Praha – Konflikt na jihovýchodě Ukrajiny jen sotva skončí ke spokojenosti Kyjeva. Přesto je to stále možné, podaří-li se Ukrajině zabezpečit své východní hranice, míní politický geograf z Fakulty sociálních věd UK Martin Riegl, který byl hostem Hyde Parku ČT24. Možná o více než Kyjev ale nakonec hraje Moskva. Svým angažmá na Ukrajině a vyhrocením obchodních vztahů se Západem se stále více posouvá do Asie, která však už má svoji mocnost – Čínu. Ta se nakonec může stát vítězem ukrajinské krize.
Politolog Riegl: Z ukrajinské krize může nakonec nejvíce vytěžit Čína
Riegl: Konečným cílem Moskvy je rozštěpení Ukrajiny
Ukrajinská federativní republika může být ideálním řešením současného konfliktu na Ukrajině – ve vzpurných regionech by vznikl regionální stát s ruštinou jako státním jazykem využívaným na školách i na úřadech, ale současně by zůstala Ukrajina celistvá. Podle Martina Riegla je však otázka, zda je takový výsledek reálný – zejména když povstalci přijeli na jednání do Minsku s většími požadavky. „Spíše směřují ke konfederativnímu uspořádání. To znamená vlastní zahraniční politika, vlastní obchodní vztahy,“ poukázal host Hyde Parku ČT24. Výsledkem by potom byl dvojstát podobný současné Bosně a Hercegovině.
Výsledky jednání o budoucí podobě Ukrajiny jistě budou záviset především na průběhu bojů na jihovýchodě země. Aby dokázala kyjevská vláda prosadit svou, musela by být schopna především zabezpečit východní hranice, aby separatisté přestali dostávat posily. „Pakliže angažmá sousedního státu, který je silnější, bude pokračovat, vyhlídky Ukrajiny na to, že obnoví svoji teritoriální integritu, jsou chabé,“ podotkl Martin Riegl. Je přitom přesvědčen, že konečným cílem Moskvy je rozštěpení Ukrajiny. „Že tam ruští vojáci jsou přítomni s technikou, na to důkazy máme,“ zdůraznil přitom.
Martin Riegl: Strategií Moskvy je Ukrajinu rozštěpit (zdroj: ČT24)
Riegl k ekonomické stránce konfliktu: Kreml tahá za podstatně kratší konec
Rusko si ovšem snahou o roztržení Ukrajiny, která by potom zůstala nárazníkovým pásmem mezi ním a NATO, mohlo vzít větší sousto, než se zatím jeví. Jak Martin Riegl podotkl, v ekonomické přetahované Ruska s EU a USA tahá Kreml za podstatně kratší konec. „Ruská ekonomika je v celkovém HDP osmkrát menší než ekonomika USA. Zároveň je osmkrát menší než ekonomika Evropské unie. V tomto ohledu je to poněkud trpasličí výkon,“ upozornil politický geograf. Odkázal přitom na vlivného ruského novináře Alexandra Dugina, který tvrdí, že největší hrozbu pro Rusko dnes nepředstavuje NATO nebo suverénní Ukrajina, ale Čína. Ta neustále posiluje, hospodářský výkon již je srovnatelný s USA i EU. „Jak Rusko odpovídá na sankce Evropské unie, jak pokračuje v agresi, je sankcionováno, tak se stále více stává závislým na Číně,“ řekl Riegl.
Zatím se však nezdá, že by Rusko chtělo v obavě z Číny z konfliktu vycouvat, přestože celistvost a nezávislost Ukrajiny má zaručovat hned několik mezinárodních dokumentů. Tím nejdůležitějším je Charta OSN, jejíž dodržování by však měla dodržovat Rada bezpečnosti, kde hraje rozhodující roli Rusko. Kromě ní ale existuje i jiná dohoda, podle které by mělo být ukrajinské území nedotknutelné. „Spočívala v Budapešťském memorandu. Ukrajina se vzdala jaderných zbraní výměnou za ujištění své nezávislosti,“ připomněl Martin Riegl.
GALERIE
Pozůstatky bojů v Doněcku
V Budapešťském memorandu z roku 1994, které podepsala Ruská federace, Ukrajina i západní státy, se signatáři zaručili mimo jiné respektovat nezávislost a suverenitu Ukrajiny v rozmezí tehdy platných státních hranic a zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti Ukrajině.
Ukrajina a Kosovo – dvě strany mince?
Ukrajina ovšem není jediný evropský stát čelící odtržení části svého území. Obdobný proces zažilo Srbsko v případě Kosova. Martin Riegl připustil, že lze případ Kosova – jehož široké uznání přitom považuje za chybu – se snahou o odtržení východoukrajinských regionů srovnat. Výsledek srovnání, na které použil měřítka stanovená v diskusi Anthonyho Birche a Harryho Berana, která proběhla v 80. letech v časopisu Political Studies, však nevyznívá ve prospěch separatistů z Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny. „To, co najdeme v Kosovu, je naplnění podmínek, které ospravedlňují secesi (odtržení). To znamená, dochází tam k masivní opresi (utlačování), porušování lidských, občanských a politických práv obyvatelstva. Ale toto v případě východní Ukrajiny nenajdeme. Jakýmsi náznakem byla snaha sebrat status státního jazyka ruštině, což je exkluzivní jazyková politika, která poškozuje obyvatelstvo. Ale na východě Ukrajiny ani na Krymu nedocházelo k cílené masivní represi obyvatelstva, která by ospravedlňovala odtržení,“ uzavřel Martin Riegl.
GALERIE
Srbsko-kosovský hraniční přechod Merdare