Bělehrad/Sarajevo - Na 60 lidí už zahynulo při povodních na Balkáně. Další desítky se ale pohřešují. Armáda na poslední chvíli zachránila ze střechy asi 3 tisíce lidí. Na třech tisících místech došlo také k masivním sesuvům půdy. Důsledky jsou katastrofální: zřítilo se nebo vážně poškodilo až 100 tisíc domů. Milion lidí nemá pitnou vodu. Vše způsobila tlaková níže Tamara, která přinesla velké množství srážek.
Stoletá voda na Balkáně: 3000 sesuvů půdy a milion lidí bez pitné vody
Dohromady se povodně dotkly 2,15 milionu lidí. Jde o území o rozloze 22 tisíc kilometrů čtverečních. Záplavy zasáhly Srbsko, Bosnu a Hercegovinu. „Máme tu sedmimetrové hromady různých trosek - dřevo, kamení. Podle mě se to neuklidí s těžkou technikou ani za pět měsíců. Budeme se snažit uvést všechno do původního stavu. Ale uvidíme, jestli se tu bude vůbec dát žít,“ prohlásil obyvatel Bosny Zehid Kovačević.
Hladina rozvodněné Sávy pomalu klesá a zároveň se zpomalilo zvyšování hladiny Dunaje. Podle vodohospodářů už evropský veletok protipovodňové zábrany nepřekoná. Domů se vrací první ze 150 tisíc evakuovaných.
Srbsko odklízí mršiny, jsou jich stovky tun
Teploty na Balkáně nyní dosahují ke 30 stupňům Celsia, proto je klíčové obnovit dodávky nezávadné vody a odklidit zdechliny zvířat. Srbsko prozatím hlásí asi 200 tun vyproštěných mršin. Úřady také zahájily plošné postřiky zaplavených území s cílem snížit komáří populaci. V Bosně jsou odklízecí práce komplikované kvůli hrozbě min, které živel odnesl z dosud nezlikvidovaných minových polí.
GALERIE
videogallery_444953
Pomoc přišla od vlády pozdě, tvrdí obyvatelé postižených oblastí
Zatímco obyčejní obyvatelé Bosny prokazují solidaritu s oběťmi povodní, vlády obou bosenských entit čelí vlně kritiky za to, že postiženým nepomohly včas. Hromadí se rovněž zprávy o rostoucích případech krádeží. Někteří obchodníci údajně zneužívají přírodní katastrofu a přerušené zásobování tím, že výrazně zdražili či přeprodávají humanitární zboží.
Kabinety ale kritiku odmítají a tvrdí, že nařídily zmrazení cen na úrovni ze 14. května, tedy před záplavami. Vládní představitelé také oznámili, že úřady budou proti zlodějům a podvodníkům postupovat s nejvyšší tvrdostí. Nyní organizují jednotky civilní ochrany, které se zvládáním krize pomáhají.
Postižené země se s následky katastrofálních povodní nemusejí vyrovnávat samy. Státy požádaly prostřednictvím Evropské komise o pomoc, která na sebe nenechala dlouho čekat. Třeba Rusko poslalo na Balkán čtyři letouny Iljušin a 76 členů svých záchranářských sborů. Výrazně pomáhá také Bělorusko, které poslalo dva záchranářské vrtulníky. Spojené arabské emiráty zase slíbily poslat v přepočtu 200 milionů korun.
- Ve velkém pomáhají i sami Srbové, kteří si na stránkách televize B92 mohou v každém okamžiku najít, co je ve kterém ze zasažených měst potřeba.
Humanitární pomoc v Srbsku
V oblastech pomáhají i čeští hasiči. V Srbsku jsou v současné chvíli dva týmy. První z nich
je nasazen u elektrárny ve městě Kostolac, druhý odčerpává lagunu u města Lazarevac. Rovněž v sousední Bosně pracují čeští hasiči, na starosti mají pumpování vody z laguny u města Orasje. Česko poslalo také „nouzové balíčky“ do Bosny a Hercegoviny – celkem 1 200 kusů. Pomáhají také humanitární organizace.
- Češi mohou obětem povodní přispět prostřednictvím veřejných sbírek, které vyhlásily humanitární organizace ADRA a Člověk v tísni. Také je možné poslat DMS SOSBALKAN na číslo 87777.
Povodně způsobila tlaková níže, která se 2,5 dne otáčela prakticky nad stejným místem a způsobila enormní množství srážek. „V Německu dostala jméno Yvette a srbští meteorologové ji nazvali Tamara,“ podotkla meteoroložka Taťána Míková s tím, že ve střední Evropě byla předtím půda suchá, proto se měla voda, kam vsáknout. Na Balkáně ale dešťová voda rovnou rozvodňovala řeky.
Záplavy podle všeho způsobily škody za několik miliard eur (desítek miliard korun).