Kyjev – Navzdory příměří dnes proruští separatisté u východoukrajinského Slavjanska sestřelili vojenský vrtulník, devět lidí na palubě zahynulo. Jde o nejvážnější porušení oboustranně dojednaného klidu zbraní. I během dneška se na východě Ukrajiny znovu odehrálo několik ozbrojených střetů. Pro prodloužení týdenního klidu zbraní se vyslovil ruský prezident Vladimir Putin. Ukrajinský prezident Petro Porošenko naopak pohrozil, že kvůli neustálým incidentům příměří jednostranně vypoví.
Ukrajinský klid zbraní: Separatisté sestřelili vrtulník, devět mrtvých
Mluvčí armádní „protiteroristické operace“ Vladislav Selezňov uvedl, že helikoptéra Mi-8 se vracela z vojenského kontrolního stanoviště, kam přepravovala náklad, a že na palubě bylo devět lidí, z toho tři členové posádky. Mluvčí povstalců podle Interfaxu hovořil nejméně o osmi mrtvých. Podle dobře informovaných armádních zdrojů agentury Reuters se vrtulník zřítil po zásahu ručně odpalované střely.
Klid zbraní vyhlásil prezident Porošenko a v pondělí je oficiálně uznalo také vedení povstalců. Obě strany se dnes přitom navzájem opakovaně obvinili z nedodržování závazků a hlásí provokace z opačného tábora. Vzbouřenci hovoří o armádní střelbě na západě Luhanské oblasti, podle Porošenka naopak povstalci porušili příměří celkem osmkrát a vyvovali přestřelky, při nichž jeden voják padl a sedm bylo zraněno.
GALERIE
Povstalecké stráže v centru Doněcku autor: Dmitroj Lovetsky, zdroj: ČTK/AP
Kdo jako první porušil příměří? Armáda i povstalci se vzájemně obviňují
Ukrajinští vojáci dnes podle ITAR-TASS ostřelovali osadu Semjonovka u Slavjanska. Ruská televizní stanice První kanál uvedla, že její štáb se dnes u Slavjanska ocitl pod minometnou palbou. Podle televize nebyl žádný žurnalista zraněn a také není jasné, kdo za ostřelováním stál.
Noční útok jednotek ukrajinské armády na město Pryvillja na západě Luhanské oblasti si podle povstalců vyžádal jednu mrtvou a jednu zraněnou ženu. Granáty prý rovněž zasáhly jeden z místních dolů, který prý v důsledku armádního útoku zatopila voda. Podle zpráv ukrajinských médií se nad ránem střílelo z minometů a granátometů i v okolí Slavjanska v Doněcké oblasti. Není ale zřejmé, která strana tam příměří porušila.
Násilnosti pokračovaly bez ohledu na dohodu o příměří, kterou v pondělí v Doněcku uzavřeli zástupci kyjevského ústředního vedení s představiteli Doněcké a Luhanské „lidové republiky“. K závazku oboustranného zastavení palby, které vyprší v pátek ráno, přispěla i mise zprostředkovatelů z Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
GALERIE
videogallery_453186
Mluvčí ukrajinského velení Vladislav Selezňov novinářům v Kyjevě oznámil, že povstalci v noci odpálili dvě nálože u železničního náspu na trati spojující Luhansk s Moskvou. Provoz v železničním koridoru byl přerušen, oběti na životech si exploze nevyžádaly. Vzbouřenci podle Selezňova ostřelovali kontrolní posty na silnici spojující města Severodoněck a Starobilsk v Luhanské oblasti. Jejich útok prý armáda odrazila.
Porošenko kvůli dění na východě země na schůzce s armádními představiteli vydal rozkaz, aby se vojáci i přes příměří nerozpakovali opětovat střelbu, pokud budou napadeni. Varoval, že může příměří jednostranně vypovědět.
Putin je pro prodloužení příměří
Ruský prezident Vladimir Putin se dnes vyslovil pro prodloužení týdenního klidu zbraní na východě Ukrajiny, který podle něj k nastolení míru nestačí. Na společné tiskové konferenci se svým rakouským protějškem Heinzem Fischerem ve Vídni rovněž řekl, že by se měly konat další rozhovory mezi znesvářenými stranami. Uvítal také, že se zástupci Kyjeva se separatisty vůbec poprvé setkali.
Heinz Fischer a Vladimir Putin
Pokračující boje jsou podle ruského prezidenta důkazem, že Porošenkův plán je nedostatečný. „Sedm dní příměří není dost a musí se dospět také k zásadním ujednáním. Pokud tu nadále nebude snaha o výsledky, jsou jednání marná,“ upozornil Putin. Od jednání přitom očekává i odzbrojení radikálních sil. „Nejdřív musí odevzdat zbraně ti, kteří ke zbraním sáhli,“ prohlásil.
Rakouský prezident Fischer vyzval k jednáním také ukrajinskou vládu. „I Kyjev musí přispět svým dílem. Rozhovory se separatisty jsou nezbytné. Rozhovory o ústavní reformě jsou nezbytné,“ zdůraznil Fischer.
Přítomnost Putina ve Vídni vyvolala i pokojný protest asi dvou stovek lidí na Náměstí hrdinů. „Pokládáme za nevhodné, že je Putin přijímán. Především program jeho pobytu vyvolává dojem, že všechno se vrací do obvyklých kolejí, jako by se nic nestalo,“ kritizovala návštěvu Rakouska šéfka organizace Demokratická Ukrajina Anna Jarotská s poukazem na podpis rakousko-ruských hospodářských smluv, včetně smlouvy mezi koncerny OMV a Gazprom a o budování plynovodu South Stream. „Člověk má pocit, že se tu prodávají lidská práva za plyn,“ dodala.
Putin dnes také navrhl horní komoře parlamentu, aby zrušila právo, které mu na jaře udělila k nasazení ozbrojených sil na Ukrajině k ochraně tamního ruskojazyčného obyvatelstva. Kyjev Putinovo rozhodnutí přivítal. Podle agentury Interfax Rada federace Putinově požadavku vyhoví už na své středeční schůzi v Moskvě. Ruský prezident k tomu ale ve Vídni poznamenal, že to neznamená, že Rusko přestane chránit zájmy ruské menšiny na Ukrajině.
Frank-Walter Steinmeier a Petro Porošenko
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier se dnes při návštěvě Kyjeva vyslovil pro to, aby OBSE dohlížela na dodržování příměří na východní Ukrajině. Předpokladem však je propuštění osmi unesených pozorovatelů, zadržovaných už téměř měsíc proruskými separatisty. Rozšířené mise OBSE by se prý mohlo zúčastnit i Rusko.
15 bodů mírového plánu prezidenta Porošenka:
- zastavení palby
- amnestie pro všechny vzbouřence, kteří složí zbraně a nedopustili se těžkých zločinů
- osvobození rukojmích
- vytvoření desetikilometrové nárazníkové zóny na ukrajinsko-ruské hranici
- úprava norem pro užívání ruského jazyka
- decentralizace státní správy
- jmenování gubernátorů po konzultacích s místními orgány
- uspořádání předčasných komunálních voleb
- uspořádání předčasných parlamentních voleb
- vytvoření „garantovaného koridoru“ pro stažení ruských a ukrajinských žoldnéřů, jejich odzbrojení
- vytvoření speciálních policejních jednotek pro společné hlídkování
- vyklizení okupovaných objektů v Doněcké a Luhanské oblasti
- obnovení činnosti zablokovaných orgánů místní správy v Doněcké a Luhanské oblasti
- obnovení vysílání centrálního rozhlasu a televize v Doněcké a Luhanské oblasti
- vytvoření nových pracovních míst a obnova výrobní a sociální infrastruktury v Doněcké a Luhanské oblasti.