Santiago de Chile - V Chile dokončili největší radioteleskop na světě. Zařízení s názvem ALMA má 66 antén a leží v odlehlé části pouště Atacama. Díky němu mohou vědci nahlížet do vesmíru hlouběji než kdy předtím. Projekt stál půl druhé miliardy dolarů.
Kam se dosud nikdo nevydal. 66 obřích teleskopů bude zkoumat nekonečný vesmír
V Chile dokončili největší radioteleskop na světě (zdroj: ČT24)
Šestašedesát obřích talířů, z nichž každý měří v průměru 12 metrů, směřuje k nebi. Pohybují se po náhorní plošině v Chilské poušti daleko od čehokoli, co by mohlo rušit jejich zkoumání. „ALMA má teď plnou kapacitu antén, zatím ale nejsou všechny zapojené. Dnes jsme zahájili druhou etapu pozorování - máme neustále k dispozici až padesát antén, v příštím roce pak zapojíme všech 66,“ konstatoval ředitel ALMY Pierre Cox.
Radioteleskopy vyhledávají a zaznamenávají informace o objektech, které vydávají rádiové vlny. Obraz vědci nevidí, musí jej zpracovat počítač. Umožňuje tak zkoumat planety, galaxie ale i vybuchlé supernovy. Jedno z nejsušších míst na planetě je pro astronomy ideální - měření totiž nesmí ovlivňovat vlhkost.
Největší teleskop má přinést i nejpřesnější data. Už teď jako první ukázal třeba souhvězdí poblíž centra černé díry uprostřed Mléčné dráhy. „Je to obrovský skok, co se citlivosti týče. Bude rychlejší a přinese víc dat. Myslím, že v příštích měsících a letech přinese opravdové vědecké výsledky,“ dodal Cox.
Největší observatoř na světě - za půl druhé miliardy dolarů
Observatoř se skládá ze 66 teleskopů o průměru 12 a sedm metrů, a je tak dosud největším a zároveň nejdražším pozemním astronomickým zařízením všech dob. Náklady na její výstavbu se odhadují na 1,5 miliardy dolarů (zhruba 29,5 miliardy Kč). Na její výstavbě se podílely Spojené státy, Kanada, Japonsko i Evropská unie. Nejambicióznější astronomický projekt současnosti má přinést informace z nejvzdálenějších koutů vesmíru - třeba o vzniku hvězd a galaxií.
ALMA nabídne pohled do chladných oblastí vesmíru, které jsou opticky neviditelné, avšak v milimetrové a submilimetrové části spektra jasně září. Do této části spektra, stojící na pomezí mezi infračerveným zářením a rádiovými vlnami, je posunuto záření nejvzdálenějších galaxií a rozsáhlých chladných mračen v mezihvězdném prostoru. Hlavním posláním radioteleskopu bude studium galaxií, jež se tvořily na počátku vesmíru, a průzkum chemického složení hvězd a planet ve fázi jejich vzniku.
Chilská observatoř ALMA