Kobani – Na okraji kurdského města Kobani v Sýrii zavlál před pár dny černý prapor, symbol radikálů z Islámského státu (IS), který má odstrašit protivníky. V oblastech dobytých islamisty visí všude. Výrobci látek se proto nezastaví, píše německý list Der Spiegel. Odborník na islámská fundamentalistická hnutí Magnus Ranstorp přitom upozorňuje, že vlajka není žádný originál – podobný prapor používá al-Káida v Iráku nebo skupina al-Šabáb v Somálsku. Muslimové mají s vlajkou značný problém – obsahuje totiž posvátné slovo „Alláh“. Ničení praporů proto třeba v Libanonu neprošlo.
Černá vlajka Islámského státu šíří strach i s posvátným textem
Na vlajce se v bílé barvě vyjímá takzvaná šaháda, islámské vyznání víry: „Není boha kromě Alláha a Mohamed je jeho prorok.“ Druhá část šahády je na vlajce IS zobrazena v podobě takzvané prorokovy pečeti. Tímto kruhovým emblémem prorok Mohamed a první chalífové údajně podepisovali oficiální dokumenty. „Moc vlajky vychází ze skutečnosti, že se na ní objevuje slovo 'Alláh', které muslimové považují za posvátné,“ sdělil časopisu Time odborník na Blízký východ Hayder al Khoei.
V září proběhly v libanonské metropoli Bejrút protesty, při nichž lidé zapalovali vlajky IS. Na sociálních sítích se totiž objevila kampaň #BurnISIS, která se inspirovala akcí Ice Bucket Challenge – tam šlo ovšem o polévání studenou vodou. Libanonský ministr spravedlnosti reagoval rázně: Pálení vlajek IS zakázal pod výhrůžkou přísného trestu. Pálení něčeho se slovem „Alláh“ jednoduše považoval za urážku islámu. „Pro muslimy je to zvláštní a hlavně velice nepříjemná situace, jelikož Islámský stát je zlá teroristická organizace, která mává 'svatou vlajkou',“ poznamenal al Khoei.
Německo už v září zakázalo jakékoli aktivity spojené s Islámským státem. Lidé tak nesmí podporovat IS na sociálních sítích, podporovat skupinu finančně nebo na demonstracích či vystavovat černou vlajku. Německý ministr vnitra označil porušení zákazu za zločin, za nějž mohou jít dotyční do vězení. Na Blízkých východ odcestovaly bojovat za IS stovky Němců. Vláda se obává jejich návratu do vlasti.
Poslední bitva na obzoru
Islámské vyznání víry - i když vyvedené moderní kaligrafií - stojí také na saúdskoarabské vlajce a na vlajce fronty An-Nusra, spojence al-Káidy. Islámský stát ale vědomě užívá historické podoby z Mohamedovy doby. Sám vůdce IS abú Bakr Bagdádí se staví do pozice dědice prvních muslimských chalífů. „Tato vlajka představuje návrat tam, odkud přišli a kam míří. Není to jen barva džihádu a chalífátu, jde tu o jakýsi příchod konečné bitvy a dne zmrtvýchvstání,“ vysvětluje Ranstorp. Jinými slovy: Nastal čas, kdy se síly islámu postaví křesťanskému Západu.
Stejně jako zvětšoval Mohamed před 1400 lety krok za krokem vyznáním víry svou říši, vznášejí bojovníci IS vyvěšením vlajky nárok na dobytá území. Zároveň tím prohlašují všechny své protivníky za nepřátele islámu. Kdo totiž bojuje proti prorokově vlajce, nemůže být přece pravým muslimem, píše Der Spiegel. Posedlost členů IS černou barvou zašla dokonce tak daleko, že prý přemalovali nejdůležitější stavby jako šaríjské soudy či správní budovy v dobytých městech Rakka, Manbidž a dalších kompletně načerno.
IS nechává šít stále větší vlajky, které mají být viditelné z co největší vzdálenosti. Pokud padne Kobani, chtějí nad městem vyvěsit vlajku velkou desítky čtverečních metrů. Pokud se tak stane, bude to jasným vyhlášením boje Turecku: přímo na vnější hranici NATO by zavlála obrovská vlajka IS.
Dlouhou dobu byla u islamistů v kurzu zelená
Černá vlajka přitom upadla na dlouhá léta v zapomnění. Důležité islamistické skupiny 20. století, jako třeba egyptské Muslimské bratrstvo nebo palestinský Hamas, si zvolily jako svůj symbol zelené vlajky. Obecně je totiž za barvu islámu považována právě zelená. Korán totiž slibuje věřícím v ráji zelené hedvábné šaty. Teprve s nástupem salafistů v devadesátých letech zažila černá svou renesanci.
Vlajky na dobytém území jako tradice
Vztyčení vlajky na dobytém území vždy patřilo k jednomu z pravidel psychologické války. Vítězové tak dávají najevo, že oblast patří jim. Američtí vojáci kupříkladu nechali vlát své „hvězdy a pruhy“ nad japonským ostrovem Iwodžima, Rudá armáda zase vyvěsila sovětskou vlajku po dobytí Berlína na Říšský sněm.