New York - Vědcům se podařila revoluční věc - vůbec poprvé vypěstovali lidské plíce v laboratoři. Přelomový úspěch si připsali odborníci z lékařské univerzity v texaském Galvestonu. Pokud plíce budou fungovat, znamená to velkou naději pro lidi čekající na transplantaci plic. Testování ale potrvá řadu let.
První lidské plíce z laboratoře jsou na světě
Lékařská univerzita v Galvestonu poprvé ohlásila úspěch s laboratorním pěstováním plic v roce 2010. Tehdy se ale projekt týkal dýchacího orgánu potkanů. Základ nově vypěstovaných plic pochází od dvou dětských dárců. Děti zahynuly následkem zranění - pravděpodobně při autonehodě.
Vědci z jejich orgánů, které nebylo možné použít k transplantacím, ale jejichž části si zachovaly funkčnost, odstranily živé buňky. Zůstala tak jen jakási „kostra“ z kolagenu a elastinu, tedy základních složek pojivových tkání. Na toto „lešení“ poté odborníci umístili buňky z jiných plic a rekonstruovaný orgán vložili do výživné kapaliny.
Po čtyřech týdnech ve zmíněném roztoku vědci získali celé lidské plíce, které byly oproti těm z lidského těla „jen růžovější, jemnější a méně husté“. Následně proces úspěšně zopakovali s druhým párem plic.
Testování proběhne na prasatech
Ačkoli je práce lékařské univerzity v Galvestonu mezníkem regenerativní medicíny, na plíce vypěstované v laboratořích si budou muset první pacienti počkat nejméně 12 let. Nyní budou specialisté ověřovat funkčnost laboratorně pěstovaných plic na prasatech.