Moskva - Ruský opoziční vůdce a bloger Alexej Navalnyj považuje ruský zábor Krymu za nezákonný, pod kontrolou Moskvy ale podle něj poloostrov v dohledné době nepochybně zůstane. Žádná zářivá budoucnost podle Navalného Krym nečeká. „Je odsouzen stát se tím, čím se stal severní Kypr,“ řekl ruský opozičník rozhlasové stanici Echo Moskvy s odkazem na severní část středomořského ostrova okupovanou od 70. let minulého století Tureckem. „Je to divné území, které fakticky nikomu nepatří a nikdo ho neuznává,“ dodal.
Zábor Krymu byl nezákonný, Kyjev ho ale zpátky nedostane, říká Navalnyj
„Anexe Krymu proběhla v křiklavém rozporu se všemi normami mezinárodního práva,“ řekl Navalnyj, jehož někteří ruští komentátoři označují za umírněného ruského nacionalistu. „Reálie jsou ale nyní takové, že Krym je součástí Ruské federace. Nemá smysl si něco jiného nalhávat, neměli by to dělat ani Ukrajinci. Krym zůstane součástí Ruska a už nikdy v dohledné budoucnosti se součástí Ukrajiny nestane,“ zdůraznil.
Kdyby se Navalnyj někdy v budoucnu stal prezidentem, což jeho stoupenci nevylučují, Krym Ukrajině nevrátí. Aby bylo spravedlnosti učiněno zadost, mělo by podle něj být na poloostrově provedeno „skutečné referendum“, aby byly zřejmé preference jeho obyvatel.
Putinův kancléř popřel spekulace o kremelském rozkolu
Spekulace o rozkolu v nejvyšších kremelských kruzích v důsledku protiruských sankcí Západu dnes důrazně popřel vlivný šéf prezidentské kanceláře Sergej Ivanov. V rozhovoru pro list Komsomolskaja pravda řekl, že „se stoprocentní jistotou“ může pověsti o rozkolu politických špiček popřít. Sázky na něco podobného jsou prý hloupé, naivní a směšné.
Agresivní ruská politika vůči Ukrajině a následné západní sankce vyvolaly podle západních analytiků v Kremlu napětí. Proti armádním jestřábům usilujícím o násilný postup vůči Kyjevu údajně stojí diplomatická a podnikatelská lobby, která se obává mezinárodní izolace. Mocné ruské oligarchy navíc vyděsil nedávný tvrdý postup Kremlu proti miliardáři Vladimiru Jevtušenkovi, který byl obviněn z praní špinavých peněz.
Ruské pamětní mince věnované připojení Krymu k Rusku
Kauza Jevtušenkova, který patří do skupiny nejbohatších Rusů, podle Ivanova rozhodně k masovému útěku ruských miliardářů nepovede. „Velká většina našich podnikatelů jsou vlastenci,“ zdůvodnil své přesvědčení. A pokud někdo na Západ uprchl, pak prý šlo o podvodníky, kteří se za hranicemi ukrývají před zaslouženým trestem. „Utekli, aby se nedostali za mříže, a nyní se vydávají za oběti krvavého ruského režimu,“ zdůraznil kancléř.
Moskevští penzisté prý doplácejí na podvody s vilkami na Krymu
Moskevští kriminalisté zaznamenali podle tisku nový trik podvodníků, kteří lákají penzisty na mimořádně laciné bydlení „na stará kolena“ na anektovaném Krymu. Místo splnění životního snu ale důchodci přijdou o životní úspory. Trh s nemovitostmi na Krymu podle odborníků ještě ani nezačal fungovat podle nových ruských pravidel.
Podvodníci tvrdí, že v rámci (smyšleného) státního programu přesídlování Rusů na donedávna ukrajinský poloostrov stačí zaplatit 100 000 rublů (asi 53 000 Kč) jako „počáteční vklad“ anebo rovnou celou čtvrtmilionovou sumu (asi 133 000 Kč) - a vilka v přímořských lázních změní majitele. Vše potřebné prý na úřadech a katastru nemovitostí sami zařídí. Nechybí lákavý katalog nemovitostí ani smlouva, stačí se jen podepsat a zaplatit, vylíčil podvod list Novyje izvěstija.
Skuteční obchodníci s realitami od koupě vil či apartmánů na Krymu odrazují, protože nemovitosti jsou dosud vedeny jen v ukrajinském katastru, k němuž nemají Rusové přístup. A ruský katastr na poloostrově dosud nevznikl. Potenciální kupec tak nemůže prověřit ani list vlastnictví ani historii nemovitosti, zda není něčím zatížená. Pokud se teď uzavírají nějaké transakce, tak by měly být jedině o smlouvě budoucí, jako předběžné dohody. Kdo má zájem o nemovitost na Krymu, musí ještě počkat. Navíc na poloostrově dosud ani nefungují banky, vše se platí v hotovosti.
Jaceňuk nevylučuje zavedení víz ve styku s Ruskem
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk by v případě potřeby neváhal zavést ve vztahu k Ruské federaci vízový režim. Předseda ukrajinské vlády to ve středu řekl v kyjevské televizi. Na letišti Borispol v ukrajinské metropoli už nyní podle něj pracuje speciální skupina, která vrací zpět ruské cestující, nejsou-li schopni přesně uvést cíl své cesty.
V současné době je podle Jaceňuka hlavním úkolem ukrajinských úřadů zpevnění východních hranic. Zamezit pronikání nežádoucích osob z Ruska má ambiciózní projekt Stěna, do něhož chce Kyjev investovat desítky milionů dolarů. Na hranicích má vyrůst rozsáhlý soubor zábran a elektronických varovných systémů.
„Snažíme se dojednat s Evropskou unií bezvízový styk a jednou z podmínek Bruselu je posílení ostrahy rusko-ukrajinských hranic,“ řekl Jaceňuk v kyjevském televizním kanálu 24. Dokončení pohraničního projektu Stěna podle premiéra přispěje i k těsnější spolupráci Ukrajiny se Severoatlantickou aliancí.
Nejbohatší Ukrajinec Achmetov v důsledku bojů výrazně zchudl
Válka na východě Ukrajiny tvrdě dolehla na majetkové poměry nejbohatšího Ukrajince Rinata Achmetova, jehož jmění se podle agentury Bloomberg od začátku roku ztenčilo téměř o pětinu. Achmetov, který vlastní řadu průmyslových podniků a dolů na neklidném Donbasu, dokonce prý opustil stovku nebohatších lidí světa, kde byl jediným Ukrajincem. Bloomberg odhaduje hodnotu Achmetovova majetku na 10,5 miliardy dolarů (228 miliardy korun) , což je o 2,4 miliardy méně než v lednu. Největší podíl na finančních ztrátách Achmetova má podle ukrajinské agentury Unian koncern DTEK, který zastřešuje elektrárny a energetickou síť. Zatímco v prvním pololetí roku 2013 zaznamenala firma čistý zisk 1,2 miliardy hřiven (dvě miliardy korun), letos ve stejném období to byla ztráta 7,6 miliardy hřiven. Druhé pololetí prý bude ještě horší.