Ankara - Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan se prohlásil za vítěze nedělních komunálních voleb a zdůraznil, že jeho odpůrci nyní zaplatí za svou kritiku a obviňování, které proti němu několik měsíců vedli. „Lid dnes (v neděli) zmařil záludné plány a nemorální pasti těch, kteří útočili na Turecko. Pronikneme až do jejich doupat, uvidíte. Je načase udělat čistku, v rámci justice,“ řekl na setkání s tisícovkami svých přívrženců před sídlem své islámsky orientované Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v neděli večer v Ankaře.
Teď vám ukážu, hrozí odpůrcům po vítězných volbách turecký premiér
Volby se považovaly za test premiérovy popularity. I když Erdoganovo jméno přímo nefiguruje na kandidátních listinách, hlasování je mnohými považováno za referendum o jeho více než desetiletí dlouhé vládě. Šedesátiletý Erdogan již dříve prohlásil, že hodlá odstoupit, pokud jeho strana nezvítězí. Erdoganův kabinet řeší množství skandálů, jedním z nich je korupční aféra, do níž byli údajně zapleteni někteří ministři. Kritiku si turecký premiér vysloužil i za zablokování sociální sítě Twitter a portálu YouTube. Napětí v Turecku v posledních dnech před volbami narůstalo. Při střetech, které nedělní volby doprovázely, zemřelo na jihovýchodě země osm lidí. Přesto pozorovatelé hlasování celkově hodnotí kladně.
Po sečtení naprosté většiny odevzdaných hlasů získala pravicová AKP 45 procent, zatímco hlavní levicová opozice jen 28 procent hlasů. Erdoganova formace si nejspíš udrží i vedení dvou nejvýznamnějších tureckých měst - Ankary a Istanbulu. „Tato čísla ukazují, že Erdogan přežil skandály bez velkých škod. Voliči si mysleli, že pokud padne Erdogan, padnou s ním i oni,“ soudí turecký politolog Mehmet Akif Okur. Mnozí lidé vytýkají Erdoganovi jeho autoritativní styl, ale především ho vnímají jako osobnost, která dokázala oživit tureckou ekonomiku.
AKP se dostala k moci v roce 2002 a od té doby neprohrála jediné volby. V komunálních volbách v roce 2009 získala 39 procent hlasů a letos chtěla obdržet alespoň stejné množství. Hlavní opoziční uskupení, Lidová republikánská strana (CHP), popisuje Erdogana jako zkorumpovaného diktátora, který je odhodlán udržet se všemi prostředky u moci. Erdogan ale tvrdí, že obvinění z korupce je spiknutím organizovaným jeho ideologickým protivníkem, umírněným islámským duchovním Fethullahem Gülenem, který žije v USA. V souvislosti s policejním vyšetřováním proto začal tvrdě bojovat s justicí, kterou viní z předpojatosti, a v rámci tohoto boje dal propustit či přemístit několik tisíc policistů, státních zástupců a soudců. Vláda si také zajistila větší vliv nad Nejvyšší radou soudců a prokurátorů (HSYK), která patří k nejvyšším justičním orgánům v zemi.
Další, tentokrát klíčové utkání čeká turecké politiky v srpnu, kdy budou občané volit nový parlament.
GALERIE
videogallery_431527