New York - Rada bezpečnosti OSN se na mimořádném zasedání k situaci na Ukrajině nedohodla na žádném kroku. Západ a Rusko se během dvouapůlhodinového jednání vzájemně obviňovaly z prohlubování krize. O svolání rady požádalo Rusko v reakci na nedělní oznámení Kyjeva, že dnes hodlá i s pomocí armády zahájit rozsáhlé protiteroristické operace na východě země namířené proti proruským separatistům. Ukrajinský ministr Olexandr Turčynov po telefonu nabídl generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi možnost „společné mírové operace“ na neklidném východě země. Šéf OSN na jeho výzvu zatím přímo nereagoval. Ocenil ale, že země usiluje o vyřešení situace.
„Dialog hluchých“: Rada bezpečnosti se ohledně Ukrajiny na ničem neshodla
Situace v Doněcké a Luhanské oblasti podle Turčynova přesně kopíruje krymský scénář. Rusko podle prezidenta vysílá na východ Ukrajiny speciální jednotky, které s použitím zbraní obsazují administrativní budovy a ohrožují životy „statisíců Ukrajinců“. Na rozdíl od Krymu ovšem většina obyvatel východních regionů separatisty nepodporuje, upozornil prezident. „Přivítáme, bude-li s vaší pomocí provedena společná protiteroristická operace na východě. Specialisté a pozorovatelé by tak mohli sami prověřit legitimitu a oprávněnost našich akcí,“ vyzval Turčynov prvního muže OSN.
Ruský lvyslanec Vitalij Čurkin během zasedání RB vyzval západní partnery v čele s USA, aby vyvinuli tlak na Kyjev s cílem zastavit používání síly proti ukrajinskému lidu a zahájit skutečný dialog. „Západ rozhodne, zda se na Ukrajině bude možné vyhnout občanské válce,“ prohlásil ruský diplomat.
Americká velvyslankyně při OSN Samantha Powerová odsoudila dezinformace a propagandu, kterých se podle Washingtonu Moskva v souvislosti s vývojem na Ukrajině dopouští. Powerová obvinila Rusko, že podněcuje nestabilitu na východě Ukrajiny. Tamní vývoj podle ní kopíruje vývoj před březnovou anexí Krymu. „Víme, kdo je za tím - jedině Rusko je schopné podniknout takovou operaci v této oblasti,“ prohlásila Powerová.
Zasedání Rady bezpečnosti OSN k Ukrajině
„Rusko se snaží vnutit ukrajinskému lidu svou vůli. Používá k tomu dezinformace, zastrašování a agresi - taktiky pocházející z nejtemnějších dní minulého století. To je naprosto nepřijatelné. Ukrajinci mají právo rozhodnout o své budoucnosti,“ prohlásil britský velvyslanec při OSN Mark Lyall Grant.
Moskva poslala k ukrajinským hranicím na 40 000 vojáků
Britský velvyslanec při OSN Mark Lyall Grant řekl, že Rusko rozmístilo u ukrajinské hranice až 40 000 dobře vyzbrojených vojáků s letadly, tanky a děly. Moskva má podle něj v oblasti navíc 25 000 vojáků, které nedávno vyslala na Krym, který minulý měsíc zabrala. „Satelitní záběry ukazují, že v blízkosti hranice s Ukrajinou je mezi 35 000 a 40 000 ruských vojáků, kteří jsou vybaveni bojovými letouny, tanky, dělostřelectvem a logistickými podpůrnými jednotkami,“ řekl Grant.
Severoatlantická aliance přitom už minulý týden zveřejnila satelitní fotografie, které ukazují ruské síly v blízkosti hranic s Ukrajinou. Na záběrech jsou mimo jiné ruské stíhací letouny Mig a Suchoj, dělostřelecká technika a obrněné transportéry. Podle NATO pocházejí snímky z přelomu března a dubna, Rusko naopak tvrdí, že byly pořízeny loni v srpnu, kdy v oblasti probíhaly manévry (více zde).
GALERIE
Satelitní snímky ruských letounů Su-27/30 a Su-24 zdroj: ISIFA/AFP
Rusko si přálo, aby dnešní zasedání Rady bezpečnosti bylo neformální a za zavřenými dveřmi. Francie a další západní země jako USA a Británie ale trvaly na tom, aby schůzka byla veřejná a aby se jí zúčastnil i ukrajinský představitel při OSN.
Západní diplomaté neočekávali z této schůzky žádné konkrétní výsledky. Jednalo se o desáté zasedání RB OSN od začátku krize na Ukrajině koncem února. Nemožnost dosáhnout konkrétního výsledku je dána tím, že země zastávající protichůdné názory na ukrajinskou krizi, tedy Rusko na straně jedné a Spojené státy či Británie na straně druhé, patří v Radě bezpečnosti ke stálým členům s právem veta.
Ruská invaze na východ Ukrajiny těžce poškodí hospodářství, varuje guvernér
Guvernér ukrajinské centrální banky Stepan Kubiv varoval, že případná ruská invaze na východní Ukrajinu bude mít vážné makroekonomické dopady – destabilizuje banky a zbrzdí výrobu. Ke sporu s Ruskem kolem plynu uvedl, že Kyjev zaplatí Rusku 386 dolarů za tisíc metrů krychlových, jak podle něj byla předchozí snížená cena. To je méně, než nyní Moskva požaduje. Ujistil ale, že Ukrajina zaplatí veškeré své dluhy.
Ruský koncern Gazprom nedávno zvýšil Ukrajincům cenu plynu na 485 dolarů za tisíc metrů krychlových. Rusko zrušilo Kyjevu všechny slevy a také tvrdí, že Ukrajinci za plyn dluží 2,2 miliardy dolarů.
Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz přestala platit za dodávky plynu a tato situace má podle jejího vedení trvat, dokud jednání o ceně ruského plynu nedospějí k závěru.
Rusko po pádu prezidenta Viktora Janukovyče a nástupu nové vlády v Kyjevě skokově zvýšilo cenu plynu, když počátkem dubna nejprve zrušilo slevu dojednanou v roce 2010 výměnou za prodloužení pronájmu sevastopolské základny na Krymu. Bezprostředně poté Moskva zrušila bezcelní vývoz plynu na Ukrajinu, který Kyjevu přiznala, když odvolal podpis pod smlouvou o přidružení k Evropské unii.
O Ukrajině budou jednat i ministři zahraničí EU
Ministři budou v Lucemburku diskutovat o další možné pomoci kyjevské vládě. Zaujmout by však mohli také postoj k rychlému vývoji ve východní části země, kde vojensky organizované oddíly proruských separatistů obsadily v několika městech úřední budovy.
EU kromě balíku hospodářské pomoci nyní zvažuje vyslání civilní mise, která by měla podpořit reformu ukrajinské policie a justice. O změnách v ozbrojených silách jedná ukrajinská strana se Severoatlantickou aliancí.
Unie už kvůli ruské anexi Krymu uvalila cílené sankce na ruské představitele, nyní Evropská komise připravuje návrhy a analyzuje dopady možných variant plošných hospodářských sankcích. O nich by však musel rozhodnout summit hlav států a vlád osmadvacítky.
GALERIE
videogallery_435315