Budapešť – Pravicově radikální Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) chce vytvořit krajně pravicovou „alianci sahající od Jadranu po Balt“. Jobbik získal v parlamentních volbách více než pětinu hlasů a jeho vliv roste. Podle šéfa hnutí Gábora Vony se premiér Viktor Orbán doma staví do role bojovníka za svobodu, v Bruselu ale poslušně říká „ano“. Sami Maďaři by měli v referendu rozhodnout, zda chtějí, aby země zůstala členskou zemí Evropské unie.
Jobbik chce krajně pravicovou alianci. A referendum o setrvání v EU
Podle Vony neudělal Orbán nic pro „ochranu maďarské půdy, pro opětovné otevření zkrachovalých továren ani pro snížení rozdílu mezi platy v Maďarsku a jinde v Evropě“. Pouze prý testoval Brusel v mocenských otázkách, jako byly změny v ústavě, důchodový věk soudců nebo mediální zákon. Maďarsko je členem Unie už deset let. Nyní podle šéfa Jobbiku nastal čas, aby voliči dostali možnost vyjádřit se k tomu, zda by se neměl rozšířit manévrovací prostor Maďarska v Unii. A zda by Maďarsko vůbec mělo v Unii setrvat.
Volby vyhrál Orbán, Jobbik ale podporuje víc než pětina voličů
Nedělní parlamentní volby opět vyhrál s výrazným náskokem Orbánův Maďarský občanský svaz (Fidesz). Získal téměř 45 procent hlasů a v novém parlamentu o 199 místech obsadí 133 poslaneckých křesel, což Orbánovi bude stačit k udržení ústavní většiny. Ve velkém odstupu za vítěznou premiérovou stranou skončili druzí maďarští socialisté.
Zeman považuje Orbána za „skutečného lídra“
Český prezident Miloš Zeman pogratuloval Orbánovi k vítězství jeho strany. „Jsem přesvědčen, že jedním z hlavních problémů dnešní doby je nedostatek skutečných lídrů. V politice máme osoby, chybí nám však osobnosti. Jsem proto rád za každou výjimku, která se tomuto trendu vymyká,“ napsal Zeman v blahopřejném telegramu, o jehož odeslání dnes informoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Silnou podporu Fideszu považuje prezident za důkaz, že Orbán přesně takovou výjimku představuje.
Velkého volebního úspěchu se ale dočkal i Jobbik. Po nečekaně dobrém výsledku před čtyřmi lety se tomuto nacionalistickému hnutí předpovídal úpadek. Voliči mu ale nakonec odevzdali přes 20 procent hlasů. Vona prohlásil, že výsledky víkendových voleb udělaly z Jobbiku „nejsilnější národní stranu v Evropě“. Je přesvědčen o tom, že hnutí získá v EP dosud nejvíc křesel.
Nacionalistický Jobbik je často obviňován z antisemitismu a protiromské agitace. Před květnovými volbami do Evropského parlamentu (EP) Vona uvedl, že hnutí chce v EP nastolit skutečné problémy a vybojovat „skutečnou ekonomickou válku za nezávislost“.
Předseda Jobbiku Gábor Vona
Radikalismus je po hospodářské krizi na vzestupu
Vliv radikálních formací v postkomunistických zemích v důsledku ekonomické nejistoty vyvolané nedávnou hospodářskou krizí v posledních letech roste. Nejúspěšnější Jobbik se podle agentury Reuters snaží pomáhat dalším stranám k získání pevných parlamentních pozic.
Vedení Jobbiku už apelovalo na vytvoření krajně pravicové „aliance sahající od Jadranu po Balt“. Vazby na maďarské nacionalisty přiznaly podle agentury radikální strany z Polska, Slovenska, Bulharska či Chorvatska. „Existují společné hodnoty, a když vyrostl a posílil Jobbik, proč by se podobná věc nemohla stát jinde?“ uvedl jeden z lídrů Jobbiku Márton Gyöngyösi. Jobbik se těší respektu u podobně orientovaných formací nejen díky svému dosud bezkonkurenčnímu úspěchu, ale i díky schopnosti získat finanční zdroje, s nimiž dokázala oslovit pětinu maďarských voličů.
Před rostoucím vlivem Jobbiku varoval i Světový židovský kongres
Posilování Jobbiku dělá starosti ochráncům práv národnostních a sexuálních menšin. Narůstajícího mezinárodního vlivu hnutí se obává například Světový židovský kongres, který chtěl loni upozornit na maďarský antisemitismus tím, že výjimečně zasedal v Budapešti. Přeshraniční působení Jobbiku sledují rovněž ochránci práv menšin v Polsku. „Je to nebezpečné. Jestliže podobné skupiny v jiných zemích okopírují tento model… tak se situace může zhoršit,“ prohlásil Rafal Pankowski z polského antirasistického sdružení Nikdy více.