Berlín – Můj děda by mě zastřelil. Tak zní podtitul čerstvě vydané knihy Amon německé spisovatelky Jennifer Teegeové. Ta teprve nedávno zjistila, že je vnučkou Amona Götha – neblaze proslulého sadistického velitele koncentračního tábora Plaszow u Krakova. Zatímco on vraždil ve jménu rasově čistého Německa, jeho vnučka je napůl černoška. Göthova dcera, která ji měla s nigerijským přistěhovalcem, ji krátce po porodu odložila do ústavu.
Zastřelil by nacistický sadista Göth svou vlastní vnučku?
„Byla jsem adoptována. Kontakt se svou vlastní rodinou jsem měla, ale jen do sedmi let,“ říká Teegeová. Stala se z ní úspěšná reklamní pracovnice a matka dvou dětí. Shodou okolností několik let žila v Izraeli a jako spousta jiných znala Götha jen z filmu Schindlerův seznam, kde si jej zahrál Ralph Fiennes.
Amon Göth střílel vězně vlastní rukou a užíval si, že je může sám vraždit, připomíná historik Arnd Bauerkämper. Osobně Göth zabil nejméně 500 vězňů. Střílel je, štval na ně psy, o něž se starala právě babička Teegeové.
Jennifer teprve těsně před čtyřicítkou v knihovně úplnou náhodou padla do ruky kniha, kterou napsala její matka a v níž svou babičku poznala. „Ta situace v knihovně byla tak překvapivá a tak děsivá. Odešla jsem z knihovny s knihou v ruce a zhroutila se na lavičku,“ vzpomíná Teegeová. Další měsíce prožila v těžké depresi. Většinu dne prospala a přiznává, že před zrcadlem zkoumala, jestli nemá Göthovy rysy. Pak se k minulosti své rodiny postavila čelem. Navázala znovu kontakt s matkou a o svém bolestné sebeobjevování napsala knihu.
Teegeová v rozhovoru pro Die Welt:
"Vím, co v životě chci a co bych chtěla mít napsáno na náhrobku. Tam by nemělo stát Byla vnučkou Amona Götha, ale Byla sama sebou. A snad i že ostatním přinesla spoustu radosti a poznání."
Veřejná čtení jsou pro Teegeovou jednou z cest, jak se s děsivou historií své rodiny vyrovnat. Nejvíc se jí prý ale ulevilo, když položila květiny u památníku obětí svého dědečka.
Jennifer Teegeová se narodila v roce 1970 v Mnichově Göthově dceři Monice a studentovi z Nigérie. Matka ji kvůli traumatu ze svého rodinného zázemí dala do ústavu. Zpočátku ji pravidelně navštěvovala a brala ji i k babičce Ruth Irene Kalderové, která byla Göthovou partnerkou. V sedmi letech byla Jennifer adoptována a vyrůstala v mnichovské rodině se dvěma blonďatými bratry. Studovala na Sorbonně, pět let pobývala v Izraeli. Svého současného partnera poznala po návratu do Německa v Hamburku, mají spolu dvě děti.
O tom, že je vnučkou „řezníka z Plaszowa“ Götha, který byl popraven v Polsku v roce 1946, se Teegeová dověděla až v 38 letech. Matku si z dětství pamatovala a jednou se setkaly, když Teegeové bylo kolem dvaceti let. O svém pravém původu se ale od matky nikdy nedověděla. Možná i proto, že je přesně tím, koho by její dědeček považoval za příslušníka podřadné rasy. Jedním z těch, které s potěšením zabíjel.