Argumentovat chce zákonem z roku 2007, podle kterého prý není potřeba povolení policie k pořádání jakékoli poklidné demonstrace.
Od dubnového únosu více než 300 dívek z gymnázia v Chiboku na severu země se po celé Nigérii konalo již několik desítek demonstrací. Do ulic vyšli nejen příbuzní a podporovatelé rodin unesených školaček, ale také nigerijští učitelé. Demonstranti vyčítají vládě prezidenta Goodlucka Jonathana, že pro osvobození dívek nedělá dost.
Pod heslem Bring Back Our Girls (Vraťte nám naše dívky) vyjádřily svou podporu také tisíce lidí po celém světě, mimo jiné americká první dáma Michelle Obamová, herečka Angelina Jolie nebo šestnáctiletá pákistánská bojovnice za právo žen na vzdělání Malala Júsufzaiová.
Lidé stojící za kampaní Bring Back Our Girls tento týden také obvinili vládu z financování nové skupiny Release Our Girls (Propusťtě naše dívky), která má údajně odvést pozornost od chyb vlády a vyzdvihnout Boko Haram jako jediného viníka celé situace.
Islamistické milice Boko Haram odmítají západní vzdělávání a proti centrální vládě bojují od roku 2009. Na svědomí mají životy několika tisíc lidí, terčem jejich útoků byly často školy, mešity, státní instituce, ale i policie nebo armáda. Od začátku letošního roku skupina pozabíjela na 2 000 lidí. Rada bezpečnosti OSN v květnu zařadila milice Boko Haram na seznam teroristických organizací.
