Reykjavík - Blokování pozemků a všemožné průtahy při stavbách dálnic jsou v Česku poměrně běžné. Podobný příběh se teď odehrává i na Islandu: kvůli obyvatelům, kteří nehodlají opustit své domovy, se neúnosně protahuje stavba nového dálničního tahu. Ovšem háček je v tom, že oněmi obyvateli jsou místní skřítkové. A ty si Islanďané nechtějí za žádnou cenu rozhněvat.
Islanďané radši přestěhují skálu, než by si naštvali skřítky
Horizont: Skřítkové blokují stavbu dálnice na Islandu (zdroj: ČT24)
Na Islandu nejsou elfové a trollové - takzvaný skrytý lid - jen povídačkou pro děti a turisty. Všichni je tady berou smrtelně vážně, prezidenta nevyjímaje. „Moje babička s nimi dokázala čile komunikovat. Já tento dar nemám,“ zalitovala v jednom z rozhovorů hlava Islandu Ólafur Ragnar Grímsson.
Skřítkové jsou stejní jako zdejší příroda: fascinující a krásní, ale i nepředvídatelní a brutální. Dokládají to svědectví místních obyvatel: „Když jim uděláte něco špatného, mohou se vám pomstít. Není dobré si se skřítky zahrávat.“… „Náklaďák se zvedl a obrátil se na stranu. To byla reakce elfů.“… „Dokážou být velmi zlí a mohou vás zaklít nebo potrestat.“
Islandští skřítci
Islanďané si proto často raději postaví své domy o kousek dál, jen aby nerozzlobili své malé sousedy. Případné potíže se skřítky nepodceňují ani stavební firmy – vědí, že pracovní úrazy nebo rozbité stroje by kvůli nim mohly být na denním pořádku.
„Lidé požádají skřítky, aby se přestěhovali. A pak můžeme dělat, co chceme. Protože jsme skřítky upozornili,“ osvětluje postup při domluvě se skřítky zástupce úřadu pro výstavbu dálnic Pétur Matthíasson.
Místo, kudy má vést nová dálnice, ale trollové opustit odmítli. A tak se musela stěhovat celá skála, ve které mají svůj domov. „Uvnitř je statek se stoly a židlemi a vším tím. Pijí tam kávu a jedí palačinky,“ ujišťuje expert na skřítky Magnus Skarphedinsson.
Skála, uvnitř které sídlí skřítci
Někteří Islanďané neváhají domy skřítků chránit vlastním tělem. Aktivisté si vynutili další ústupky a stavbu dálnice u Reykjavíku už víc než rok zdržují. „Je důležité, aby ve skřítky lidé věřili. A právě kvůli tomu bychom měli zachovat naši přírodu,“ tvrdí ekologický aktivista Gunnsteinn Olafsson.
Skřítci dokázali na Islandu přežít hlavně díky izolaci a úzkému spojení s přírodou. Misky s mlékem proto nejsou na okenních parapetech připraveny pro toulavé kočky. Islanďané se jimi snaží naklonit si sousedy ukryté pod zemí. Dobře totiž vědí, že dokážou pozlobit – i když většinou mají přívětivou tvář.