, že lépe jim stále ještě bude v úzkém propojení se zbytkem Británie a hlavně Londýnem – jedním ze středobodů světového finančnictví.
Skotsko přitom zažívá paradoxní rozkol názorů mezi vládou a obyvatelstvem. Čelní politici touží po odtržení a jako přesvědčovací kampaň zvolili těžký kalibr. Manuál o velikosti 670 stran a nákladu 20 tisíc výtisků má jediný cíl – vzbudit ve Skotech pocit, že výhody samostatnosti jednoznačně převažují.
Jejich úsilí se ale zatím míjí účinkem. Kdyby si referendum konalo nyní, dopadlo by vcelku jednoznačně. S Londýnem se chce v současnosti rozloučit pouhých 34 procent Skotů. Do hlasování ale trvá tři čtvrtě roku a odborníci tvrdí, že za tu dobu se jak ve Skotsku, tak v Evropě může mnohé změnit.
Představení dokumentu o budoucnosti Skotska
I v Československu ještě v raném počátku 90. let málokdo předpovídal vzájemný rozvod. Dělení mezi Čechy a Slováky přitom pro skotské stoupence odtržení vzorem je i není. Zamlouvá se jim například poklidný průběh a dosažený výsledek bez velkých emocí. Je zde ale zásadní rozdíl: Češi a Slováci si o svém rozdělení nerozhodli v referendu. „Jistě, lidé říkají, že tu není podobnost s ČR a Slovenskem. Ale je tu. V tom, že jde o mírumilovné rozhodnutí dvou národů, které zůstanou sousedy a přáteli,“ uvedl šéf poslanců Skotské národní strany ve Westminsteru Angus Robertson.
Experti ale spatřují spíše rozdíly. Dělení Československa podle nich nemá s Británií a Skotskem mnoho společného. John Curtise z Univerzity Strathclyde připomíná, že skotská debata o vyčlenění z Británie trvá minimálně 40 let a kampaň týkající se referendu pak 3 roky. „U vás rozhodli politici v řádu týdnů,“ dodal Curtise.
GALERIE
Dělení Československa zdroj: ČT24
Při dělení Československa také političtí představitelé nestáli před důležitou otázkou členství v EU. To v případě Skotska, které touží v EU zůstat, hraje velkou roli. A znervózňuje hlavně Španělsko, které odmítá katalánské snahy o odštěpení. „Region, který se oddělí od členského státu EU, zůstane mimo EU. Skotové by to měli vědět,“ komentoval španělský premiér Mariano Rajoy.
Jak Skotové se svým osudem naloží, tak zřejmě rozhodne již na začátku zmíněná ekonomika. Z pohledu peněženek běžných lidí totiž poměr výhod a nevýhod hovoří jasně. Na tom, jak se Skotové vyjádří, bude totiž záviset třeba i cena chleba. Například britské řetězce supermarketů už varují, že v případě osamostatnění přestanou Skotům dotovat potraviny, aby tak udržely stejné ceny po celé Británii. Skotsko jakožto případný cizí stát by si za dovoz zaplatilo více než dosud. I kvůli tomu se nelze moc divit, že většina Skotů zatím samostatnost odmítá.
Češi se dělili elegantně, ale bez referenda, tvrdí britští experti (zdroj: ČT24)