Moskva - Edward Snowden může dál zůstat v Rusku. Šéf zahraničního výboru Státní dumy Alexej Puškov to oznámil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Snowden by se rád vrátil do Spojených států, je ale přesvědčen o tom, že by ho v USA nečekal spravedlivý soud. Americký uprchlík byl obviněn ze špionáže a krádeže dokumentů. Rusko mu udělilo loni v srpnu roční azyl.
Snowden se obává nespravedlivého soudu, v Rusku může zůstat
Americké úřady Snowdenovi zrušily pas a vytrvale žádají o jeho vydání. „Vrátit se do Spojených států by podle mne bylo nejlepší řešení. Bohužel to ale není možné z důvodu současných zákonů,“ sdělil Snowden na Twitteru, kde odpovídal na dotazy z celého světa.
USA podle Snowdena musí změnit zákon týkající se whistleblowerů
Příslušný americký zákon starý sto let neumožňuje spolupracovníkům státního bezpečnostního sektoru bránit se u soudu ve jménu veřejného zájmu, vysvětlil Snowden. „V zákonech je tolik děr, že ochrana, kterou mají zajistit, je velice slabá. Můj případ jasně poukazuje na nutnost komplexní reformy zákona na ochranu whistleblowerů,“ podotkl americký uprchlík.
Edward Snowden
Americká vláda na to hned zareagovala. Ministr spravedlnosti Eric Holder prohlásil, že je proti tomu, aby se Snowdenovi udělila milost. Je ale ochotný s ním vyjednávat, pokud by Snowden byl připravený uznat svou odpovědnost za úniky informací.
Snowden se v únoru chystá do Skotska. Kandiduje totiž na post zástupce studentů do vedení Glasgowské univerzity. Vyzvala ho k tomu skupina studentů. Volby, kterých se Snowden prý osobně zúčastní, se uskuteční 17. a 18. února.
Praktiky NSA šokovaly celý svět
Právě Snowden loni v létě předal médiím informace o tom, že americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) sleduje elektronickou a telefonickou komunikaci osob a státníků po celém světě. Zjištění vyvolalo pobouření v USA i v zahraničí.
Tuto praxi kritizovala i mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) ve své nejnovější výroční zprávě. Masové sledování elektronické komunikace podle jejího šéfa Kennetha Rotha nepřispělo k zabránění žádnému teroristickému útoku. „Neexistuje žádný důkaz, který by vláda předložila a který by ukázal, že masové sledování naší komunikace zamezilo jedinému teroristickému útoku. Naproti tomu náklady na monitorování našeho soukromí byly obrovské,“ upozornil Roth, který vyzval americkou vládu, aby současnou praxi přerušila.
NSA
NSA přijde o část pravomocí - ale ne o moc
Prezident Barack Obama koncem minulého týdne oznámil, že americké tajné služby přestanou monitorovat komunikace hlav států a vlád blízkých spojenců. K ukončení rozsáhlého sledovacího programu se ovšem Spojené státy nechystají.
Obama pouze přislíbil, že program získávání takzvaných metadat o telefonátech Američanů bude podroben větším restrikcím a přestane „existovat v nynější podobě“. I v budoucnu se budou metadata, tedy údaje o číslech, místě a délce hovoru, shromažďovat. Budou se ale uchovávat mimo NSA, jak je tomu dosud. Jednou z variant je, že metadata budou uchovávat operátoři.