Gent/Košice - Belgický Gent čeká imigrační vlnu Romů z východního Slovenska. Košická radnice se totiž chystá zbourat další domy na nechvalně známém sídlišti Luník IX. Náhradní bydlení ale zajistí jen těm vystěhovaným, kteří nedluží na nájemném, a většina zdejších obyvatel by tak mohla zamířit za svými příbuznými na Západ. Jaký je příběh sídliště Luník?
Košice bourají romské sídliště. Belgie se bojí imigrační vlny
Luník IX - sídliště, které se má "stěhovat" do Belgie (zdroj: ČT24)
Košické sídliště Luník IX se stavělo v 70. letech. První nájemníci se do něj začali stěhovat v roce 1978. Původní plán počítal s tím, že sídliště budou obývat společně vojáci, policisté a Romové, což mělo usnadnit integraci poslední zmiňované skupiny mezi ostatní obyvatele. Jenže realita byla jiná. Už v letech 1981 až 1989 se tak z Luníku IX stalo sídliště s vysokou koncentrací Romů. Z přibližně dvou tisíc obyvatel tvořili více než polovinu.
Jak poukazují neziskové organizace, Romové, kteří většinou pocházeli ze zrušených osad v širším centru Košic, se neuměli životu v panelových domech přizpůsobit. Nedokázali se například starat o společné prostory, trávníky mezi domy začali postupně měnit ve skládky.
Kterak se z Luníku IX stalo romské ghetto
Životní podmínky na sídlišti Luník IX se tak postupně zhoršovaly. K zásadnímu zlomu, který předznamenal jeho přerod v největší romské ghetto na Slovensku, pak došlo v polovině 90. let. Město totiž začalo v rámci nové koncepce stěhovat na Luník IX neplatiče nájemného a nepřizpůsobivé obyvatele. Pryč z této městské části naopak radnice přesouvala bezproblémové rodiny, které o to požádaly.
Dnes žijí v polorozpadlých panelácích výhradně Romové. Ačkoliv bylo sídliště původně postaveno pro 2 500 lidí, dnes jich je tam hlášeno téměř 6 tisíc. Některé zdroje přitom uvádějí, že na sídlišti žije dokonce na 8 000 Romů. Ročně se Na Luníku IX narodí 150 až 170 dětí. Alarmující je však dětská úmrtnost, která v ghettu vystoupala až na 5 procent. Průměr celého Slovenska přitom činí 7,7 promile.
V košickém „ghettu“ panují otřesné hygienické podmínky. Centrální vytápění je dávno minulostí, a tak si obyvatelé Luníku IX topí vším, co najdou v nejbližším okolí, třeba i okenními rámy. Kvůli neplatičům jsou na sídlišti omezeny dodávky vody i elektřiny.
GALERIE
Sídliště Luník IX je plné odpadků
Domy „padají“ lidem na hlavu
Obyvatelé sídliště se snaží využít vše, co jim přijde pod ruku. Domy se tak ocitají bez elektroinstalace, zábradlí a dalších kovových částí, které je možné zpeněžit. Topení v bytech dávno nefunguje, a panelový byt proto jeho obyvatelé vytápějí kamny nebo postávají venku u ohně.
Některé bytové bloky jsou zdemolované do té míry, že je město muselo kvůli narušené statice zbourat. První dva domy vzaly za své v roce 2008. Další tři nechala košická radnice zbourat v roce 2011 a demolice pokračovaly i v roce 2013. Za zbourání jednoho bloku se dvěma vchody radnice zaplatí kolem 250 tisíc eur (téměř 7 milionů korun).
Protože většina obyvatel Luníku IX nemá platné nájemní smlouvy, kam se budou stěhovat, město neřeší. „Mnozí tam bydlí načerno. Nemáme žádný důvod poskytovat bytovou náhradu těmto lidem, protože je oficiálně neevidujeme a ani to právně není možné,“ uvádí mluvčí košického magistrátu Martina Viktorínová. Doplňuje, že náhradní bydlení ze zbouraných domů dostávají jen ti, kteří v nich měli trvalé bydliště a platili nájem.
GALERIE
Světlejší stránka Luníku IX - mateřská škola autor: Mária Žarnayová, zdroj: Isifa
Nový směr - belgický Gent
Obyvatelé Luníku bez trvalého bydliště tak mají dvě možnosti – postavit si nelegální osadu na okraji sídliště, nebo odejít do zahraničí. Druhé zmíněné volby se aktuálně obává především belgický Gent. Slovenských Romů zde nyní žijí asi dvě tisícovky a s ukotvením v belgické společnosti jim pomáhá organizace Caritas. Její ředitel Dominic Verhoeven si je jistý, že bývalí obyvatelé Luníku IX do Gentu brzy dorazí za svými příbuznými.
„Mohou si vybrat mezi životem na ulici, kde jsou teď, případně osadou na ukrajinské hranici. To není příliš lákavé. Nebo mohou odjet do Gentu. Je jasné, co si zvolí,“ uvádí.
Obavy Belgičanů se ovšem snaží tišit řád salesiánů, který působí přímo na košickém sídlišti. „Někteří odešli, někteří dokonce už vícekrát, a vrátili se. Je zvláštní, že odjíždějí na zimu. Zdá se jim, že tam je to jednoduší,“ upozorňuje člen salesiánské mise Jozef Žembera s tím, že salesiáni plánují jeden z panelových domů opravit. Dětem také nabízí mimoškolní program. Nezanedbatelný faktor, který může migraci na západ zabránit, jsou potom i finance - řada rodin totiž nemá na přesun do Belgie peníze.