Reportáž: Otřesy v Burkina Fasu
Compaoré se chopil moci po převratu v roce 1987 a zvítězil již čtyřikrát v prezidentských volbách. Je považován za klíčového politika západní Afriky a spojence západních zemí v boji proti islamistům. Ačkoli je Burkina Faso významným producentem bavlny, zůstává chudou zemí.
Podle dosavadních zákonů už do čela státu znovu kandidovat nemohl; řešení spatřoval v ústavním dodatku, který by zajistil možnost znovu kandidovat. To ale občané Fasa odmítli; v ulicích hlavního města zavládl chaos, když dav demonstrantů vnikl do budovy parlamentu a zapálil ji. Vyraboval také státní televizi a přesunul se před prezidentský palác. Násilnosti si v zemi ve čtvrtek vyžádaly třicet mrtvých a stovku zraněných.
Masové demonstrace Compaorého přiměly, aby ze svých plánů ustoupil
Vláda návrh změny ústavy nakonec stáhla a armáda pak za výjimečného stavu celý parlament rozpustila. V televizním projevu ovšem prezident vyrukoval s tím, že povede přechodnou vládu do voleb v roce 2015. „Pokud jde o mě, jsem připraven jednat o přechodném období, na jehož konci bych odevzdal moc,“ řekl.
Opozici ale tento ústupek nestačil a žádala, aby prezident odstoupil okamžitě. Compaoré nakonec volání lidu vyslyšel a prezidentského křesla se vzdal.
Francouzský prezident Francois Hollande dnes Compaorého rezignaci přivítal a vyzval ke klidu i rychlému uspořádání demokratických prezidentských voleb. Burkina Faso je bývalou francouzskou kolonií, dříve se jmenovala Horní Volta. Země získala nezávislost v roce 1960.
Podle ústavy měl Compaorého pravomoci převzít předseda parlamentu, který však armáda během čtvrtečního výjimečného stavu rozpustila. „Vzhledem k nutnosti zachránit národ jsem se rozhodl, že převezmu ode dneška povinnosti hlavy státu,“ prohlásil generál Honoré Traoré s tím, že chce vést jednání se všemi politickými stranami a dovést zemi k řádným volbám. Protestující v ulicích dnes nicméně podle agentury AFP žádali, aby přechodnou vládu vedl generál ve výslužbě a bývalý ministr obrany Kouamé Lougué.
Situace se následně o to více zkomplikovala poté, co se ozvala skupina pod vedením mluvčího armády a zástupce velitele prezidentské gardy, plukovníka Isaaca Zidy. Ta oznámila pozastavení ústavy a uzavření státních hranic. Zároveň slíbila rychlý návrat k ústavnímu pořádku. Vyzvala také k „součinnosti“ mezinárodní společenství.
Evropská unie a USA vyjádřily nad vývojem situace obavy a vyzvaly k urychlenému návratu k demokracii.
