Aljochinová se ve své stížnosti opírala o přesvědčení, že paragraf o chuligánství je v rozporu se svobodou slova, kterou zaručuje ruská ústava. Vadí jí také, že porušení náboženských pravidel lze podle trestního zákoníku hodnotit jako narušení veřejného pořádku. „O zločinné povaze skutků nelze soudit jen na základě většinového názoru ve společnosti,“ uvedla ve stížnosti Aljochinová.
Ústavní soud argumenty stěžovatelky nepřijal. Podle soudců trestní zákoník dává občanům dostatečně jasně najevo, které skutky jsou protiprávní a z jakého důvodu. Aljochinová podle soudců nemůže z přesvědčení o sporném výkladu zákoníku vyvozovat porušení svých práv. Osobní svobody občanů mohou být spojeny s jistými limity vymezenými zákonem a nezbytnými v demokratické společnosti, uvedl ústavní soud.
Za divoké vystoupení v moskevském chrámu Krista Spasitele, namířené proti prezidentu Vladimiru Putinovi, byly spolu s Aljochinovou odsouzeny ještě další dvě členky skupiny, Naděžda Tolokonnikovová a Jekatěrina Samucevičová. Posledně jmenovaná byla později podmínečně propuštěna, Aljochinová a Tolokonnikovová byly koncem loňského roku amnestovány.
