Praha/Brusel – Za politické zemětřesení označil evropský tisk výsledky voleb do Evropského parlamentu. Všímá si zejména toho, že výrazně posílily krajně pravicové strany, které svou kampaň stavěly na odporu k další integraci Unie. Největší pozornost vyvolalo vítězství nacionalistické Národní fronty ve Francii, kterou vede Marine Le Penová. Němečtí komentátoři přesto očekávají, že v Evropském parlamentu nakonec zavládne mainstream.
Vítěz voleb podle evropských deníků? Marine Le Penová
Kompletní volební servis sledujte na www.ct24.cz/evropske-volby.
„Politické zemětřesení“ nebo „Volební šok“ – takovými slovy hodnotí německé listy jako Frankfurter Allgemeine Zeitung nebo Bild výsledky víkendových voleb do Evropského parlamentu. Stejně jako většina německých médií rozebírají triumf krajně pravicové Národní fronty ve Francii, který bude mít podle frankfurtského listu „významné důsledky“. Podobně referují italské deníky La Repubblica a Corriere della Sera či španělský El Mundo.
„Vítězství Národní fronty je šok, který otřese Francií i celou Evropou,“ soudí levicový francouzský list Libération. „Tlaková vlna vytvořená stranou Marine Le Penové přesahuje národní hranice,“ dodal s tím, že se jedná o „skutečnou hrozbu pro evropské myšlenky“. Pravicový Le Figaro označil triumf Národní fronty za „osobní vítězství Marine Le Penové“.
Šéfka francouzské Národní fronty (NF) Marine Le Penová
Konzervativní německý deník Die Welt v této souvislosti napsal, že poražen byl především francouzský prezident Francois Hollande. „Pro prezidenta Hollanda to je debakl,“ míní. Triumfu Národní fronty si všimla také britská média – například Financial Times vidí francouzské nacionalisty „v čele populistického zemětřesení“.
„Výsledek voleb znamená silnější hlas pro ty, kteří chtějí omezit pravomoci Evropské unie, nebo ji rovnou zrušit,“ poznamenal server britské stanice BBC. To anglický server německé stanice Deutsche Welle zaujal střízlivější postoj. „Le Penová může vyslat do Evropského parlamentu více než 25 zástupců. Možná bude schopná vytvořit novou frakci s dalšími krajně pravicovými stranami, což jim přinese dodatečné výhody a subvence z parlamentního rozpočtu. Její vliv na legislativní proces bude přesto limitovaný,“ napsal.
Německo: Euroskeptici posílili, Unii to ale neohrozí
Palcové titulky na prvních stranách nicméně komentátoři německých novin jedním dechem mírní. Shodují se na tom, že odpůrci integrace v evropských volbách sice zaznamenali vzestup, dosavadní vývoj spolku to však nijak zásadně neohrozí. Pozitivně hodnotí německý tisk především konec propadu voličské účasti na úrovni celé EU (v roce 2009 i letos dosáhla 43 procent), a dokonce vzestup počtu voličů v Německu.
„Vlády Francie a Británie byly pokořeny krajní pravicí, ale většina Evropy zůstává proevropská. Vládnoucí strany zvítězily v Německu, Rakousku, Itálii, Nizozemí, Rumunsku a Polsku. A dokonce i na krizí zasaženém Kypru, kde vyhrála otevřeně proevropská strana, která bránila bolestná úsporná opatření,“ píše německá stanice Deutsche Welle.
Volební učast v zemích EU
„V Evropském parlamentu bude k velké mrzutosti populistů stejně jako dosud vládnout neformální velká koalice, která zajišťuje většinu a zastupuje evropský mainstream,“ uvedl deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Podle Süddeutsche Zeitung nicméně může vzestup „Antievropanů“ Unii prospět. „Nuda, která byla dosud spojována s Evropským parlamentem, tak bude pryč. Evropa se bude muset přímo ve svém demokratickém centru bránit proti těm, kdo její smysl zpochybňují,“ domnívá se titul.
„Pravda je taková, že dělicí linie evropské politiky se posouvá: od osy levice versus pravice ke konfrontaci mezi proevropsky a antievropsky orientovanými politiky,“ komentuje výsledky voleb server britského týdeníku The Economist. Dodává, že jedinou úlevou pro strany, které si přejí další pokračování evropské integrace, je rozdrobení euroskeptiků do menších skupin.
Eurovolby v Německu
Die Welt míní, že voliči zcela neodmítli dosavadní směřování Unie. „Při pohledu na Evropu jako celek se ukazuje, že vzestup radikálních odpůrců EU není osudový,“ hodnotí list. A platí to prý i pro Německo: „Němci nejsou Evropou unaveni. Nejenže výsledek letošních evropských voleb potvrdil proevropské směřování zavedených stran. Významné je především to, že navzdory všem předpokladům volební účast proti roku 2009 vzrostla.“
Podobně se k výsledkům staví týdeník Die Zeit. „Odvrátili se Němci od proevropského kurzu kancléřky Angely Merkelové a podpořili místo toho odpůrce Evropy? Nikoli,“ napsal. Také rakouský Kurier se domnívá, že ostrá změna kurzu, která se v Bruselu očekávala, nebude nakonec tak výrazná.
Propadák roku, píšou Slováci o nízké účasti
Slovenský tisk komentuje spíše než výsledky jednotlivých politických stran rekordně nízkou volební účast, která u našich východních sousedů jen těsně překročila hranici 13 procent a byla nejnižší v celé osmadvacítce. Podle tisku překonala ty nejhorší předpovědi. „Horší to už ani nemohlo být,“ napsal list Pravda, který volební účast v zemi označil za „propadák roku“.
„Slovensku se podařilo překonat vlastní rekord v neúčasti ve volbách do Evropského parlamentu,“ podotkl deník Sme; na titulní stráně otiskl článek s nadpisem „Nevolili jsme“. Na Slovensku byla volební účast nejnižší ze všech členských států EU už v evropských volbách v letech 2004 a 2009. Hospodárske noviny soudí, že v zemi se po březnové přímé volbě prezidenta projevila voličská únava.
Horizont 24: Vítězové a poražení eurovoleb (zdroj: ČT24)