Tiraspol - Sotva ruský prezident Vladimir Putin uznal nezávislost Krymu, kterou včera vyhlásil krymský parlament, začal se ozývat další relikt rozpadlého Sovětského svazu – Podněstří. Představitelé nikým neuznané ruskojazyčné separatistické republiky na východě Moldavska požádali ruské poslance, aby umožnili přijmout Podněstří do řad Ruské federace. Vyhlášení samostatnosti ignorovaly všechny státy světa a neuznává ji ani Rusko, které v regionu udržuje několik set vojáků označovaných za „mírotvorce“.
Do Ruska se žene i Podněstří, to ale nikdo neuznává
Podle ruského deníku Vedomosti předseda podněsterského parlamentu Michail Burla zaslal šéfovi ruské dumy Sergeji Maryškinovi dopis, v němž ho vyzval, aby Moskva přijala toto území do řad Ruské federace na základě mezistátní smlouvy a ústavního zákona.
Burla argumentuje, že se v místním referendu, které se konalo v roce 2006, se pro připojení k Rusku v Podněstří vyslovilo ještě více voličů (97,2 procenta) než v neděli na Krymu (96,77 procenta). Podněsterský parlament už také v prvním čtení schválil ústavní zákon, podle kterého mají v Podněstří platit ruské zákony.
Momentálně se ruský parlament podle listu soustředí na přijetí Krymu, ale někteří poslanci nevylučují, že za čas by se na pořad mohla vrátit přepracovaná předloha, umožňující přijmout do Ruska i „jiná teritoria v kritické situaci“.
Podněstří - jeden z nevyřešených konfliktů bývalého SSSR
Na úzkém pásu země ležícím při břehu Dněstru na východě Moldavska žije přes půl milionu obyvatel, z toho více než 30 procent tvoří Rusové, necelých 30 procent Ukrajinci a 32 procent Moldavci. Ruská enkláva zde v roce 1990 vyhlásila samostatnost, když se obávala sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem.
Ilustrační foto
Samostatnost republiky však žádný stát světa ani Rusko neuznal - suverenitu Podněstří akceptuje pouze Abcházie, Jižní Osetie a Náhorní Karabach. Moskva sem přesto v roce 1992 vyslala „mírové jednotky“, aby pomohly ukončit konflikt mezi Moldavskem a Podněstřím. Během pětiměsíčních bojů mezi separatisty a vládními vojsky, do kterých zasáhly také kontingenty ruských kozáků a ruské 14. armády, zahynulo až 1 500 lidí.
Moldavsko nemá v enklávě u hranic s Ukrajinou prakticky žádný vliv, obyvatelstvo zde mluví rusky a ukrajinsky. Na hlavním náměstí podněsterské metropole Tiraspolu se tyčí gigantická socha V. I. Lenina a silniční zátaras nedaleko jejího předměstí střeží ruští vojáci a tank ukrytý pod kamuflážní sítí. Neuznaný státní útvar, jenž nemá s Ruskem ani společnou hranici, přežívá jen díky hospodářské i vojenské podpoře Moskvy.
Ilustrační foto
Žádný z pokusů o urovnání vztahů vzpurné provincie s Moldavskem se zatím nezdařil. Po podepsání memoranda o základech normalizace vztahů mezi Moldavskem a Podněstřím v květnu 1997 získala tato oblast širokou autonomii a právo na samostatnou zahraniční politiku. Vládci Podněstří však neustále požadují plnou samostatnost. V roce 2006 Podněsterští uspořádali referendum, ani jeho výsledek žádný stát neuznal.
Ruské „mírové jednotky“ na území Moldavska
Na území o rozloze 4163 kilometrů čtverečních (téměř jako Pardubický kraj), které formálně stále zůstává součástí rumunskojazyčného Moldavska, stále působí několikastovkový kontingent ruských jednotek. Přestože již Putinův předchůdce Boris Jelcin sliboval jejich stažení do roku 2002, Moskva na jejich přítomnosti i přes protesty moldavské vlády v Kišiněvě trvá.
GALERIE
Vojenská přehlídka v Podněstří autor: STRINGER, zdroj: isiafa/EPA
Posádku označuje za mírovou misi a trvá na tom, že prvořadým úkolem je diplomatické urovnání konfliktu, nikoli stažení vojsk. Ruští vojáci také musí podle Moskvy chránit sklady zbraní, které tam zbyly po rozpadu SSSR.
Mimo hranice Ruské federace, která má na 144 milionů obyvatel a je devátým nejlidnatější stát světa, žije kolem 25 milionů Rusů. Většina z tohoto množství, asi 17 milionů, přitom připadá na postsovětské země. Nejpočetnější ruská diaspora přebývá na Ukrajině, kde žije 8,3 milionu Rusů, největší podíl na obyvatelstvu, téměř 28 procent, mají Rusové v Lotyšsku.
V České republice se podle sčítání z roku 2011 k ruské národnosti přihlásilo 17 872 lidí, podle českého statistického úřadu bylo v ČR loni Rusů s trvalým nebo dlouhodobým pobytem asi 33 tisíc.
Ilustrační foto
Na území Podněsterské republiky, která má vlastní ústavu, měnu (rubl), znak, červeno-zelenou státní vlajku, armádu i prezidenta, se nachází většina průmyslových podniků jinak zemědělského Moldavska. Oblast je ale také označována za „černou díru“, kde se pašuje a obchoduje s lidmi, zbraněmi a doklady. To dělá vrásky i Evropské unii, jelikož se Moldavsko po vstupu Rumunska a Bularska v roce 2007 stalo přímým sousedem Unie.
GALERIE
Centrum hlavního města Podněstří Tiraspolu autor: Amos Chapple, zdroj: isifa/Rex Features