NSA sledovala přes stovku státníků, včetně Lukašenka a Asada

Berlín - Rovných 122 hlav států v minulosti sledovala americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA), jak vyplývá z dokumentů bývalého analytika této tajné služby Edwarda Snowdena. Uvádí to server Spiegel Online. Rozvědka si podle serveru vedla detailní databázi informací o politicích se stovkami záznamů. Mezi sledovanými byla mimo jiné německá kancléřka Angela Merkelová či běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Žádný český politik se na seznamu zatím neobjevil.

Mezi dosud zveřejněnými jmény jsou politici, které NSA sledovala v květnu 2009. Spiegel Online zatím odtajnil jen část seznamu, kromě Merkelové je na něm například běloruský prezident Alexandr Lukašenko, bývalá ukrajinská premiérka Julija Tymošenková, syrský prezident Bašár Asad či několik tehdejších jihoamerických prezidentů. Jméno žádného českého ani slovenského politika se v této souvislosti zatím neobjevilo. 

300 záznamů o Merkelové

Databanka podle serveru sloužila k tomu, aby bylo možné „najít o cílových osobách informace, které je jinak obtížné dohledat“. Například o Merkelové prý bylo v databance přes 300 zpráv, o Asadovi více než 800. 

Tři roky odposlouchávaná Angela Merkelová se stala v září 2013 potřetí německou kancléřkou.
Zdroj: ČTK/AP/Michael Sohn

Informace, že NSA roky odposlouchávala mobilní telefon Merkelové a přestala s tím až loni v létě, unikla na veřejnost loni na podzim. Spojené státy následně oznámily, že Merkelovou v budoucnu nikdo sledovat nebude, k jejímu odposlouchávání v minulosti se ale nevyjádřily. 

NSA údajně také v minulosti monitorovala elektronickou komunikaci tisíců Němců, ale i obyvatel dalších států. Rozvědka údajně nesledovala obsah sdělení, ale takzvaná metadata, tedy kdo se s kým spojil, kdy to udělal a z jakého místa. 

Informace o činnosti NSA se dostaly na veřejnost, když je médiím předal bývalý pracovník rozvědky Edward Snowden. V současnosti se skrývá v Rusku, kde dostal jednoletý azyl, který vyprší v srpnu. V USA je Snowden obviněn ze špionáže a krádeže dokumentů, za což mu hrozí 25 až 30 let vězení, případně doživotí.