Phoenix – Až 40 amerických veteránů zemřelo v arizonském Phoenixu kvůli tomu, že jim tamní nemocnice neposkytla včas péči. Bývalí vojáci čekali jen na samotnou prohlídku specialisty až dva roky. Vedení nemocnice dokonce podle CNN vymyslelo systém, aby se na pochybení nepřišlo.
Bojovali v těch nejkrvavějších válkách. Bitvu o svou důstojnost ale nakonec musejí svádět tam, kde by to čekali nejmíň – v nemocnicích pro veterány. Jedenasedmdesátiletý Thomas Green byl tak hrdý na svou službu vlasti, že do jiného zařízení nechtěl. Měl krev v moči. V nemocnici ho jen zběžně prohlédli a tím to skončilo.
„Do záznamu mu napsali: prohlídka u specialisty do týdne. Naléhavé. A poslali ho domů,“ svěřil se Teddy Barnes-Green, syn mrtvého veterána. Potom už prý nikdo nezavolal.
Když se nemocnice ozvala, bylo už pozdě; Thomas Green zemřel na rakovinu. Podobně jako další desítky veteránů. Podle americké zpravodajské televize CNN vedení nemocnice vytvářelo dva seznamy čekatelů – jeden tajný, který jako jediný obsahoval doklad, že veterán požádal o prohlídku, a druhý veřejný, určený pro vládu, který jen zametal stopy.
„Z toho seznamu jste se nedostal, dokud vám nedali prohlídku do čtrnácti dnů. Vyvolali zdání, že krátí čekací doby, které ale byly šest, devět a někdy až 21 měsíců,“ popsal bývalý doktor nemocnice pro veterány ve Phoenixu Sam Foote.
Aféru bude řešit vláda i Kongres. Za situace, kdy ve Spojených státech každou hodinu spáchá sebevraždu jeden veterán, budí zpráva o špatné péči velkou pozornost. Poslední zjištění navíc dost kontrastuje s postavením veteránů v americké společnosti, která si jich jinak velmi váží.
S tím, jak se z Iráku a Afghánistánu vracejí statisíce nových veteránů, pak vyvstává další problém: Jak jim nabídnout odpovídající práci? Míra nezaměstnanosti mezi vysloužilými vojáky, kteří bojovali v konfliktech po 11. září 2001, totiž dosahuje výrazně vyšších cifer než u jejich kolegů, co sloužili v armádě dříve.
Změnit to se nyní rozhodla první dáma. Spustila internetovou stránku, která má vojákům usnadnit přechod z válečných polí na ta civilní. „Zásadně to změní hledání práce ve veřejném a soukromém sektoru,“ tvrdí Michelle Obamová, manželka prezidenta USA.
