To, co vypadá nepřekonatelně, dokážou uprchlíci zdolat za o něco víc než minutu. Zhruba tolik času mají i španělští civilní gardisté na to, aby se jim pokusili zabránit přelézt přes plot až na unijní půdu. Na bariéru útočí migranti po stovkách - na toto slabé místo se zaměřují od konce 90. let. Gardu pravidelně posilují kolegové z jiných španělských měst a nezbytná je i úzká spolupráce s policií v sousedním Maroku. Další bariéru začínají stavět i Maročané.
Lidská dramata běženců nejsou lidem v Melille cizí, cizinecký zákon ale imigrační požadavky neuspokojuje a nemá na ně odpověď. Na případnou změnu si tu tak budou muset počkat až po evropských volbách, žádné dobré řešení ale vlastně neexistuje.
Africké imigranty nezastaví ani desetimetrový plot
Melilla je spolu s Ceutou autonomním městem Španělska na území Maroka. Obě enklávy představují jediné pozemní hranice mezi Španělskem a Afrikou.
Uprchlíci, jichž u bariéry na svou příležitost čekají tisíce, pocházejí z různých afrických regionů a k plotům u španělských autonomních měst putují někdy i celé roky. Převaděčské skupiny v oblasti nefungují. Zatímco přes plot se do Evropy dostávají prakticky výlučně muži, ženy a děti využívají spíše mořskou cestu. Převaděči vypravují uprchlíky nejčastěji z marockého Tangeru do Gibraltaru, někdy dokonce jen na nafukovacích člunech z hračkářství.
Počátkem května na zátarasy v Melille zaútočilo ve dvou vlnách na 700 imigrantů. Ačkoli marocká i španělská policie většinu z nich vytlačila, 140 Afričanům se podařilo na španělské území dostat.
