Přestože je faktickým šéfem opozice, je šéf izraelské Strany práce Jicchak Herzog přesvědčen, že vláda udělala dobře, když zahájila pozemní operaci v Pásmu Gazy. „Tato válka nezačala rozhodnutím Izraele, byla mu vnucena. Hamas začal s ostřelováním našich domovů raketami, našich měst, milionů Izraelců,“ připomněl Herzog.
„Musíme odpovědět zbraněmi, nemáme na výběr,“ říká šéf izraelské opozice
Myslíte si, že příměří, alespoň dohoda o prodloužení stávajícího příměří, je možná?
Herzog: „Prodloužení příměří je velmi důležité. A jak víte, Izrael souhlasil s myšlenkou příměří od začátku. Egypt nabídl příměří, OSN také. Pokaždé, když zazněl takový návrh, Izrael s ním souhlasil. A Hamas ho porušil. Právě dnes probíhají v Egyptě jednání nejen o prodloužení příměří, ale o celkové strategii pro východ ze stávající situace. A právě jsem na izraelských webech četl, že Hamas vyhrožuje, že obnoví střelbu, pokud se nesplní některé jejich předběžné podmínky jako při únosech. Myslím, že je to hra nervů. A já opravdu doufám, že příměří bude pokračovat.“
A jestli se to nepodaří, jestli zítra skončí. Jaký pak bude scénář?
Herzog: „Je to nebezpečný scénář, protože se může znovu zhoršit. Tato válka nezačala rozhodnutím Izraele, byla mu vnucena. Hamas začal s ostřelováním našich domovů raketami, našich měst, milionů Izraelců. Raketu za raketou. A Izrael byl ve skutečnosti zdrženlivý. Jsem lídr opozice, ale budu upřímný. Premiér Netanjahu byl v tomto případě zdrženlivý, opatrný a hned neodpověděl. Ale po určité době to začalo být už neúnosné a tak jsme zareagovali a začali postupovat. A válka se zhoršovala. A bohužel se to může stát znovu.“
Mezi oběma stranami je velká propast. Hamas požaduje zeslabení omezení a blokády Gazy. Izrael zase chce demilitarizaci Hamasu a jiných ozbrojených skupin. Ale co civilisté?
Herzog: „Civilní obyvatelstvo strašně trpí. Stalo se rukojmím Hamasu v roce 2005, kdy udělal převrat a vyhodil zastupitele Fatahu. A od té doby má tamní obyvatele na mušce. Nejsou tam ženská práva, nejsou tam občanské svobody, soudní systém, nic podobného. Vládnou tomu zbraněmi, jako organizace muslimských extremistů a lidé hodně trpí. Způsob, jak najít cestu ven, je vybudovat velký mezinárodní plán, který by nejdřív zahrnoval klid zbraní, okamžitou humanitární pomoc. V druhé fázi by se pracovalo na mezinárodním programu rekonstrukce Gazy. Prostředky by proudily přes palestinskou samosprávu, kterou řídí Mahmúd Abbás. Přivést Mahmúda Abbáse čili Abú Mazina do Gazy, dát jim přechody pod kontrolu a povolit jim řídit civilní život v Gaze. Pracovat na rehabilitačním plánu na jedné straně a na odzbrojování na druhé.“
Mnohá média a analytici tvrdí, že největšími poraženými v této válce bylo palestinské civilní obyvatelstvo v Gaze, které tvořilo až 80 % obětí, možná i víc. Stalo se to tématem veřejné diskuze v Izraeli?
Herzog: "Bolest je ohromná. A je to velmi smutné. A chci, abyste věděli, že je to Izraelcům opravdu líto. Ale Izrael vynaložil maximální úsilí, aby nezasáhl civilisty. Za prvé, rakety se vystřelovaly ze soukromých domů. Vy asi nemáte v obýváku raketu. Vystřelovali je z mešit, z obchodů, ze škol, ze zdravotnických zařízení, z nemocnic. Stříleli odevšad. A když střílí, odpovídáme. To děláme poté, co pošleme SMS, rozdáme letáky. Izraelská armáda volala lidem a upozorňovala je, ať odejdou, protože v tu chvíli bojovala proti teroristům v jejich domě. To bylo bitevní pole.
Je to hodně složité bitevní pole, my musíme bojovat s tou organizací. Když se podíváme kolem, je tam koalice umírněných států v našem regionu, která zahrnuje Egypt, Jordánsko a Palestinskou samosprávu a státy zálivu. A oni chtějí bojovat proti teroru a za mír. A my máme Islámský stát na východě, Hizbaláh na severu a Hamas na jihu. A ti rozsévají teror. Je to velmi tragická situace.
I já, jako lídr opozice, jsem plně podpořil naši vládu, protože my, Izraelci, jsme v nebezpečí. Také já musím jít do toho samého krytu doma, jako když jsem byl malý jako v roce 1967 v Tel Avivu. Vždyť je to pro nás hrozné. My musíme odpovědět zbraněmi a bojovat proti teroristům, nemáme na výběr."
Herzog: Izrael nemá jinou šanci, než se bránit (zdroj: ČT24)
Kvůli těmto civilním obětem, kvůli této vojenské operaci ztrácí Izrael podporu nejen v Evropě ale i v Americe. Znepokojuje to Izrael?
Herzog: "Izrael je osočován a pronásledován za všechny špatnosti na světě už dlouho. Není to o tom, že bychom nedělali chyby. Ale jsme demokracie s velikou svobodou projevu, se silným Nejvyšším soudem, možná jedním z nejsilnějších na světě. Guantanamo by nefungovalo v Izraeli ani den. Bojujeme proti teroru, a přitom zachováváme občanská práva a bráníme společenské hodnoty. Arabové nás nikdy v regionu nechtěli. Nejraději by nás vymýtili. Ale oni i my musíme směřovat k míru.
Je tu hra mezinárodní komunity a je tu jistá nenávist k Izraeli, ale musíme pochopit, jaké jsou strany. Pákistán, Irán a podobné země nezachovávají žádný model lidských práv a víme, že svět je v tomto velmi kritický. V tomto ohledu si ceníme morální srozumitelnosti a přátelství České republiky a jeho lidu."
Co se týče soudů. Zaznívají kritiky od Amnesty International nebo Červeného půlměsíce, že během vojenské operace v Gaze izraelská armáda páchala válečné zločiny. Myslíte si, že lidé, co je spáchali, by měli jít k soudu?
Herzog: „Za prvé, odmítám to, že by tam došlo k nějakým válečným zločinům. Tohle je bitevní pole a my máme právo se bránit. Sebeobrana znamená i odpovídat bojem. Někdy to přináší bolest a zkázu, nám se to nelíbí, jsme proti tomu. Máme v každé vojenské jednotce právníka, který vše předem prověřuje, jestli to odpovídá pravidlům mezinárodního humanitárního práva. A i my umíme vést vyšetřování o svých činech. Jestli je nějaký špatný čin ze strany jakéhokoli z našich vojáků, víme, jak to prověřit. Jsme zemí, která dokazuje velmi silný právní systém. Máme prezidenta ve vězení, obviněného premiéra, který se teď proti rozsudku odvolává. Víme, jak naložit v naší zemi s každým, kdo porušuje právo.“
A když přejdeme k dalšímu nebezpečí, k Islámskému státu. Vnímá to Izrael jako hrozbu a co by mela dělat mezinárodní komunita?
Herzog: „Celý vývoj situace na Blízkém východě je hrozbou pro mezinárodní klid a mír. A svět by si to měl uvědomit a neschovávat hlavu do písku. Islámský stát už dosahuje k hranici s Jordánskem, k Saúdské Arábii a Libanonu, a to je nebezpečné. A posiluje to koalici států v regionu, jako jsou Egypt, Jordánsko a Izrael a Palestinská samospráva, a proto my musíme rozvíjet partnerství. Izrael je velmi silná země, věděli bychom, jak se s tím vypořádat, jestli nás Islámský stát začne ohrožovat. Ale je to velká hrozba pro západní svět a pro jeho hodnoty. Mluvíme o lidech, kteří nestrpí žádné jiné náboženství, ženská práva ani nerespektují archeologické poklady, nic podobného. Jsou velmi nebezpeční.“