Kyjev – Prezident Ukrajiny Petro Porošenko a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se domluvili na společném postupu vyjednávání dohody o novém příměří mezi proruskými povstalci na východě Ukrajiny a ukrajinskými silami. Mimo to chtějí oba státníci také rychle zavést účinnou kontrolu hranic. Již platné příměří mezi ukrajinskou armádou a rebely oficiálně skončilo večer ve 21:00 SELČ. Porošenko zatím neoznámil, zda příměří bude prodlouženo. Obě strany konfliktu se však navzájem obviňují z jeho porušování. V Doněcké oblasti byl v noci z neděle na pondělí při přestřelce zabit kameraman ruské státní televize.
Porošenko se s Putinem dohodl na přípravě příměří a kontrole hranic
Dohodu mezi ukrajinským a ruským prezidentem oznámil úřad francouzského prezidenta Françoise Hollanda po čtyřstranném telefonickém rozhovoru, kterého se mimo hlavní dva aktéry a prezidenta Hollanda účastnila také německá kancléřka Angela Merkelová. Putin a Prorošenko se prý na závěr dlouhé konverzace dohodli, že budou pracovat na pěti bodech, k nimž kromě příměří a účinné kontroly hranic patří i další propouštění rukojmích a zajatců na základě předložených jmenných seznamů.
Podle Kremlu se všichni vedoucí představitelé také vyslovili pro co nejrychlejší uspořádání třetího kola konzultací mezi zástupci Kyjeva a představiteli povstalců. První kolo se uskutečnilo minulé pondělí a separatisté při něm souhlasili, že budou také respektovat klid zbraní. Druhé kolo přineslo především dohodu o výměně zadržovaných osob.
K večernímu jednání se také znovu měla sejít takzvaná kontaktní skupina tvořená jedním z bývalých ukrajinských prezidentů, ruským velvyslancem v Kyjevě a zástupcem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Právě OBSE by se měla podílet na účinné kontrole hranic, kterou chtějí Putin s Porošenkem urychleně zavést. Ta by měla zabránit hlavně přesunu ozbrojenců a výzbroje z Ruska k východoukrajinským vzbouřencům.
Ukrajinský prezident v pátek za souhlasu povstalců prodloužil týdenní příměří až do dnešního večera. Obě strany se ale vzájemně obviňují z jeho porušování. V noci na dnešek byl při přestřelce zabit kameraman ruské státní televize. Zatím není jasné, zda Porošenko příměří znovu prodlouží. Jeho rozhodnutí mělo být podle mluvčího bezpečnostní rady Andrije Lysenka oznámeno ještě před 21:00 SELČ, což se nestalo.
GALERIE
videogallery_454653
V neděli se ukrajinský prezident dostal pod tlak radikálních skupin, které ho vyzvaly k ukončení příměří, k vyhlášení válečného stavu v zemi a k důraznějšímu postupu vůči „teroristům“. Pokud prý tyto požadavky nevyslyší, bude prohlášen za zrádce a čeká ho osud proruského exprezidenta Viktora Janukovyče, kterého v únoru v Kyjevě svrhlo lidové povstání.
Jiří Just, spolupracovník ČT v Moskvě:
„Porošenko čelí velkému tlaku. Obyvatelstvo žádá minimálně vysvětlení a maximálně obnovení protiteroristické akce. Oficiálně byl vyhlášen klid zbraní, přesto ukrajinští vojáci umírali. Teroristé si mohli dělat fakticky, co chtěli. Dokonce se objevilo video, jak po Luhansku opět jezdí tanky.“
Smrt ruského kameramana oznámila televize Pervyj kanal na svém webu. „Tragédie se odehrála u jedné vojenské jednotky, kam televizní tým přijel natáčet další reportáž. Již na místě – nečekaně – zazněly od vojáků výstřely,“ uvedla stanice s tím, že kameraman Anatolij Kljan byl smrtelně raněn do břicha.
Natáčel do poslední chvíle
Na místě byly i týmy ze dvou dalších ruských televizí, ale vyvázly bez zranění. Cestu ruských novinářů organizovali povstalci ze samozvané Doněcké lidové republiky. Matky ukrajinských vojáků z jednotky se prý chystaly své syny přesvědčovat, aby se vrátili domů. Kameraman stačil natočit rozhovor s jednou matkou, než nebe osvětlila signální raketa a vzápětí následovala palba z automatických zbraní. „Ani poté Anatolij Kljan nevypnul kameru. Natáčel, dokud mu stačily síly,“ vylíčila televize a dodala, že při incidentu byl raněn i řidič vozu novinářů.
Zastřelený kameraman ruské televize
Ruská diplomacie dnes vyzvala Kyjev, aby přestal s pronásledováním a zabíjením ruských novinářů informujících o dění na Ukrajině, jakož i přistoupil k potrestání viníků. Předchozí výzvy k respektování mezinárodních norem však Ukrajinci prý ponechali bez odpovědi.
Ukrajinské úřady naopak podle agentury Unian ujistily, že dělají vše pro to, aby novináři působící v oblasti bojů s teroristy mohli pracovat v bezpečných podmínkách. „Působení novinářů se na Ukrajině nijak neomezuje (…). Novináři, kteří dostali akreditaci od naší (tajné služby) SBU, pracují bok po boku s našimi vojáky a naši vojáci dělají vše, co je možné, aby novináře ochránili před zraněním a smrtí,“ prohlásil mluvčí bezpečnostní rady Andrij Lysenko. Ukrajinská prokuratura začala vyšetřovat kameramanovu smrt jako úkladnou vraždu.
Sedmnáctého června přišli o život dva novináři z jiné ruské televize při ostřelování minomety v sousední Luhanské oblasti. Na konci května u Slavjansku pod palbou děl zahynul také italský fotograf a jeho ruský tlumočník.
Ruské úřady už začaly vyšetřovat údajné ostřelování ruských osad ukrajinskými vojáky o uplynulé sobotě jako pokus o vraždu. Podle verze ruských vyšetřovatelů prý ukrajinští vojáci, národní gardisté a příslušníci bojůvek Pravý sektor v sobotu ostřelovali tříštivými náboji několik obydlených míst v Rostovské oblasti, konkrétně sídliště Šachty-24 města Gukovo, pohraniční přechod v témže městě a osadu Vaseckého.
„Přibližně 20 metrů od bran domu číslo 105 na Kolchozní ulici v osadě Vaseckého, který obývá tříčlenná rodina, byly zjištěny stopy po výbuchu v podobě kráteru, ve kterém bylo nejméně 11 kovových střepin,“ vylíčil mluvčí vyšetřovatelů Vladimir Markin a dodal, že zeď domu byla poškozena „na nejméně deseti místech“. Stopy po explozích se našly i na jednom domu na sídlišti a na celnici. „Obětem se podařilo se vyhnout jen díky tomu, že všichni dotčení se stačili schovat před ostřelováním do bezpečí,“ zdůraznil mluvčí.
V utečeneckých táborech v Rusku je už více než 17 tisíc Ukrajinců, oznámila agentura ITAR-TASS s odvoláním na ministerstvo pro mimořádné situace. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) minulý týden uvedl, že z Ukrajiny do Ruska už letos uprchlo zhruba 110 tisíc lidí, z nichž asi 9 500 požádalo o status uprchlíka. Většina usiluje o legalizaci pobytu jinými způsoby, než aby podstupovali složitou proceduru okolo vyřizování žádosti o postavení uprchlíka.