Mys Canaveral - Start nové vesmírné lodi Orion z floridského Mysu Canaveral byl pro dnešek odložen. První dnešní pokus byl zrušen kvůli silnému větru, druhý kvůli potížím s palivovými ventily. Orion se tedy bude moct pokusit o start až zítra. Loď má v budoucnu sloužit k pilotovaným letům na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), asteroidy, Měsíc či Mars. První zkušební let je bez posádky.
Orion si musí počkat, start byl pro dnešek zrušen
„Dnešní start byl zrušen. Startovací tým se připravuje na vypuštění zítra (v pátek) ráno (zhruba poledne SEČ),“ oznámil Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Předpověď počasí na pátek je o něco horší, než tomu bylo dnes, podle NASA je přesto příznivá. Meteorologové dávají šedesátiprocentní šanci, že podmínky pro start lodě by měly vyhovovat. „Očekávám, že to půjde dobře, protože jde o vyzkoušenou raketu a vesmírná loď se testuje způsobem, který je dobře znám,“ uvedl kurátor Národního muzea letectví a vesmíru Michael Neufeld.
Start byl původně stanoven na 7:05 místního času (13:05 SEČ), kvůli vyřešení technických nesrovnalostí byl ale posunut na 7:17 (13:17 SEČ). Čtyři minuty před tímto plánovaným startem se však objevila informace o silných poryvech větru a odpočítávání bylo opět posunuto na 14:26 SEČ. Dnešní startovací okno bylo přitom otevřeno do 15:44 SEČ.
Pracovníci NASA mezitím oznámili, že u motorů prvního stupně nosné rakety Delta 4 se vyskytly problémy s ventily přívodu paliva - tekutého vodíku a kyslíku. Pokusy potíže vyřešit opakovaným otevíráním a zavíráním ventilů byly ale neúspěšné.
Inženýři pracovali na vytvoření nejdelší a nejvýkonnější nosné rakety Delta 4 několik let. Je tak výkonná, že by jednou mohla lidi dopravit na Mars. „První nosný modul bude o padesát procent delší a vynese dvojnásobek hmoty než největší raketa, kterou máme dnes. Kamkoliv náš národ bude chtít, tam ho nosná raketa může dopravit,“ prohlásil vedoucí pro nosné raketové systémy Chris Crumbly. Záležet bude ale také na tom, jestli budou k Marsu vzhlížet i příští americké vlády. „Jsou to miliardy a miliardy dolarů investic. Nevidím teď ohodlání na straně veřejnosti do toho jít,“ konstatoval Neufeld.
Do vesmíru vynese novou kosmickou loď Orion. Svým tvarem připomíná slavné Apollo. Vejdou se do něj čtyři astronauti, namísto třech. Projekt má vdechnout nový život americkému kosmickému programu. NASA kvůli budoucím misím Orionu musela do kosmodromu hodně investovat. „Pokrok je skutečný, a když pojedete kolem Kennedyho vesmírného centra, uvidíte to. Děje se to a je to rychlé. Opravdu jsme velmi vzrušení ze čtvrtečního startu. Je to jisté velký krok pro výzkum hlubokého vesmíru a plány dostat astronauty na Mars,“ konstatoval zástupce ředitele Kennedyho vesmírného centra Michael Bolger.
Cílem prvního testovacího letu je obletět dvakrát Zemi ve vzdálenosti zhruba šesti tisíc kilometrů a bezpečně přistát – zatím bez posádky. S astronauty na palubě se nepočítá před rokem 2021. Orion má hlavně dopravovat lidi a zásoby na ISS. Američané by se tak zbavili závislosti na ruských raketách. Po éře raketoplánů NASA totiž používají k dopravě materiálu a astronautů k ISS ruské rakety Sojuz (za 60 milionů dolarů na osobu) a soukromá vesmírná plavidla. Zásobování zajišťují ruské nákladní lodě Progress, evropské ATV a japonské HTV.
Objevování vesmíru v novém tisíciletí: Soukromé lodi i vesmírná turistika
Jako první soukromá loď se v květnu 2012 s ISS spojil modul Dragon firmy SpaceX amerického podnikatele a konstruktéra Elona Muska. Kontrakt má NASA též s firmou Orbital Sciences Corporation, která za tímto účelem vyvinula raketu Antares a loď Cygnus, která k ISS poprvé doletěla letos v lednu. Obě společnosti mají zájem i o přepravu lidských posádek.
GALERIE
videogallery_490107
Rozvíjí se také vesmírná turistika, kterou ale ohrozila havárie a smrt jednoho z pilotů soukromé vesmírné lodi SpaceShipTwo společnosti Virgin Galactic letošního října. Nehoda vesmírné lodě má tak svou první oběť po téměř 12 letech. Společnost Virgin Galactic plánuje mít k dispozici celkem pět vesmírných lodí SpaceShipTwo a využívat je k soukromým cestám do vesmíru. Cesty již bylo možné rezervovat, a to za počáteční částku 250 tisíc dolarů (5,5 milionu korun).
V USA to byla druhá vážná nehoda rakety v poslední době. Jen několik dní předtím explodovala několik sekund po startu z komerčního kosmodromu na ostrově Wallops Island raketa Antares bez posádky. Byla to první nehoda od doby, kdy NASA svěřil dopravu nákladů na ISS soukromým firmám.
U letu Orionu je i Česká televize
"Palubní vstupenka" České televize na let Orionu
Na palubě návratové kabiny lodi Orion je umístěna palubní vstupenka se jménem České televize. Lístek podobný těm, které rozdávají aerolinie cestujícím, vydala České televizi přímo NASA. A pro zajímavost - jméno České televize je například i na průzkumném vozítku Curiosity, které brázdí povrch Marsu.
Přehled vesmírných lodí Spojených států
Loď Mercury - V únoru 1962 vynesla na oběžnou dráhu prvního Američana Johna Glenna loď Mercury-Atlas 6 (raketa Atlas). Měla kuželovitý tvar o maximálním průměru 1,9 metru, vysoká byla 3,5 metru a pojala jednu osobu a přistávala na vodě. Létala do roku 1963. Loď absolvovala šest pilotovaných letů, z toho čtyři orbitální, v přípravné fázi asi 20 bezpilotních zkušebních letů, v rámci kterých se do vesmíru podívali čtyři primáti. Jako nosič lodi se používala raketa Atlas.
Loď Gemini - Uskutečnila deset pilotovaných letů v letech 1965 a 1966. Pojala dva astronauty, měla kuželovitý tvar o maximálním průměru tři metry a měřila 5,7 metru. Na Zem se vracela jen kabina s astronauty, přistávala na vodu. Kosmické lodi byly vypouštěny raketou Titan 2 GLV. Během programu bylo dosaženo několika prvenství - první americký výstup do vesmíru nebo například první setkání a spojení dvou těles na oběžné dráze.
Loď Apollo - Jejím cílem bylo dostat člověka na Měsíc, což se podařilo v létě 1969 Apollu 11. První pilotovaný let uskutečnila v říjnu 1968 po třech letech bez posádek. Lety Apolla 1, 2 a 3 byly zrušeny kvůli nehodě před prvním zkušebním letem, při níž v lednu 1967 při cvičné simulaci zahynuli tři astronauti. Posádka lodi Apollo 8 se jako první na světě dostala mimo oběžnou dráhu Země a obletěla Měsíc. Loď Apollo byla 11 metrů dlouhá o průměru čtyři metry a tvořil ji velitelský modul, servisní modul a lunární modul, který zůstával na oběžné dráze Měsíce. Pojala tři osoby a vynášela ji raketa Saturn. Do roku 1972 se v ní na Měsíc podívalo 12 astronautů.
Raketoplán - Opakovaně použitelná vesmírná loď, nazývaná také orbiter, byla 56 metrů vysoká, její průměr byl 8,7 metru. „Orbiter“ ve tvaru letadla byl při startu uchycen na vnější nádrži s kapalným vodíkem a kyslíkem, jimiž byly poháněny tři hlavní motory. Po stranách nádrže byly dva pomocné válcovité raketové motory na pevné palivo. Vzlétal podobně jako raketa a na Zemi přistával jako letadlo jen orbiter. Program raketoplánů zahájil Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v roce 1972. V roce 1977 provedl několik zkoušek v atmosféře s raketoplánem Enterprise a jako první letěl do vesmíru raketoplán Columbia 12. dubna 1981. Americká kosmická agentura poté vypravila do kosmu další čtyři raketoplány - Challenger, Discovery, Atlantis a Endeavour. Prvně jmenovaný ale v lednu 1986 při startu explodoval a zahynulo sedm astronautů. Znovu létat se začalo až v září 1988 a nešťastný Challenger nahradil v roce 1992 Endeavour. V únoru 2003 ale na raketoplány dopadla další tragédie, když se po návratu do atmosféry rozpadla Columbia a opět zamřela celá sedmičlenná posádka. Lety byly poté sice obnoveny, v červenci 2011 ale program raketoplánů definitivně skončil poslední výpravou Atlantisu. Raketoplány uskutečnily celkem 135 misí, včetně zkušebních letů.