Při střetech v Kyjevě až 7 mrtvých, opozice dala Janukovyčovi ultimátum

• had

22. 1. 201422. 1. 2014, 21:50|Zdroj: ČT24

obrázek

Zdroj: ČT24

Kyjev – Situace v Kyjevě je neudržitelná a musí se rychle vyřešit. Sdělili to ukrajinští opoziční předáci prezidentu Viktoru Janukovyčovi s tím, že ultimátum potrvá 24 hodin. Pak přijde ofenziva. Střety radikální opozice a vládních sil v ukrajinské metropoli si podle protivládního tábora vyžádaly minimálně pět mrtvých a 300 zraněných. Další dvě zmučená těla se prý našla v lese. Ukrajinské úřady ale hovoří oficiálně jen o dvou obětech. Radikálové žádají okamžitá řešení - hlavně prezidentovo odstoupení. Nepokoje pokračovaly celou noc. Přímý přenos z kyjevských ulic je možné sledovat ZDE.

Jeden z vůdců opozice Vitalij Kličko na náměstí Svobody sdělil desítkám tisíc shromážděných stoupenců opozice, že Janukovyč neodpověděl na otázku ohledně vypsání předčasných voleb. Podle Klička prezident jen nezávazně připustil, že lze diskutovat o demisi vlády, ale nechal to na další schůzku, která by se měla konat ve čtvrtek.

„Pane prezidente, vy máte možnost o tom rozhodnout. Předčasné volby změní situaci bez prolití krve. My budeme dělat všechno pro to, abychom toho dosáhli. Poslouchejte lidi. Neignorujte je,“ prohlásil podle listu Ukrajinska pravda předseda strany UDAR. „Pokud nebudete lidi poslouchat, udělají vše, abyste je slyšel,“ upozornil rovněž Kličko na možnost dalšího zhoršování situace. A hned dodal varování: „Jestli prezident zítra na schůzku nepřijde, přejdeme do ofenzivy. Jiné cesty není.“

Josef Pazderka, zpravodaj ČT

„Viděli jsme zavřené obchody a lidi, kteří přeparkovávali auta. Opozice je rozhodnutá řešit situaci i silou. Už nemá kam couvnout. Dva měsíce vyjednávání nikam nevedly. Opozice hraje o všechno. Násilí v ulicích se vládě hodí, ozbrojený zásah by jí odlehčil, získala by kontrolu nad Kyjevem. To je ale jen můj odhad. Janukovyč si je jistý svým postavením.“

V Kyjevě se už střílí naostro

List Ukrajinska pravda uvedl, že dle jeho zdrojů byli čtyři z pěti mrtvých evidentně zabiti střelbou. Kulky je zasáhly do hrudi, do krku a do hlavy. Pátou obětí je jeden z mužů, kteří spadli z ochozu stadionu. V nemocnici prý podlehl utrpěným zraněním.

Jedním z mrtvých, kterého v noci jedna střela zasáhla do šíje a druhá do hlavy, by měl být Serhij Nigojan. Bylo mu dvacet let a do Kyjeva na protivládní demonstrace přijel z Dněpropetrovska. Podle ukrajinských médií zatím není jasné, zda byl zasažen gumovým projektilem, či zda se policie uchýlila ke střelbě ostrými náboji. Nigojanovu smrt potvrdilo i vedení kyjevské policie. Jeden z lékařů a také opoziční zdroj novinářům sdělil, že mladíka pravděpodobně zabil policejní ostřelovač.

Policie vytlačila demonstranty z barikád 

Oznámení vůbec prvních ztrát na životech spojených s protesty proti prezidentovi Janukovyčovi vypjala napětí v kyjevských ulicích na maximum. V centru se shromáždilo asi 30 tisíc lidí. Stovky demonstrantů mají maskované tváře a jsou vyzbrojeny holemi. „Opozice mluví o tom, že násilí v ulicích není náhodné, a vláda si tak připravuje cestu pro noční silový zásah. Neustále se tu mluví o možnosti vyhlášení výjimečného stavu, který by umožnil vyčistit centrum Kyjeva,“ konstatoval zpravodaj ČT Josef Pazderka.

Na radikály dopoledne zaútočili příslušníci zásahového sboru Berkut. Rozebrali barikády a protestující vytlačili na sousední třídu Chresčatyk. Z místa střetů se ozývaly výstřely. Lidé shromáždění v centru ustoupili na Evropské náměstí, kam na pozdní odpoledne opozice svolala masové protestní shromáždění.

Zdravotníci hlásí mnoho zraněných lidí, kteří byli zasaženi slzotvorným plynem či ohlušujícími granáty. Ustupující demonstranti zapálili pneumatiky, jimiž spolu s pytli naplněnými pískem a sněhem vyztužili provizorní barikády. Celé centrum Kyjeva se zahalilo do štiplavého černého
dýmu. K likvidaci zátarasů nasadila policie obrněný transportér.

Policisté se podle agentury Unian s pomocí obušků pokoušeli zadržet osoby v prchajícím davu. Řady těžkooděnců se štíty přeskupují síly a snaží se přiblížit k náměstí Nezávislosti, které je dlouhodobě centrem protivládních protestů. Demonstranti reagovali házením dlažebních kostek, petard a lahví se zápalnou směsí.

Azarov: Demonstranti jsou zločinci

Ukrajinský premiér Mykola Azarov připsal smrt mladíků organizátorům protivládních demonstrací. "Oběti nepokojů mají plně na svědomí organizátoři a účastníci masových
nepokojů," zdůraznil na dnešním zasedání ukrajinské vlády. Zasahující policisté nejsou podle něj vyzbrojeni střelnými zbraněmi.

„Teroristé z Majdanu (náměstí Nezávislosti) se zmocnili desítek lidí a bijí je. Oficiálně prohlašuji, že tito zločinci se za své aktivity musejí zodpovídat,“ uvedl Azarov. Vláda a prezident podle něj nepřipustí chaos a rozkol. Vedení země je přitom připraveno k dialogu s opozicí, „která nepracuje na rozvratu Ukrajiny“, prohlásil Azarov. 

Jurij Lucenko, bývalý ministr vnitra

„Je to válka vládnoucí mafie a ukrajinského lidu. Lidé pochopili, že s mafií se nedá bojovat jinak než silou.“

Mykola Azarov, ukrajinský premiér

„Pokud se nezastaví, vládě nezbude nic jiného, než zasáhnout zákonnou silou.“

Podle náměstka ukrajinského ministra vnitra Viktora Ratusňaka jádro protestů tvoří několik stovek extremistů z ultrapravicových organizací Pravyj sektor, Sokol a Tryzub. Ministerstvo údajně opakovaně vyzývalo opoziční předáky, aby justičním orgánům vydali vůdce extremistů. Výzvy ale byly marné.

Opoziční vůdci se dnes po poledni poprvé od zostření politické krize sešli s prezidentem Viktorem Janukovyčem. Přímé jednání s Vitalijem Kličkem, Arsenijem Jaceňukem a Olehem Ťahnybokem je Janukovyčovým ústupkem. Prezident se dosud s předsedy tří hlavních opozičních stran odmítal osobně sejít a jednáním pověřil „pracovní komisi“. Její složení je ale pro opozici nepřijatelné.

EU, NATO i Rusko vyzývají Ukrajinu k dialogu

Evropská unie vyzvala kyjevskou vládu a opozici ke „skutečnému dialogu“. Šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová násilí důrazně odsoudila a šéf Evropské komise José Barroso nevyloučil možné akce EU proti Ukrajině. „Budeme bedlivě sledovat tento vývoj a také budeme zvažovat případné akce, které by EU mohla přijmout, i následky, které to bude mít pro naše vztahy s touto zemí,“ řekl Barroso. Jaké konkrétní následky by mohl vývoj mít, ale nechtěl upřesňovat.

Martin Riegl, politický geograf: 

„Ať Evropská unie dělá cokoliv, reálně nemůže ničeho dosáhnout. Hraje se o to, jestli bude Ukrajina ve sféře vlivu Evropské Unie nebo Ruska. Momentálně je silnější Rusko. Ten chleba se láme teď. Stát je vnitřně rozštěpený. Příští garnitura po volbách jistě změní směřování a Janukovyčovi se samozřejmě může stát to samé, co se stalo premiérce Tymošenkové.“

„Celé prostředí (na Ukrajině) se zhoršuje už nějakou dobu. Rád bych výslovně podtrhl zásadní odpovědnost ukrajinských úřadů za uklidnění krize,“ zdůraznil Barroso. V pátek a v sobotu navštíví Kyjev evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle (do komise nominován za ČR). Sejít se chce jak se zástupci vlády, tak i opozice.

Prohlášení k dramatickému vývoji na Ukrajině vydal také generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. „Použití násilí rozhodně odsuzuji, násilnosti nikdy nemohou být odpovědí na politickou krizi,“ uvedl. Všechny zainteresované strany by podle něj měly zahájit „reálný dialog“, projevit zdrženlivost a zabránit dalším konfliktům.

O dialogu mluví i Janukovyčův věrný spojenec Moskva. „Jsme přesvědčeni, že vnitřní problémy jakékoli země se musí řešit pomocí dialogu respektujícího právo. Bez jakéhokoli vnějšího vměšování,“ zdůraznil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. V reakci na zásahy bezpečnostních složek zrušilo americké velvyslanectví v Kyjevě vstupní víza do USA pro několik Ukrajinců odpovědných za policejní násilí.

Vše začalo odmítnutím asociační dohody s EU

Protesty v Kyjevě vypukly před dvěma měsíci poté, co Janukovyč odmítl podepsat dohodu o přidružení k Evropské unii a následně se sblížil s Moskvou. V neděli se situace vyhrotila poté, co protesty proti schválení nových zákonů, hrozících přísnějšími tresty demonstrantům, přerostly v potyčky radikálů s policií, které si vyžádaly desítky raněných na obou stranách.

Dnešním dnem začínají platit tzv. pendrekové zákony, které zapovídají možnost legálních protestů. V ukrajinských vládních a parlamentních kruzích se navíc jedná o možnosti vyhlášení výjimečného stavu v zemi. Návrh má údajně podporu poslanců vládní Strany regionů, která má v parlamentu většinu. Policie ale výjimečný stav nedoporučuje. Také úřad prezidenta uvedl, že to zatím v plánu nemá.