Kyjev - Moskva dělá vše pro to, aby zabránila vojenskému konfliktu na Ukrajině. Tvrdí to ruské ministerstvo zahraničí. Kyjev podle něj neplní své závazky z Minsku. Mluvčí Lavrova také zopakoval, že na východní Ukrajině ruští vojáci nejsou. Reakce přišla po jednání Rady bezpečnosti OSN. Ta viní Rusko, že poslalo obrněnou techniku a posily proruským separatistům, kteří prý chystají ofenzivu.
Moskva: Kyjev využívá krizi k vlastní propagandě
Kyjev a Severoatlantická aliance viní Rusko, že poslalo obrněnou techniku a posily proruským separatistům. Pozorovatelé z OBSE ve své pravidelné týdenní zprávě upozornili, že na Ukrajinu vjelo před dvěma dny vozidlo, které používají Rusové k přepravě padlých vojáků. Hranici mělo přejet v Rostovské oblasti. Později se zase vrátilo na ruské území. Mluvčí ukrajinské armády Andrej Lysenko pak hovořil konkrétně o pěti vozidlech tohoto typu. Přepravovat měly ruské vojáky.
Analytické středisko ukrajinské armády podle Ukrinformu nevylučuje, že šéf Kremlu nařídí otevřenou invazi na Ukrajinu do začátku zimy. Experti ale uvádějí, že „nejpravděpodobnější pro ruskou agresi může být druhá polovina zimy, konkrétně únor 2015“. Poradce ukrajinského ministra vnitra Zorjan Škirjak označil vpád Rusů za „vysoce pravděpodobný“. Nevázal by jej ale ke konkrétnímu datu. Pronikání ruských vojáků na Ukrajinu je podle něj dlouhodobé a k útoku může dojít „kdykoliv“.
Michal Zdobinský, šéfredaktor ATM:
„Myslím si, že na Ukrajině příslušníci ruské armády jsou. Otázka je, jestli se tam dostali na rozkaz, nebo to jsou takzvaní dobrovolníci. Rusko zřejmě poskytuje povstalcům nejen zbraně, ale i trochu jinou podporu – třeba zpravodajské informace. Rusko, stejně jako Spojené státy, disponují sofistikovaným družicovým systémem. Pro malé bojové jednotky jsou tyto informace velice důležité.“
Ostrá slova padla i na půdě OSN, kde se situace na Ukrajině probírala včera večer. Podle organizace hrozí na východě Ukrajiny totální válka.
Rusko volá po objektivitě
Moskva ale veškerá obvinění odmítá a tvrdí, že Kyjev využívá situaci na východě Ukrajiny k vlastní propagandě. „Zástupce Ruska v OSN vyzval Západ, aby neukrýval dále pravdu a přišel konečně s objektivním pohledem,“ konstatoval zpravodaj ČT Miroslav Karas.
GALERIE
videogallery_485371
Mluvčí ruského ministerstva obrany připomněl, že Moskva mnohokrát opakovala, že ruské ozbrojené síly na Ukrajině nejsou. Západ podle ruské strany nemá žádné důkazy. „Ruské ministerstvo obrany napsalo, že už přestalo věnovat pozornost nepodloženým prohlášením o údajně viděných ruských kolonách, které vtrhly na Ukrajinu,“ podotkl Karas.
Ruské provokace pokračují
Zatímco na Ukrajině se i přes příměří místy bojuje, Austrálie oznámila, že sleduje čtyři lodě
ruského námořnictva, které se pohybují nedaleko jejích severních břehů. Australská média napsala, že mezi plavidly jsou „těžce ozbrojený křižník, torpédoborec, vlečný člun a loď sloužící k doplňování paliva“.
Premiér Tony Abbott označil přítomnost ruských plavidel v regionu za demonstraci síly Moskvy. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou značně napjaté po pádu civilního letadla na proruském východě Ukrajiny, jímž cestovaly i desítky australských občanů.
Ruské vojenské letadlo pak večer narušilo vzdušný prostor Estonska a Litvy. Nákladní stroj typu Iljušin zachytily dvě nizozemské stíhačky F-16 hlídkující v oblasti v rámci obranné mise NATO. Ruské letadlo se následně odklonilo směrem na Kaliningrad ve stejnojmenné ruské
enklávě mezi Polskem a Litvou.
NATO sleduje zvýšenou aktivitu ruských vojenských letadel v okolí svého vzdušného prostoru už delší dobu. Letos jich už bylo zachyceno přes stovku, což je více než trojnásobek všech loňských případů.
V Evropském parlamentu se hovořilo o nové studené válce
Riziko obnovy určité podoby studené války v Evropě je reálnou hrozbou. Ve svém vystoupení na konferenci „Lekce demokracie po roce 1989: Zdroj inspirace pro Ukrajinu a Tunisko“ to v Evropském parlamentu řekl někdejší srbský prezident Boris Tadić. Spojené státy ani Evropská unie podle něj nedokázaly od pádu totality ve střední a východní Evropě najít s Ruskem shodu v otázce společných hodnot ani v bezpečnostní problematice. Tadić rovněž tvrdí, že konec původní studené války v roce 1989 se slavil jako vítězství Západu, ne jako začátek nové spolupráce.
Ukrajinská krize podle něj znamená konec stávající bezpečnostní architektury v Evropě. Nyní je potřeba hledat její novou podobu, především v diskusích mezi EU, Spojenými státy a Ruskem, například pod patronací Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).