„Magický moment, epochální změna“ – Berlín si připomněl pád zdi

• vrm

9. 11. 20149. 11. 2014, 19:45|Zdroj: ČT24

Německé oslavy 25. výročí pádu Berlínské zdi

Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Michael Sohn

Berlín – Německo si připomnělo pětadvacáté výročí od pádu Berlínské zdi. Všichni čelní němečtí politici včetně kancléřky Angely Merkelové ve svých projevech vyzdvihli význam svobody pro lidský život a pád zdi shodně označili za epochální událost nejen pro Německo, ale i pro Evropu. Oslavy vyvrcholily otevřením „světelné hranice“, linie tisíců svítících balonků, které vedou centrem Berlína v místech, kde zeď do 9. listopadu 1989 stála.

„Stát, který potlačuje elementární lidská práva a svobody, nemá právo být státem. Berlínská zeď, betonový symbol státní moci, přivedla mnoho milionů lidí na hranice snesitelného,“ prohlásila kancléřka Merkelová. „Pád zdi ukončil rozdělení Berlína, Německa, Evropy, Východu i Západu. Ukázal nám, že sny se mohou stát skutečností. Je to poselství naděje, abychom dnes i v budoucnosti strhávali zdi diktatury, násilí, ideologie a nepřátelství,“ dodala s tím, že o svou zkušenost se chce Německo podělit s Ukrajinou, Sýrií i Irákem, kde jsou dnes „potlačována práva na svobodu jednotlivce“.

Již včera přitom kancléřka označila pád Berlínské zdi za projev toho, že lidskou touhu po svobodě nelze zastavit; je však třeba odvaha nejen k boji za svobodu, ale i k tomu, aby si člověk mohl výdobytků svobody užívat. Ve své dnešní řeči připomněla, že zhroucení zdi by nebylo možné bez dalších událostí v někdejším východním bloku; vzpomněla československou Chartu 77, polskou Solidaritu i perestrojku a glasnosť v Sovětském svazu.

Gauck: Rozumím zklamání lidí z východního Německa

S promluvou k národu vystoupil také spolkový prezident Joachim Gauck. I podle něj se podařilo naplnit politické cíle opozičního hnutí z roku 1989; zároveň ale podle svých slov chápe nespokojenost části veřejnosti. Podle Gaucka zaznívá hlavně od lidí, které zasáhl nepříznivý vývoj po hospodářském kolapsu někdejší Německé demokratické republiky. „Velmi dobře jim rozumím. Věřím, že politicky dobře vzdělaný člověk si to umí vysvětlit. Ale běžní lidí, kteří celý život chodili do práce a byli zvyklí na stálé uspořádání, jsou zklamaní. A někteří pak říkají: 'Tohle jsme nechtěli',“ prohlásil Gauck, sám původem z někdejší NDR.

Podle něj ale hospodářské zhroucení NDR na počátku 90. let nezpůsobilo sjednocení Německa, kolaps prý byl důsledkem čtyřicetileté vlády Sjednocené socialistické strany Německa (SED). „Komunisté zničili zdravou podnikovou strukturu. Zůstaly nám velké podniky, které ale byly zcela neživotaschopné,“ prohlásil.

„Nemožné se stalo možným“ - „magický moment, epochální změna“

Připomínky pádu Berlínské zdi dnešním dnem v Německu vrcholí, oslav se zúčastnil i někdejší vůdce polské Solidarity Lech Walesa a bývalý prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov. Na slavnostním večeru v sále divadla na Gendarmenmarktu vystoupil vpodvečer berlínský starosta Klaus Wowereit a i on, stejně jako dopoledne Merkelová, hovořil o pádu zdi jako o gigantickém aktu síly. „Největší hnací silou byla vůle ke změně. Berlín je symbolem toho, že nemožné se stalo možným,“ prohlásil.

Předseda Evropského parlamentu, vestfálský rodák Martin Schulz, označil Berlínskou zeď za zeď strachu a její pád za „magický moment v dějinách Německa a epochální změnu pro Evropu“. Připomněl i význam data 9. 11. pro německé dějiny – v roce 1918 padlo německé císařství, o dvacet let později došlo k nejznámějšímu nacistickému pogromu, tzv. křišťálové noci.

Zlatým hřebem oslav se stalo otevření „světelné hranice“ vedené v místech, kde v centru německé metropole stávala Berlínská zeď. V sedm večer za zvuku Ódy na radost začaly stoupat světelné balony, které od pátečního večera tvořily hranici na patnáctikilometrovém úseku zdi. Od Braniborské brány se „světelná hranice“ otevírala oběma směry, než po několika desítkách minut dosáhla nejdelší zachovaný úsek zdi na East Side Gallery a někdejší hraniční přechod na Bornholmer Strasse, kde se před 25 lety poprvé otevřela vnitroněmecká hranice.

Představení si nenechaly ujít tisíce lidí. Jen před Braniborskou bránou se shromáždil dav srovnatelný s tím, který tam v červenci vítal německé fotbalové mistry světa. Další stovky lidí sledovaly vypouštění 8 000 balonů podél trasy „světelné hranice“.