Votápek: Rusko obehrálo vyspělý svět, sankce Západu jsou komické

Praha - Podle analytika Vladimíra Votápka zneužil Kreml situaci na Ukrajině k posílení vlastní pozice. Pro Rusko, které cítí neustálé zmenšování sféry svého vlivu, byl Krym vítězstvím, při němž „jednoduše obehrálo celý vyspělý svět“. Naopak západní země v posledních dnech a týdnech ukázaly nedostatek připravenosti i vůle se postupu Ruska postavit a jejich sankce označil Votápek za „komické“.

Současný stav na Krymu je podle analytika pro Rusko splněným cílem, přestože ne tím nejambicióznějším. „Bylo to profesionálně naplánované, šikovně provedené včetně propagandy,“ myslí si Votápek. „Rusko velice jednoduše obehrálo celý vyspělý svět, Spojené státy i Evropu,“ dodal.

Západ si prý neumí představit, že by použil vůči Rusku výrazné sankce. Problémem je i to, že se na jejich formě mezi sebou jednotlivé země nedokážou dohodnout. „I ty velmi slabé až komické sankce se začínají drobit,“ poukázal Votápek. S přímými hospodářskými sankcemi vůči Rusku Západ stále váhá. Trhy jsou totiž propojené natolik, že dopad podobných rozhodnutí by silně pocítily obě strany.

„Nevím, kde je na Ukrajině ta čára, která by byla pro Západ nepřekročitelná,“ zapochyboval Votápek, zda by vůbec evropské země zakročily při obsazování dalších ukrajinských území ruskou armádou. „Já se domnívám, že podobná taktika může být použita kdekoli, v první řadě na území bývalého Sovětského svazu,“ řekl analytik. Na důrazný zásah Západu by sázel až v případě ohrožení členských zemí NATO nebo Evropské unie.

S tím souhlasí i historička ruského původu žijící v Česku Anastázie Kopřivová, která považuje krymskou krizi za neřešitelnou. „Komu se chce do války? Nikomu. Ani Ukrajincům ani Rusům ani Západu,“ míní Kopřivová. Ruský zábor Krymu navíc nemusí být posledním. Sovětský svaz totiž už od dvacátých let minulého století uplatňoval v připojených územích politiku silné rusifikace. „Všude mají své rodné bratry, kterým je potřeba pomoci,“ upozorňuje historička.

Dění v posledních týdnech vnímá jako „logický vývoj ruského myšlení“. „Naprosto ruské gesto bylo darování Krymu Ukrajině, to je takové carské gesto. A naprosto logické je, že se s tím Rusové nesmířili, jako se nesmířili s rozpadem Sovětského svazu,“ říká Kopřivová.

Rusy prý tíží ztráta prestiže, která po rozpadu SSSR nastala. Za jeho éry pramenil pocit hrdosti především z úspěchů ve druhé světové válce. Proto taky podle Kopřivové v Rusku stále rezonují odkazy na fašisty a banderovce, kteří se údajně chopili moci v Kyjevě. „Přesně to odpovídá myšlení a psychologii národa,“ uzavírá Kopřivová.