Varšava - Na místě někdejšího nacistického vyhlazovacího tábora Sobibor dnes po 71 letech pohřbí ostatky Židů nalezených po likvidaci místa. Izraelská nevládní organizace From The Depths, která ostatky shromáždila, na ceremonii pozvala rabíny a státníky nejen z Izraele, ale také z Evropy.
V Sobiboru po 71 letech pohřbí ostatky Židů
Zakladatel organizace From The Depths Jonny Daniels vyprávěl listu The Jerusalem Post, jakou hrůzu cítil při návštěvě Sobiboru, když zjistil, že malé bílé kameny nejsou vůbec kameny, nýbrž lidské kosti, jak mu prozradil průvodce. „Podle židovské tradice duše člověka nenajde klid, dokud nejsou jeho kosti pohřbeny,“ podotkl Daniels. „Kosti tam zůstaly sedm desítek let. Musíme si oběti připomenout a postarat se o to,“ dodal.
Nacisté zřídili vyhlazovací tábor v Sobiboru v únoru 1942. O rok později byl již plně zapojen do vyhlazovací akce s názvem Operace Reinhardt (někdy též Reinhard či Reinhart). Archeologové nedávno odkryli plynové komory, ve kterých bylo zmasakrováno odhadem na čtvrt milionu Židů.
GALERIE
zdroj: ČTK/PAP/WOJCIECH PACEWICZ
V polovině října roku 1943 se zhruba 600 vězňů vzbouřilo, zabili asi 11 „esesmanů“ a podařilo se jim utéct. Rebélii nakonec asi stovka vězňů přežila.
Publicista Stanislav Motl o průběhu vzpoury
„Byl to nesmírně důležitý moment. Je to důkaz, že židé nebyli pasivní, ale bojovali se vším všudy. V čele vzpoury stanul Alexandr Pečerskij, který přijel do Sobiboru 23. září 1943 s dalšími sty zajatci. Byli to bývalí členové Rudé armády, všechno židé. Věděli, že situace byla taková, že do měsíce musí vzpouru udělat. Měli logistickou úvahu, že musí zabít co nejvíc strážců. Tři čtyři lidé byli vždy navázáni na jednoho strážného, aby zjistili, jaké má zvyky. Ve stanoveném okamžiku je vlákali do jedné dílny a vrhli se na ně. Okamžitě zabili 11 esesmanů, pak i některé ukrajinské strážné. Věděli, že kolem tábora jsou miny, tak házeli dřevo a kamení, aby vybuchly dříve. Stejně ale miny zabily řadu vězňů, když utíkali. Mnohým se podařilo utéct a dostat se k partyzánským skupinám. Polští vesničané ale některé uprchlíky zabili – často si mysleli, že jsou to židé a budou mít u sebe zlato. Pečerskij byl na nějakou dobu umístěn do trestní jednotky Rudé armády.“
Fungování tábora ale stéle zůstává neúplně zmapováno - není k dispozici dostatek informací. Vyhlazovací operaci totiž přežilo podle oficiálních údajů jen 58 vězňů. Tábor navíc nacisté v roce 1943 zlikvidovali. Aby zamaskovali stopy, vysadili na místě stromy. Mělké masové hroby ale způsobily, že kosti mohli v průběhu času pozorovat i samotní návštěvníci.
Na místě Sobiboru toho moc nezbylo – jedna věž, pamětní zeď a muzeum. „Nacisté úspěšně zlikvidovali plynové komory i pozůstatky po povstání,“ konstatoval publicista Stanislav Motl. Na místě archeologové objevili také únikový tunel. „Byla tu silná odbojová skupina, zejména mezi členy komanda zvláštního určení. Museli vodit lidi do plynových komor. Museli likvidovat jejich těla – kupříkladu páčit zlaté zuby,“ připomněl Motl.
Během operace Reinhardt nacisté vyvraždili přes dva miliony Židů. Ukončena byla koncem roku 1943. Hlavním vyhlazovacím centrem se poté stal tábor v Osvětimi, kde byl k vraždění používán jedovatý plyn cyklon B.
Publicista o vzpouře v Sobiboru: Bylo třeba zabít co nejvíc strážců (zdroj: ČT24)