Praha/Vatikán – Dnešní Květnou nedělí začíná pro křesťany Svatý týden, nejvýznamnější liturgické období roku směřující k oslavám velikonočních svátků. Papež František při té příležitosti odsloužil mši na Svatopetrském náměstí; zdůraznil význam pokory a přiměl lidi přemýšlet o odkazu Ježíše a dalších postav evangelií.
Je Květná neděle. František otevřel cestu k Velikonocům
Slavení Květné neděle je doloženo už od sedmého století. V Česku se jí na různých místech říká také květnice nebo beránková či palmová neděle. „Velikonoční názvy v sobě spojují křesťanský a pohanský rozměr svátků, křesťanské motivy s tradičními zvyky oslav jara a nového života,“ vysvětluje historik z Akademie věd Jaroslav Šebek. Palmové ratolesti a květy totiž nepřipomínají jen probouzející se přírodu, ale především vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma; lidé jimi měli vítat mesiáše. V kostelích se proto světí jívové proutky a jiné zelené větvičky.
„Kristus je vnímán jako vládce nad světem, jako oblíbený mesiáš, ovšem už v tomto slavnostním okamžiku se připravuje křížová cesta, cesta utrpení,“ doplňuje význam poslední postní neděle historik Šebek. „Je zde do sebe vložen slavnostní, pozitivní moment i moment negativní, který anticipuje a předjímá jeho utrpení.“
Květná neděle tak platí za slavnostní úvod a otevření brány do Svatého týdne a velikonočních svátků. Od následujícího Zeleného čtvrtka do Velikonoční neděle souvisí liturgie s biblickým zachycením příběhu zatčení, odsouzení, ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista.
František: Jsem jako Jidáš, nebo jako Kristovi následovníci?
Papež František dnes odsloužil mši na Svatopetrském náměstí, a zahájil tak vatikánské oslavy pašijového týdne. „Kdo jsem před Ježíšem, který trpí?“ položil otázku desetitisícům lidí v centru Vatikánu. „Jsem jako Jidáš schopný zradit Ježíše, nebo jako jeho následovníci, kteří nic nepochopili, kteří usnuli, když Pán trpěl?“ vyzval k přemýšlení nad Ježíšovým příběhem v kontextu životů věřících.
Při mši byl František oblečen do rudého roucha, které symbolizuje krev prolitou ukřižovaným Ježíšem. „Kde je mé srdce, jaké z postav (evangelií) se podobám, tohle téma s námi bude celý týden,“ řekl shromážděným věřícím. Když před bohoslužbou vedl procesí nesoucí palmové ratolesti, opíral se o hůl vyrobenou vězni ze San Rema. Učinil tak další ze svých gest, s nimiž se snaží přiblížit katolickou církev lidem z okraje společnosti.
GALERIE
Papež František před bohoslužbou na Květnou neděli autor: Riccardo De Luca, zdroj: ČTK/AP
Pašijové hry u sv. Víta - vůbec poprvé
Již dopoledne proběhla mše i v bazilice svatého Jiřího na Pražském hradě; sloužil ji kardinál Dominik Duka. Chrám svatého Víta potom odpoledne hostil vůbec poprvé pašijové hry. Dramatické ztvárnění náboženské tematiky je starým evropským jevem spojeným s životem katolické církve. Jejich kolébkou bylo Španělsko a Francie, odkud se hry rozšířily po Evropě. Původně se uváděly v kostelích, postupem času je obohatily lidové prvky a uváděly se mimo chrámy. Tradice pašijových her tu byla začátkem 90. let obnovena a jejich provedení je významným kulturně společenským fenoménem současnosti.
V Česku je dnešek spojován také s různými lidovými pověrami. V tento den by se například nemělo nic péct, protože by se prý zapekl květ na stromech a neurodilo by se žádné ovoce. Na Květnou neděli by se také měly oblékat nové šaty, aby v nich člověk kvetl. Dříve se například domy vymetaly zelenými ratolestmi, aby se z nich odklidila všechna nemravnost a zhýralost.
Historik Šebek: I kočičky mají křesťanský rozměr (zdroj: ČT24)
Stejně jako o Vánocích i o Velikonocích Česká televize otevírá svůj on-line kalendář. Podívejte se.