Moskva - Rusko uzná výsledky nedělních mimořádných parlamentních voleb na Ukrajině, protože stojí o to, aby se z ní „stala normální civilizovaná země, přestala být nepřátelským státem a byla schopna se sama spravovat“. „Uznáme je, nemějte strach,“ řekl novinářům v Moskvě šéf ruské prezidentské kanceláře Sergej Ivanov.
Nebojte se - ukrajinské volby uznáme, slibuje Moskva
Naděje na normalizaci situace Ivanov spojuje i s volbami, které se v povstaleckých regionech mají konat o týden později, tedy v neděli 2. listopadu. Separatisté ukrajinské parlamentní volby ignorují a považují je za záležitost cizího státu. Kyjev zase odmítá respektovat hlasování vzbouřenců a chystá pro ně volby na počátek prosince. „Volby 2. listopadu se musí uskutečnit. Nově vzniklé útvary, nazývejte je jakkoli, musí mít nějakou vlastní zvolenou samosprávu, je to přece přirozené,“ soudí Ivanov. „Po volbách možná začne nějaký proces sbližování a situace se stane stravitelnější,“ dodal.
Rusko sledovalo přípravy k ukrajinským volbám s nedůvěrou, řada vlivných poslanců Státní dumy označovala hlasování za sporné, vzhledem k pokračujícím ozbrojeným srážkám na východě země. Volby na Ukrajině se fakticky obejdou bez ruských pozorovatelů, malá skupina ruských politiků bude hlasování sledovat jen jako součást mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Hlavní ukrajinské politické strany
Blok Petra Porošenka - Do letošního srpna se formace jmenovala Solidarita. Tu kdysi založil současný ukrajinský prezident Petro Porošenko. Jelikož hlava státu nemůže být členem politické strany, Porošenko je jejím „čestným vůdcem“ a oficiálním vůdcem strany je Porošenkův poradce a bývalý ministr vnitra Jurij Lucenko. Program strany se shoduje s tím, co ve funkci prezidenta prosazuje Porošenko, tedy jednotu ukrajinského státu, decentralizaci moci a plné členství v EU. Strana dominuje předvolebním průzkumům, má šanci získat hlasy 33,8 procent lidí, kteří se již rozhodli jít k volbám.
Radikální strana - Populistická a současně proevropská strana, která byla založena v srpnu 2010. V jejím čele stojí poslanec, novinář a vystudovaný pedagog Oleh Ljaško (42), jehož jméno je již roky synonymem skandálů. Celý oficiální název strany zní Radikální strana Oleha Ljaška. V dosud posledních parlamentních volbách v roce 2012 strana získala jeden mandát, do parlamentu usedl právě Ljaško, který v letošních prezidentských volbách skončil na třetím místě se ziskem 8,32 procenta hlasů. Podle posledních průzkumů by mohla strana skončit ve volbách na druhém místě s 12,8 procenty.
Lidová fronta - Proevropská strana, kterou zformoval letos v březnu premiér Arsenij Jaceňuk (40). Ten do čela vlády nastoupil po pádu proruské vlády prezidenta Viktora Janukovyče. Členy strany je řada bývalých spolustraníků expremiérky Julije Tymošenkové z její strany Vlast (Baťkivščyna); kromě Jaceňuka také například šéf parlamentu Oleksandr Turčynov, který po útěku Janukovyče ze země převzal jeho úřad. Poslední průzkum dával straně šanci na zisk necelých devíti procent hlasů, což by jí stačilo na třetí místo.
Vlast - Stranu Vlast (Baťkivščyna) založila expremiérka Julija Tymošenková v roce 1999. Ve volbách většinou kandidovala v rámci Bloku Julije Tymošenkové (BJuT). Strana je proevropsky a umírněně nacionalisticky zaměřená a mohla by získat necelých sedm procent hlasů. V uplynulých třech volbách se BJut vždy umístil na druhém místě a zakladatelka a předsedkyně strany Tymošenková, která byla hlavní tváří takzvané oranžové revoluce, byla v roce 2005 a v letech 2007 až 2010 premiérkou. Začátkem roku 2010 svedla boj o prezidentské křeslo s letos sesazeným proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem a těsně prohrála. Také v letošních prezidentských volbách skončila na druhém místě. V říjnu 2011 byla odsouzena k sedmi letům vězení a vysoké pokutě za předražený dovoz ruského plynu v roce 2009. Letos v únoru byla během revolučních změn propuštěna.
Silná Ukrajina - Konzervativní strana, která by mohla získat přes pět procent hlasů. Předchůdkyně strany byla založena v roce 1999 pod názvem Strana práce Ukrajiny, později se stala součástí proruské Strany regionů sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče a obnovena byla letos v dubnu. Lídrem strany je kdysi jedna z hlavních postav Strany regionů, bývalý vicepremiér, ministr hospodářství a guvernér centrální banky Serhij Tihipko (54), který byl ze Strany regionů vyloučen, protože ve vnitropolitickém konfliktu zastával kompromisní stanoviska. Opoziční blok slibuje mír na Ukrajině, decentralizaci moci a ekonomický „patriotismus“.