Putin přijel do Bruselu řešit spory ohledně Ukrajiny

Brusel – Ruský prezident Vladimir Putin dnes po jednání se špičkami Evropské unie v Bruselu potvrdil, že Rusko dodrží dohodu o půjčce Ukrajině a zlevnění dodávek plynu bez ohledu na složení vlády v Kyjevě. Moskva se s představiteli unie dohodla také na expertních diskusích o ekonomických dopadech asociačních dohod, které EU domlouvá se svými partnery. V pořadí 32. summitu EU-Rusko v mnoha ohledech dominovaly nejrůznější aspekty nynější ukrajinské krize. Obyčejně dvoudenní summit se smrskl na pouhých 150 minut. Nekonal se za účasti eurokomisařů a ruských ministrů, účastnili se ho jen Putin, ruský ministr zahraničí a špičky unie.

Ruská půjčka ukrajinským úřadům podle Putina nesouvisí se snahou podpořit určitou vládu, ale s pomocí tamním obyvatelům. „Jsou to vždy normální lidé, kteří trpí nejvíce,“ řekl ruský prezident před novináři po jednání s předsedou Evropské komise Josém Barrosem a Hermanem Van Rompuyem, který předsedá schůzkám členských zemí EU. 

Rusko a EU se vzájemně obviňují z vměšování do ukrajinských záležitostí. „Vztahy jsou na bodu mrazu zvláště poté, co ukrajinský prezident Viktor Janukovyč v listopadu odmítl asociační dohodu s půlmiliardovou unií a místo toho dal přednost ruským obchodním návrhům. Z jeho pohledu to bylo pro Kyjev výhodnější, ovšem opozice si myslí pravý opak,“ komentoval z Bruselu zpravodaj ČT Bohumil Vostal. „O tom, že napětí se dá krájet, svědčí i to, že byl zrušen pravidelný pracovní oběd,“ dodal Vostal.

Putin: Není důležité, kdo v Kyjevě vládne, ale jakou má hospodářskou politiku

Putin se v prosinci dohodl s Janukovyčem na půjčce 15 miliard dolarů (asi 300 miliard Kč) a snížení ceny svého zemního plynu pro Ukrajinu o třetinu. Janukovyč dnes v Kyjevě přijal demisi premiéra Mykoly Azarova. Putin uvedl, že právě s Azarovem se dohodl na podmínkách půjčky, mezi něž patřily strukturální reformy na Ukrajině a nastartování jejího ekonomického růstu. Pro Rusko přitom podle Putina není důležité, jaká vláda v Kyjevě vládne, ale jakou hospodářskou politiku provádí. Rusko podle něj potřebuje ekonomicky fungující Ukrajinu, protože oněch 15 miliard dolarů prý bude chtít splatit i přes své vysoké devizové a zlaté rezervy.

Evropští politici dnes zopakovali stanovisko EU o potřebě konce násilí a nastartování politického dialogu všech relevantních sil na Ukrajině, kde je nyní eurokomisař Štefan Füle. Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová, která se dnešní schůzky zúčastnila stejně jako ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, ještě večer do Kyjeva odlétá. Unie chce hrát roli zprostředkovatele mezi vládou a opozicí, zmírnit napětí a střety, které si už vyžádaly mrtvé i zraněné.

Putin dnes připomněl, že násilí či nedemokratických výroků se dopouští i protivládní strana sporu. Odmítl ale myšlenku společného unijního a ruského zprostředkování krize s tím, že „čím více prostředníků, tím více problémů“.

Rusko mělo velké výhrady proti chystané ukrajinské dohodě s EU. I Putin dnes prohlásil, že pro Moskvu nebylo problémem suverénní rozhodnutí Ukrajiny, ale jeho důsledky pro ruské hospodářství. Vznikl prý dojem, že obchodní dohoda mezi Ukrajinou a EU znemožní Kyjevu zachovat preferenční vztahy s Ruskem a zároveň s eurasijskou celní unií, kterou chystá Moskva.

Právě podobné obavy, například okolo asociačních a obchodních dohod EU nejen s Ukrajinou, ale také s Gruzií a Moldavskem, by měly rozptýlit domluvená expertní jednání. „Potřebujeme změnit vnímání, že zisk jednoho regionu je ztrátou pro druhý. Není to blok proti bloku. Unie i Rusko mohou na kooperativním přístupu jen vydělat,“ řekl Barroso. Státníci zmiňovali možnost diskutovat v budoucnu o jednotném celním prostoru „od Lisabonu po Vladivostok“.

Vzhledem k tomu, že v Rusku za necelé dva týdny začne olympiáda v Soči, se ze strany prezidenta Putina nečekala žádná ostrá prohlášení. Budova sídla Rady Evropské unie byla obklopena policisty a přenosovými vozy. Proti Putinově návštěvě v Bruselu protestovaly aktivistky z hnutí Femen.

EU si stěžuje na ruské překážky volnému obchodu 

Vztahy mezi EU a Ruskem jsou teď velmi narušené, Rusko je přitom hned po Číně největším obchodním partnerem EU. Dnešní summit EU-Rusko se konal v době, kdy vzájemné vztahy Moskvy a Bruselu poškozuje nejen spor okolo Ukrajiny, ale také neshody v obchodní oblasti. EU má výhrady i proti některým krokům Moskvy, které podle ní omezují lidská práva a svobody. Unie ochlazení vztahů demonstrovala změnou formátu summitu a jeho zkrácením, aby se bylo možné soustředit na intenzivní diskusi o strategických a sporných tématech. Hovořilo se také o spolupráci při řešení syrské krize, íránského jaderného programu či v boji proti terorismu a pirátství.

Barroso i Van Rompuy před novináři dnešní diskusi shodně označovali za otevřenou a přímou, přesto společná tisková konference připomněla pokračující rozpory, týkající se třeba vzájemných výtek z protekcionismu v obchodních vztazích či neshod v energetické problematice, významné pro obě strany. Další summit EU-Rusko, na němž by mohly vážně začít rozhovory o chystané nové smlouvě o strategickém partnerství, je podle Putina plánován na 3. června do Soči.