Kyjev - Ukrajinské opoziční strany Vlast a UDAR se kategoricky rozcházejí v názoru na rozsah ústavních změn, které by měly omezit prezidentské pravomoci. Návrh Vlasti počítá s podstatným zásahem do prezidentských pravomocí, který má „zabránit zavedení diktatury“. Znění podle šéfa parlamentní skupiny strany Vlast Arsenije Jaceňuka odpovídá „nejlepším evropským tradicím“ a normám Evropského parlamentu. Hnutí UDAR se ale návrh nelíbí. Strana, jejíž šéf Vitalij Kličko vede průzkumy voličských preferencí, s příliš velkým zásahem do pravomocí hlavy státu kategoricky nesouhlasí.
Ukrajinská opozice není v názoru na ústavní reformy zajedno
Omezení pravomocí prezidenta a návrat ke znění ústavy z roku 2004, která rozhodující exekutivní práva přenesla na parlament, je v současné době jedním z hlavních požadavků ukrajinské opozice. Ústavní reformu měl minulý týden projednat ukrajinský parlament, poslanci se ale nedokázali shodnout ani na programu schůze. Šéf sněmovny Volodymyr Rybak proto jednání rozpustil s tím, že znění návrhu vypracuje zvláštní pracovní skupina. Dnes Rybak prohlásil, že pracovní skupina sestavená k projednání ústavních změn čeká, na jakém znění se opozice dohodne. Dokud nebude definitivní znění opozičního návrhu hotovo, nemá skupina o čem jednat a nesejde se ani parlament, řekl.
Vládní Strana regionů, která má ve sněmovně většinu, vlastní návrh ústavních změn nepřipravuje a očekává návrh opoziční.
Lubomír Zaorálek a Janos Martonyi na schůzce ministrů zahraničí EU
EU vyzvala strany sporu na Ukrajině, aby se zdržely násilí
Všechny strany nynějšího sporu na Ukrajině by se měly zdržet násilí a distancovat se od radikálních akcí, uvedli dnes v závěrech svého jednání ministři zahraničí členských zemí Evropské unie. K řešení krize by měl podle nich přispět dialog, nová vláda zahrnující i zástupce nynější opozice či občanské společnosti, ústavní změny a příprava svobodných prezidentských voleb. O sankcích závěry jednání ministrů zahraničí osmadvacítky přímo nehovoří.
Pokud bude nová ukrajinská vláda prosazovat politické a hospodářské reformy, je prý Unie připravena pokračovat ve snaze spolu s mezinárodním společenstvím a finančními institucemi hledat za jasných podmínek cestu ven z tíživé ekonomické situace země.
„EU s hlubokým znepokojením sleduje situaci a pokračující politickou krizi na Ukrajině a je připravena rychle reagovat na jakékoli zhoršení,“ stojí v závěrech schůzky. Je to podle všeho maximum, ke kterému se šéfové diplomacií členských zemí Unie při projednávání případných sankcí vůči představitelům nynější kyjevské vlády mohli dostat.
Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek byl v průběhu jednání přesvědčen, že v určité obecné podobě by EU měla dát najevo připravenost reagovat, pokud opět přijde násilí proti demonstrantům a budou pokračovat případy mizení či mučení lidí. Mezi možnými nástroji, které má Unie k dispozici, zmínil Zaorálek před novináři například omezení vízového režimu vůči určitým osobám nebo zmrazení jejich jmění. „Pokud by se situace vyhrotila z hlediska násilí, měla by EU přikročit k daleko razantnějším a jasným krokům, kterými dá najevo, že podobný režim nemůže počítat s její podporou,“ uvedl šéf české diplomacie. Argumenty proti jsou podle něj nasnadě. V debatě se prý jeho kolegové zmiňovali například o Bělorusku, kde sankce nejsou příliš efektivní. „Pokládá se to za metodu, která by neměla být pro EU charakteristická,“ podotkl Zaorálek.
Catherine Ashtonová po schůzce ministrů zahraničí EU
Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová na tiskové konferenci podotkla, že asociační dohoda je stále na stole a případná evropská angažovanost na Ukrajině by jejím podpisem neskončila. Také závěry ministerské schůzky uvádějí, že tato dohoda není konečným cílem vztahů EU a Ukrajiny.
Protivládní demonstrace na Ukrajině, vyvolané původně rozhodnutím prezidenta Viktora Janukovyče nepodepsat asociační dohodu s EU a soustředit se na spolupráci s Ruskem, vstupují nyní do třetího měsíce. Opozice požaduje odchod prezidenta a vypsání nových parlamentních a prezidentských voleb. Zemi nyní řídí prozatímní vláda.
Ukrajinská opozice má týden na vyklizení obsazených budov
V kyjevských vazebních věznicích je přes šedesát opozičních aktivistů, které v minulých týdnech policie zadržela během protestních demonstrací. Dvaaosmdesát dalších je podle dnešní zprávy ukrajinského ministerstva vnitra stíháno na svobodě. Zákon o amnestii, který se na všechny obviněné vztahuje, přitom začne fungovat až po uvolnění správních budov, které opozice od prosince okupuje. Termín vyklizení stanovený zákonem vyprší příští pondělí. Mezi obsazenými objekty je kyjevská radnice, centrální Dům odborů a dvě ministerstva. „Na splnění zákonných podmínek má opozice týden. Nestane-li se tak, bude pokračovat trestní stíhání v běžném režimu stanoveném zákonem,“ řekl dnes novinářům mluvčí ministerstva vnitra Oleh Tarasov.
Zákon o amnestii schválil ukrajinský parlament koncem ledna. Vztahuje se na všechny osoby obviněné z účasti na nepokojích s výjimkou těch, které se dopustily těžkých zločinů.
Evropská unie zatím nechystá sankce proti Ukrajině (zdroj: ČT24)