Brusel – Spor okolo Krymu není novou studenou válkou, ale střetem dvou různých vizí uspořádání světa. V projevu v prestižním bruselském centru Bozar to prohlásil americký prezident Barack Obama. Podle vize, kterou prosazuje světové společenství, mají lidé i národy právo vybrat si samy svou budoucnost a větší státy nesmějí zastrašovat malé. V souvislosti s ukrajinskou krizí Obama zopakoval, že konflikt s Ruskem si NATO ani USA nepřejí a že Rusko je nyní osamocené. Pokud Moskva nezmění svůj kurs, bude se její izolace utužovat, až Západ zesílí své hospodářské sankce.
Obama k ukrajinské krizi: Tohle není studená válka, ale střet dvou vizí
Ruské porušení mezinárodního práva a územní celistvosti Ukrajiny musí být podle Obamy odsouzeno ne proto, že by se Západ snažil Rusko utlačovat, ale ve snaze podpořit principy, které jsou důležité pro Evropu a svět. Americký prezident podotkl, že krize okolo Krymu nemá jednoduchou odpověď ani vojenské řešení.
Před vybranými hosty i belgickým králem Philippem americký prezident připomněl evropské i americké oběti z obou světových válek a také snahy maďarských, polských, českých i východoněmeckých disidentů. Ti všichni podle něj bojovali a umírali za ideály, jako je vláda práva či rovnost občanů, a všichni přispěli k dnešnímu světu, kde je více svobody a méně konfliktů než kdy v minulosti.
Barack Obama při projevu v bruselském centru Bozar
Amerika, Evropa a svět mají podle Obamy zájem na silném a odpovědném Rusku, nikoliv Rusku slabém. „Chceme, aby Rusové žili v bezpečí, prosperitě a důstojně jako každý jiný. Hrdí na svou historii,“ prohlásil prezident. Neznamená to však podle něj, že se Rusko může chovat vůči svým sousedům nevybíravě. „Jen to, že Rusko pojí s Ukrajinou dlouhá historie, neznamená, že by mělo být schopné diktovat ukrajinskou budoucnost,“ míní Obama.
Obama: Na Ukrajinu jsme vojáky neposlali, Ukrajinci se musí rozhodovat sami
Americký prezident zdůraznil, že EU ani USA nemají zájem Ukrajinu kontrolovat. „Neposlali jsme tam vojáky. Chceme, aby Ukrajinci mohli dělat svá rozhodnutí sami,“ prohlásil. USA a jeho spojenci budou dál podporovat ukrajinskou vládu, pomáhat jí stabilizovat ekonomiku a zajistit potřeby lidí, slíbil Obama.
O začátek nové studené války se nyní nejedná. „Rusko nevede žádný blok zemí, nemá globální ideologii,“ poznamenal americký prezident. NATO podle něj nikdy nechtělo získávat nová území, vzniklo, aby udrželo národy svobodné, a vždy bude bránit suverenitu a územní celistvost svých spojenců. Podle Obamy je přístup západních zemí v ostrém kontrastu s argumenty, které nyní přicházejí z Ruska. Je podle něj absurdní, že by Amerika konspirovala s ukrajinskými „fašisty“. „My Američané si dobře pamatujeme nepředstavitelné oběti ruského lidu za druhé světové války,“ zdůraznil Obama. Žádná propaganda podle něj neudělá pravdu z něčeho, o čem svět ví, že je lží.
Od konce studené války podle USA s Ruskem spolupracovaly v nejrůznějších oblastech. „Nebyla to laskavost vůči Rusku. Bylo to v našem národním zájmu,“ podotkl prezident a připomněl spolupráci při dohledu nad jaderným materiálem, vstup Ruska do skupiny vlivných zemí G8 a Světové obchodní organizace. „Věříme, že svět má prospěch z toho, když se Rusko rozhodne spolupracovat na základě vzájemného respektu,“ řekl.
Anders Fogh Rasmussen a Barack Obama
Možnou odpověď na ukrajinskou krizi projednal Obama i se šéfem NATO
O možnostech odpovědi na ukrajinskou krizi jednal dnes Obama na summitu EU-USA s nejvyššími evropskými představiteli a později také s generálním tajemníkem NATO Andersem Foghem Rasmussenem. Už na brífinku po summitu americký prezident řekl, že USA chtějí prověřit, zda jsou aktuální plány NATO na ochranu členů ze střední a východní Evropy. Zopakoval, že každý člen aliance musí na kolektivní obranu dostatečně přispět, a připomněl své obavy z nízkých výdajů na obranu v některých zemích NATO. Rasmussen po schůzce s americkým prezidentem v prohlášení zdůraznil, že kolektivní obrana je jádrem aliance. Připojil se prý k Obamovu přání posílit společnou obranu například novými a upravenými obrannými plány, lepšími cvičeními či vhodným rozmístěním sil. Spojené státy už v reakci na vývoj okolo Ukrajiny poslaly šest stíhaček do Litvy a 12 strojů jiného typu do Polska.
Čtyřicítka převážně západních států odsoudila ruskou anexi Krymu
Ruskou anexi Krymu dnes odsoudilo 42 převážně západních států v čele s USA. V prohlášení přečteném v Radě OSN pro lidská práva vyjádřily obavy o osud menšiny krymských Tatarů a nezvěstných aktivistů a novinářů. Společné prohlášení naléhá na Moskvu, aby umožnila rozmístění mezinárodních pozorovatelů po celé Ukrajině, a to včetně Krymu. Rusko sice už souhlasilo s ostatními 56 členy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), pokud jde o vyslání šestiměsíční pozorovatelské mise na Ukrajinu, ale tato mise podle něj nemá mandát na Krymu.
Ruský velvyslanec při OSN v Ženevě Alexej Borodavkin prohlášení důrazně odmítl. Podle něj obsahuje tvrzení, která „mají daleko k pravdě“, a přitom ignoruje lidskoprávní problémy, jimž čelí lidé na Ukrajině. Prohlásil, že krymským Tatarům budou v Rusku zajištěna všechna práva, včetně práva mluvit vlastním jazykem. „Tuto krizi způsobily velice odporné síly, ultranacionalisté, neonacisté a rasisté,“ řekl ruský diplomat. Podle něj tyto byť nepočetné temné síly mají „rozhodující vliv na kurz domácí i zahraniční politiky Ukrajiny“. „Ultranacionalisté ohrožují ostatní menšiny, včetně Židů, Poláků, Čechů a Maďarů,“ dodal.
Události: Obama jednal v Bruselu o dalším postupu vůči Moskvě (zdroj: ČT24)