Brusel/Kyjev – Členské země Evropské unie odpoledne oznámí, zda zpříšní sankce proti Rusku; jejich finální podoba ale závisí hlavně na situaci na Ukrajině. Na východě země pokračuje třetím dnem příměří, které se navzdory jednotlivým incidentům daří z větší části dodržovat. Někteří představitelé Unie už předem oznámili, že fungující příměří a stažení ruských sil z Ukrajiny by mohlo přinést odklad platnosti sankcí či jejich úplné zrušení, EU je nicméně připravená je okamžitě spustit, pokud by proruští separatisté opět vyvolali boje. Ruský premiér Dmitrij Medvěděv v případě zavedení sankcí dnes pohrozil odvetnými opatřeními, například v letecké dopravě.
Na podobě rozšíření sankcí se v pátek shodli velvyslanci členských zemí. Sankce mají podle dostupných informací omezit přístup velkých ruských ropných a jiných firem s většinovou státní účastí na finanční trhy. Měly by také ještě více omezit vývoz některých technologií a zboží z unie do Ruska a zasáhnout víc než dvacet jednotlivců, kterým EU zakáže vstup na své území a zmrazí jim část majetku. Detaily přijatých opatření budou zveřejněny v unijním věstníku.
Výměna všech zajatců mezi proruskými separatisty na východě Ukrajiny a ukrajinskou armádou by se na základě dohody o příměří měla uskutečnit ve středu 10. září. Uvedl to „vicepremiér“ povstalecké Doněcké lidové republiky Andrej Purgin. „Od počátku se počítalo s tím, že se výměny zajatců odehrají ve středu a my se na to chystáme. Předpokládám proto, že brzy uvidíme osvobozené zajatce. Vyměňovat budeme všechny za všechny,“ řekl Purgin agentuře Interfax. Plánovaná výměna zajatců se odkládá už několik dnů. Rebelové údajně vězní víc než tisícovku ukrajinských vojáků a armáda naopak zadržuje několik set lidí z řad separatistů. Povstalci propustili v neděli 15 zajatých vojáků vládních jednotek, včetně dvou raněných. K osvobození prý pomohla zpěvačka Ruslana.
OBSE: Příměří se dodržuje, zůstává ale křehké
Ve Vídni dnes zároveň jednají o rozšíření mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci (OBSE) na Ukrajině. Prezidenti Ruska a Ukrajiny se o víkendu shodli na tom, že její členové by měli na dodržování příměří pečlivě dohlížet. „Celkově se příměří dodržuje, avšak zůstává křehké,“ uvedl na jednání ve Vídni švýcarský velvyslanec Thomas Greminger, jehož země OBSE předsedá. Organiazce, sdružující 57 členských států, má na Ukrajině okolo 250 pozorovatelů. Diplomat dodal, že příští dny budou pro osud příměří klíčové.
Švýcarský prezident Didier Burkhalter dnes přislíbil další posílení mise OBSE na Ukrajině, nicméně zdůraznil, že samo příměří pro ukončení konfliktu nestačí: krizi nelze vyřešit bez jednání s Ruskem a bez dialogu uvnitř Ukrajiny.
Medvěděv: Rusko na nové sankce odpoví asymetricky
Ruský premiér Dmitrij Medvěděv v rozhovoru pro list Vědomosti uvedl, že Rusko by mohlo na případné nové sankce EU odpovědět „asymetricky“. Jako příklad uvedl možná odvetná opatření v dopravě. „Vycházíme z toho, že máme přátelské vztahy s partnery, a proto je nebe nad Ruskem otevřené. Ale pokud nás omezí, budeme muset reagovat. Pokud západní přepravci budou létat mimo náš vzdušný prostor, může to vést ke krachu mnoha leteckých společností, které i tak balancují na hraně přežití… Byli bychom rádi, kdyby si to naši partneři uvědomili,“ varoval.
Medvěděv je přesvědčen, že většina politiků si uvědomuje, že sankce nepomáhají k míru na Ukrajině. Podle ruského premiéra ale převládají „setrvačnost myšlení“ i pokušení „využít sílu v mezinárodních vztazích“.
Ukrajinská krize se podle Medvěděva nevyřeší bez akceptace mírového plánu prezidenta Vladimira Putina, který by umožnil proruským separatistům ovládat značnou část východní Ukrajiny. „Ukrajinská krize, bohužel, pokračuje. Je to strašná tragédie. Ale doufám, že bude urovnána za pomoci dobré vůle ukrajinského vedení a s využitím návrhů, které předložilo Rusko,“ řekl ruský premiér.
Ministerský předseda rovněž přislíbil, že pokud státní ropná firma Rosněfť bude potřebovat peníze na obsluhu dluhu, je stát připraven jí postupně poskytnout státní pomoc až 1,5 bilionu rublů (863,2 miliardy Kč). Peníze firma potřebuje, aby mohla překonat západní sankce.
Kyjev a proruští separatisté v pátek uzavřeli dohodu o příměří na východní Ukrajině, klid zbraní je nicméně porušován. Jen několik hodin poté, co se prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Petro Porošenko v sobotu shodli, že příměří se vcelku dodržuje, střílelo se v noci na neděli u přístavního města Mariupol. Zahynula jedna žena, další čtyři lidé utrpěli zranění.
Ukrajinská armáda si v dnešním komuniké postěžovala, že separatisté v noci na dnešek ostřelovali vojáky na pěti místech. Nicméně mluvčí Andrij Lysenko připustil, že během uplynulých 24 hodin nebyl zabit žádný voják, a že ukrajinské oddíly nečelily ostřelování z ruského území. Naopak předáci doněckých separatistů tvrdí, že je prý armáda během neděle napadla sedmkrát. To Kyjev popírá jako provokace, které mají příměří poškodit.
Boje na východě Ukrajiny si podle OSN vyžádaly 2 729 mrtvých, se započtením tragédie letu MH17 počet obětí překročil 3 000. Konflikt způsobil nejhorší střet mezi Ruskem a Západem od konce studené války.
