Jacques Le Goff (* 1924) patřil k historiografické škole Annales, která se stala ve čtyřicátých letech hlavním proudem francouzského dějepisectví. Kladla důraz na fenomény, které ovlivňují vývoj společnosti z dlouhodobého hlediska, nikoliv jenom na politiku, diplomacii a válku, jak bylo zvykem do té doby. Patřil k vůdčím představitelům tohoto přístupu, mnoho let stál v čele prestižní francouzské École des hautes études en sciences sociales.
Svým rozsáhlým dílem Le Goff výrazně přispěl k novému zhodnocení středověku a k hlubšímu pochopení základů evropské kultury. Kromě psaní dějin jako takových také promýšlel mechanismy konstruování individuální a kolektivní paměti. Je nositelem celé řady ocenění, mimo jiné čestného doktorátu pražské Univerzity Karlovy.
Le Goff se věnoval třeba fenoménům obraznosti nebo peněz. Většina jeho nejdůležitějších prací již vyšla v českých překladech: Paměť a dějiny, Kultura středověké Evropy, Středověká imaginace nebo Intelektuálové ve středověku. Z dalších děl je třeba připomenout monografii o postavě krále Ludvíka IX. Svatého nebo čtyřsvazkové náboženské dějiny Francie.
