Ilovajsk - Dva týdny po masakru u Ilovajsku Ukrajinci stále sčítají padlé. Podle šéfa parlamentní vyšetřovací komise Andrije Senčenka možná zemřelo až tisíc vojáků. Píše o tom server Kyiv Post. Oficiálně počet obětí přesáhl stovku. Proruští separatisté obklíčili ukrajinské vojáky u města 29. srpna poté, co se podle dohody podporované Kremlem měli z města bezpečně stáhnout. Podle vyšetřovací komise nesou odpovědnost hlavně velitelé, kteří byli příliš pasivní.
Bitva o Ilovajsk odstartovala 7. srpna. Ukrajinská armáda sice město o 12 dnů později dobyla, vojáky ale rychle obklíčili separatisté. Situace se dlouho neměnila, až ke konci měsíce vládní síly spolu se vzbouřenci uzavřeli dohodu, že rebelové nechají vojáky se z Ilovajsku stáhnout. Slib ale nedodrželi a na útěku zemřela spousta lidí. Ukrajinská kolona byla napadena u Staroběševa 29. srpna.
- Ilovajsk byl pro Kyjev důležitým bodem – nachází se totiž mezi dvěma tehdejšími baštami separatistů Luhanskem a Doněckem. Vládní síly se tak snažily odstřihnout rebely od zásobování.
Podle šéfa týmu pátrajících po padlých Jaroslava Žylkina bude nakonec obětí mnohem víc. Dobrovolníci, kteří se nedávno vrátili z Doněcké oblasti, prý hovořili o 150 nalezených tělech, většinou neoznačených. „Obávám se, že přinejmenším stejný počet tam ještě zbyl,“ řekl Žylkin Kyiv Post. Jeho tým dostal od povstalců povolení vyzvednout padlé. Nejvíc těl se našlo u Staroběševa, kde vojáci uvízli v pasti.
Šéf parlamentní vyšetřovací komise, která byla ustavena po masakru, ale očekává číslo ještě vyšší – podle něj zemřelo až tisíc Ukrajinců. „Byl to skutečný mlýnek na maso,“ prohlásil voják z 51. brigády Taras Samčuk. Život mu zachránil stejně jako dalším 15 lidem řidič transportéru, který vjel do kukuřičného pole. Podle Samčuka zemřely stovky lidí a další skončily jako rukojmí. Den po masakru viděli reportéři Kyiv Post asi dvanáct vozidel plných těl a raněných.
Nyní už bývalý šéf ukrajinské obrany Valerij Heletej hovořil minulý měsíc o 107 obětech. Ministr rezignoval poté, co ho veřejnost dlouhodobě kritizovala za to, že armáda neposkytla obklíčeným jednotkám dostatečnou podporu. Heletej obvinění odmítá. Své stanovisko obhajoval slovy, že během operace padlo i mnoho ruských vojáků, kteří bojovali na straně východoukrajinských vzbouřenců. „Proud mrtvých Rusů pak zastavil agresi zosnovanou prezidentem Vladimirem Putinem,“ sdělil Heletej nedávno novinářům.
I podle šéfa vyšetřovací komise ale za masakr mohli v první řadě ukrajinští velitelé. „Šlo o sérii špatných akcí nebo nedostatku akce, když byla třeba,“ zdůraznil Senčenko. K tragédii podle něj vedl „nedostatek koordinace, plánování a ignorování zpravodajských informací“.
Křehké ukrajinské příměří uzavřené 5. září stále platí, místy ho narušují boje – hlavně o letiště v Doněcku. Moskva nadále odmítá, že by ukrajinským separatistům posílala na pomoc vojáky nebo zbraně. Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko koncem září prohlásil, že v oblasti několikaměsíčních bojů mezi ukrajinskou armádou a donbaskými separatisty zmizelo beze stopy kolem 500 lidí. Osud pohřešovaných je podle něj nejspíš tragický.
