Kajm/Bagdád - Sunnitští radikálové v Iráku v noci obsadili jeden z hraničních přechodů do Sýrie a další město v provincii Anbár. Armáda ale tvrdí, že má post u Kajmu, který leží na strategické zásobovací trase, stále pod kontrolou. Irácká armáda navíc stahuje zhruba padesát tisíc vojáků severně od Bagdádu a zřejmě se chystá na další úder radikálů. Severně od metropole také pokračují tuhé boje o ropnou rafinerii v Bajdží a další strategická místa.
Iráčtí radikálové vybojovali hraniční přechod do Sýrie
Jestliže se informace o dobytí města potvrdí, jedná se o první oficiální přechod, který mají v rukou islamisté z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL). Získali by tak možnost převážet těžkou bojovou techniku mezi Irákem a Sýrií. Už deset dní postupují severem Iráku a míří k Bagdádu. Jejich cílem je ustavit islámský stát na severu Iráku a Sýrie.
Podle agentury Reuters ozbrojenci z ISIL v pátek přijeli do iráckého Kajmu a vytlačili z něj tamní posádku. Když se pohraničníci z nedalekého postu dověděli, že vojáci už město nechrání, opustili i oni své pozice. Následně agentura AP uvedla, že v pátečních bojích o Kajm zahynulo 30 vojáků.
Radikálové teď kontrolují i město Ráva, které leží v Anbáru na řece Eufrat. Jeho starosta oznámil, že ISIL město dobyla. Radikálové podle něj obsadili všechny vládní úřady.
Demonstrace armádní síly
V Bagdádu dnes defilovali šíitští dobrovolníci, tzv. „mírové brigády“, připravení bojovat proti ISIL. Ukázali bojovou techniku včetně aut s raketami. Hlásí se k duchovnímu Muktadu Sadrovi, jehož milice bojovaly v době zahraniční invaze proti Američanům.
Přehlídka mírových brigád
Boje se nevyhnuly ani provincii Kirkúk, zjistila agentura AFP. Proti sobě tam stanuly dvě skupiny radikálů. Podle svědků se bojovníci organizace Nakšabandí postavili proti ISIL kvůli sporu o cisterny s ropou. Další svědci tvrdí, že se lidé z Nakšabandí odmítají podřídit ISIL. V boji přišlo o život 17 lidí a AFP připomíná, že šlo zřejmě o první větší spor v koalici islamistů postupujících zatím společně Irákem. ISIL však nemá v rukou celou ropnou provincii Kirkúk - větší část drží kurdské milice pešmergů.
Největší ropná rafinerie v zemi leží v severoriáckém Bajdží. V posledních dnech se o ni svádí tvrdé boje. Kdo má právě navrch, těžko soudit. Po dezerci stovek vládních vojáků ji brání především kurdské milice.
Irácké jednotky se soustředí především na Bagdád. Bojovníky za svobodný islámský stát pak dělí od metropole zhruba 60 kilometrů. Armáda teď stahuje do oblasti zhruba padesát tisíc vojáků.
V zemi mezitím sílí tlak na premiéra Málikího, aby sestavil fungující vládu zaležonou na širokém národním konsenzu. Jedině tak prý zavládne v zemi definitivní mír. Podobně hovořil v minulosti i americký prezident Obama. Jenže současně se stupňuje i tlak na jeho odstoupení. Podle některých zavinil nynější situaci chybnou politikou vůči menšinovým sunnitům. Mezi politiky citovanými agenturou AP se už hovoří o jeho možných nástupcích. Jedním z nich je bývalý viceprezident a ekonom vystudovaný ve Francii Ádil Abdal Mahdí, dalším sekulární šíita Ajád Aláví, který byl předsedou vlády po svržení bývalého prezidenta Saddáma Husajna.
Ropné velmoci postupně dochází pohonné hmoty
Ze země mezitím prchají statisíce lidí. I přesto, že jde o ropnou velmoc, začali v zemi docházet zásoby pohonných hmot. Cena ropy roste kvůli konfliktu i na světovém trhu. „Je to veliký problém. Od vypuknutí bojů sem přijelo přes 150 tisíc aut. Navíc nikdo nenabere jen plnou nádrž. Zásoby benzinu si lidé tankují, kam jen to jde. Jsme na pokraji kolapsu,“ vysvětluje majitel čerpací stanice Jusif Hassan Jusif.
Boje v Iráku (zdroj: ČT24)
Situace se vyhrotila devátého června, kdy islamisté obsadili severní provincii Ninive, včetně jejího správní střediska Mosulu. Dva dny poté už měli pod kontrolou Tikrít, který leží asi 150 kilometrů od Bagdádu. Od té doby panuje na severu země zuřivá bitva. Na situaci opakovaně reagují i Spojené státy. Nově posílají do Iráku tři stovky vojenských poradců.