Kyjev dnes musí uhradit dluh za plyn, Moskva mu hrozí utažením kohoutků

Kyjev – Rusko a Ukrajina se opět nedohodly na řešení sporu o dodávky plynu. Kyjev nesouhlasí s cenou, kterou Moskva před časem zvýšila. Rusko oznámilo, že Ukrajina má čas na uhrazení dluhu za plyn do dneška a pohrozila pozastavením dodávek. Jednání v Bruselu ale budou pokračovat. Boje o východoukrajinský Slavjansk se mezitím vyostřují. Místní na sociálních sítích mluví o bombardování přímo ve městě. Oběti jsou hlášené i mezi civilisty.

Moskva chce, aby Ukrajina splatila celý svůj dluh za plyn. Kyjev usiluje o slevu, kterou Rusko zrušilo po svržení prezidenta Janukovyče. Po neúspěšném osmihodinovém jednání se další schůzka bude konat večer nebo zítra ráno. „Naši ukrajinští a ruští partneři se musí poradit se svými vládami a prezidenty. Pak se setkáme znovu,“ komentoval eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger. 

Podle víkendového prohlášení mluvčího ruského ministerstva energetiky Moskva očekává, že ukrajinská strana „do úterý 10. června vyřeší všechny otázky spojené s nahromaděným dluhem“. Země se ale o výši tohoto dluhu přou, stejně jako o cenu plynu. Rusko pohrozilo zastavením dodávek na Ukrajinu, což by mohlo mít negativní dopad na vývoz ruského plynu do Evropské unie. 

Ukrajinská společnost Naftogaz tvrdí, že k 1. dubnu činil dluh za loňský rok a za první tři měsíce letošního roku 2,2 miliardy dolarů (přes 44 miliard korun). Ruský energetický gigant Gazprom udává částku vyšší. Kyjev chce dosáhnout toho, aby opět za tisíc kubických metrů platil 268,5 dolaru (5 400 korun), stejně jako v letošním prvním čtvrtletí. Ruský Gazprom od dubna, tedy po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče, prudce zvýšil cenu plynu na 485,5 dolaru (9 800 korun) za tisíc kubíků. 

Rusko a Ukrajina se opět nedohodly na řešení sporu o dodávky plynu (zdroj: ČT24)

Moskva se nehodlá zřeknout Krymu ani pod hrozbou zpřísnění západních sankcí

V Petrohradě budou o situaci na Ukrajině jednat ministři zahraničí Ruska, Německa a Polska Sergej Lavrov, Frank-Walter Steinmeier a Radoslaw Sikorski. Polský ministr podle agentury PAP hodlá hostiteli otevřeně říci, co si myslí o ruské anexi Krymu. Podle polské televize TVN 24 už ale Moskva dala jasně najevo, že se nehodlá zřeknout Krymu ani pod hrozbou zpřísnění západních sankcí, a vybídla Berlín a Varšavu, aby se raději staraly o vlastní zájmy.

„Protiruské sankce (…) nepřinutí Rusko změnit postoj ke Krymu a k dění na Ukrajině. Hlavně však nepomohou ke společnému hledání východiska ze situace,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Vladimir Titov před petrohradskou schůzkou. „Doufáme, že Německo a Polsko, které mají úzké, rozsáhlé a četné styky s naší zemí, lépe než druzí pochopí důležitost zachování těchto kontaktů a budou se ve svých krocích řídit národními zájmy,“ zdůraznil.

Petrohradská schůzka bude čtvrtým neformálním setkáním šéfů ruské, německé a polské diplomacie v rámci tzv. kaliningradského trojúhelníku a současně první od březnové anexe Krymu a květnových voleb na Ukrajině, z nichž jako nový prezident vzešel Petro Porošenko. Právě nedávná schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina s Porošenkem v Normandii prý Poláky přiměla, aby přijali pozvání do Petrohradu. 

Severoatlantická aliance pokračuje v rozsáhlých manévrech v Pobaltí. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov varoval před kontraproduktivním rozšiřováním NATO na východ.

Boje o Slavjansk včera přitvrdily 

Boje o východoukrajinský Slavjansk, považovaný za baštu separatistů, včera přitvrdily. Obyvatelé na sociálních sítích mluví o bombardování přímo ve městě. Nový ukrajinský prezident Petro Porošenko přitom o víkendu řekl, že ozbrojená operace proti rebelům skončí ještě tento týden.