Doněck/Mariupol – V noci na dnešek vypršelo ultimátum, které proruští ozbrojenci dali ukrajinské armádě. Ta se podle nich měla do devíti hodin večer vzdát a vyklidit území jednostranně vyhlášené republiky Doněck. Obě strany konfliktu zatím však zůstávají na svých pozicích. Ve východoukrajinském přístavu Mariupol mezitím převzal iniciativu nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov a snaží se o zklidnění situace ve městě. Po týdnech nepokojů z něj tak pomalu začínají mizet barikády.
Východní Ukrajina dál v obležení vojáků, do jednání se vložil oligarcha
Zájmy civilistů především chtějí hájit jak separatisté, tak vládní vojáci na východě Ukrajiny. Ani jedna ze stran nehodlá ustoupit. „Na této kontrolní pozici prověřujeme projíždějící auta a skupiny separatistů, které by mohly převážet zbraně. Naší prioritou je zajistit, že ozbrojenci nebudou útočit na civilní obyvatele,“ popsal práci vojáků podplukovník ukrajinské armády Andrej Prihodko.
Stejně neústupní jsou i proruští separatisté. „Jsme tu, protože tu umírají mírumilovní občané. Umírají tu děti a to, co se tu děje, je skutečný teror na bezbranných lidech!“ řekl proruský separatista, který tají své jméno i tvář. Možnou otevřenou ofenzivu ukrajinské armády si ozbrojenci nepřipouští. Přesto jsou v plné pohotovosti.
OSN: Ukrajinská krize se vyžádala už 250 obětí
Ačkoliv se obě armády zaštiťují zájmy občanů, Organizace spojených národů varuje před znepokojivým zhoršením stavu lidských práv na východě země. Podle jejích dat zahynulo od začátku ukrajinské krize na 250 lidí. Zpráva OSN upozorňuje na případy vražd, mučení a únosů, jichž se dopouštějí protivládní ozbrojenci. Znepokojivá je i situace na okupovaném Krymu, kde dochází k represím proti lidem, kteří nepožádali o ruské občanství. Podle OSN jim hrozí deportace.
Navi Pillayová, komisařka OSN pro lidská práva
„Ti, kteří mají vliv na ozbrojené skupiny zodpovědné za většinu násilností na východě Ukrajiny, se musejí přičinit o to, aby zkrotili muže usilující o rozdělení země.“
Martin Stropnický, český ministr obrany
„Dostali jsme se do situace, kdy čelíme riziku, které je bezprecedentní. Nejde o klasický konflikt, ale zároveň je to vážná bezpečnostní situace. Těžko říct, zda jde o občanskou válku a kdo za kým stojí.“
Klid zbraní podle ukrajinského oligarchy
Na návrat k normálu to tak na východní Ukrajině zatím nevypadá. Jednou z mála výjimek by se nicméně mohl stát přístav Mariupol. Tady vzal situaci do svých rukou miliardář Achmetov. Zástupcům jeho holdingu Metinvest se podařilo vyjednat se separatisty z vedení Doněcké lidové republiky memorandum o zajištění pořádku a bezpečnosti ve městě.
GALERIE
videogallery_443300
Ukrajinskou armádu signatáři memoranda vyzývají ke zrušení kontrolních postů na výpadovkách. Pořádek ve městě má zajišťovat výhradně policie. Z ulic mají zmizet barikády. Veřejná doprava a komunální služby se vrátí k normálnímu fungování.
„Radikálům navrhujeme složit zbraně a předat je bezpečnostním složkám. Armádě a státní moci navrhujeme zrušit kontrolní posty na předměstí a předat ochranu pořádku policii,“ uvedl jeden ze signatářů dokumentu Enver Ckitišvili, jeho hutní závod Azovstal je jednou z hlavních součástí Metinvestu.
Podle listu Ukrajinska pravda ale není jisté, zda dohoda Achmetova s povstalci zajistí regionu klid. List otiskl výzvu šéfa ukrajinského Střediska pro vojenská a politická studia Dmytra Tymčuka, který žádá trestní stíhání Achmetova pro „spolupráci s teroristy“. Faktické příměří zřejmě nerespektují ani povstalci, kteří v noci na dnešek zaútočili na postavení vojáků u Mariupolu. Pod palbu se údajně dostal i štáb ukrajinské televize.
Obchodní zájmy nejbohatšího Ukrajince se podle expertů neslučují s představou „nezávislého“ území, které žádný stát neuznává. Achmetovovy strojírenské a těžební společnosti jsou zaměřeny na export a ke svému fungování potřebují stabilní právní prostředí. Samostatné „lidové republiky“ podnikatelským záměrům oligarchů nemohou prospět.
Na Krymu zákaz shromažďování
Nastolit pořádek na Krymu, který se počátkem března za pomoci Ruska odtrhl od Ukrajiny, se zase snaží šéf tamních okupačních úřadů Sergej Aksjonov. Až do 6. června proto zakázal pořádání jakýchkoliv veřejných shromáždění na poloostrově. Z jihovýchodu Ukrajiny mohou podle něj na Krym pronikat „extremisté“ a vyvolávat mezi obyvatelstvem provokace. „Abychom zabránili škodám v lázeňské sezoně, jsou zakázány masové akce na území Krymské republiky do 6. června,“ uvedl předseda krymské vlády.
Podle médií je ale příčinou obava z masových projevů nespokojenosti krymských Tatarů. Ti připravují na neděli velké shromáždění v Simferopolu při příležitosti 70. výročí zahájení stalinských deportací. Asi čtvrtmilionová tatarská menšina si chtěla připomenout výročí vyhnání tatarského etnika, které tehdejší diktátor Josif Stalin obviňoval z kolaborace s nacisty.
„Výročí zahájení deportací je pro Tatary mimořádným dnem a krymské úřady z něj mají strach,“ prohlásil uznávaný vůdce Tatarů Mustafa Džemilev. Podle očekávání tatarských aktivistů se mělo nedělního shromáždění zúčastnit na 40 tisíc lidí.
Kontrolní stanoviště ukrajinské armády na východě země
Vztahy krymské správy s tatarskou menšinou se v posledních týdnech výrazně vyostřily. Uznávaný vůdce Tatarů Mustafa Džemilev nesmí z rozhodnutí ruských úřadů na Krym vstoupit, ruská policie provedla ve středu v jeho krymském domě prohlídku. Kvůli podezření z „teroristické činnosti“ bylo údajně k výslechu předvoláno až 150 krymských Tatarů.
Džemilev, který je poslancem ukrajinského parlamentu, se počátkem května bezúspěšně pokoušel na Krym vycestovat. Na moskevském letišti ho pasová služba vrátila zpět do Kyjeva, neúspěšná byla i cesta automobilem z jihoukrajinského Chersonu. Na postup ruských úřadů si chce Džemilev stěžovat u evropských soudů.
Spory s krymskými Tatary se dnes snažil urovnat ruský prezident Vladimir Putin. Na schůzce se skupinou Tatarů v Kremlu označil stalinské deportace Tatarů za nelidský čin a vyslovil se pro jejich „kulturní, hospodářskou a politickou rehabilitaci“. „V žádném případě nedopustíme, aby se krymskotatarský národ stal rukojmím sporů včetně těch mezistátních, například sporů mezi Ruskem a Ukrajinou,“ konstatoval Putin. Zájmy krymských Tatarů jsou podle šéfa Kremlu nyní spojeny s Ruskem, zájmy „třetích zemí“ by prý krymští Tataři hájit neměli.
O zmírnění napětí se bude jednat v sobotu
Najít řešení vnitroukrajinského sporu a uklidnit situace na východě země se v sobotu v Charkově pokusí už podruhé představitelé parlamentní většiny, opozice a nevládních organizací. Zástupci proruské opozice přizváni nebyli. Původně se předpokládalo, že bude schůzka svolána do Doněcku. V Charkově, který je správním střediskem stejnojmenné oblasti na východě země, je však situace podstatně klidnější než v sousední Doněcké a Luhanské oblasti.