Mučení podle CIA zachránilo tisíce životů, svět brutalitu kritizuje

Washington – Za jednostrannou a chybnou označilo několik bývalých ředitelů CIA zprávu vyšetřovacího výboru amerického Senátu o kontroverzních metodách výslechů této tajné služby. Zpochybňují především tvrzení, že výslechy doprovázené mučením nepřinesly hodnotné zpravodajské informace, a dál stojí za stanoviskem, že tyto metody zachránily tisíce životů. Také označují za omyl názor senátního výboru, že CIA o své činnosti po teroristických útocích z 11. září 2001 lhala nadřízeným složkám. Svět brutální metody CIA kritizuje a distancoval se od nich i americký prezident Barack Obama. Podle vysokého komisaře OSN pro lidská práva by ti, kdo se na mučení podíleli, neměli uniknout trestu.

„Výbor nám předal jednostrannou studii poznamenanou faktickými a interpretačními chybami, zejména mizerně zpracovaný a fanatický útok proti agentuře, která udělala nejvíce pro to, aby ochránila Ameriku po útocích z 11. září,“ uvádí se v článku, který dnes zveřejnil list The Wall Street Journal a pod který se podepsali bývalí ředitelé CIA George Tenet, Porter Goss a Michael Hayden, společně s jejich třemi někdejšími náměstky.

Závěrem zprávy senátního výboru je konstatování, že navzdory mučení zajatců během vlády exprezidenta George Bushe se CIA nepodařilo zmařit všechna následující spiknutí. Bývalí šéfové CIA ale oponují tvrzením, že Spojené státy by nikdy nevystopovaly a nezabily vůdce al-Káidy Usámu bin Ládina v roce 2011 bez informací získaných při oněch kontroverzních výsleších. Brutální metody také vedly údajně k dopadení dalších vysoce postavených činitelů al-Káidy, k získání cenných informací o organizaci a k záchraně tisíců lidských životů. Podařilo se tak prý zmařit plány al-Káidy, včetně chystaného útoku na západní pobřeží USA, který se měl podobat útokům z 11. září 2001.

Exšéfové CIA obhajují metody výslechů s poukazem na to, že agenti byli vystaveni bezprecedentnímu tlaku, každodennímu „scénáři tikající časované bomby“, který vyžadoval rychlé jednání. Zpráva výboru podle nich „naprosto chybuje“ v tvrzení, že CIA uváděla v omyl Bílý dům, ministerstvo spravedlnosti, Kongres a veřejnost, pokud jde o výslechové metody. CIA prý žádala a obdržela souhlas Bílého domu a ministerstva spravedlnosti, aby svoje metody uplatňovala, a rovněž o nich a o jejich výsledcích informovala Kongres.

„V žádném případě nechceme tvrdit, že jsme všechno perfektně zvládli, a to zejména v nouzových a často chaotických situacích, jimž jsme čelili bezprostředně po 11. září 2001,“ uvedli bývalí nejvyšší představitelé CIA. „Stejně jako ve všech jiných válkách byly v našem programu nepochybně věci, které se neměly stát. Když jsme se o nich dozvěděli, informovali jsme o těchto případech generálního inspektora CIA nebo ministerstvo spravedlnosti a usilovali jsme o přijetí nápravných opatření,“ dodali.

Bývalí ředitelé CIA a jejich náměstci také kritizují členy senátního výboru za to, že se na ně neobrátili s žádostí o jejich názory a že rovnou bez zevrubnějšího průzkumu dospěli k závěru, že metody výslechů neposkytly žádné užitečné zpravodajské informace. 

Obama se od výslechů CIA distancoval

Americký prezident Barack Obama se dnes v rozhovoru pro televizní stanice Telemundo a MSNBC od metod CIA distancoval. Obama připomněl, že tyto sporné techniky zakázal krátce po svém nástupu do prezidentského úřadu v roce 2009. „Vyslovil jsem se velmi jasně, jak se mají naše zpravodajské informace shromažďovat, a jasně jsem tyto druhy praktik zakázal,“ prohlásil. Dodal, že mučení „bylo v rozporu s tím, kdo jsme my“.

Vysoký komisař OSN: Kdo se na mučení podílel, nesmí zůstat bez trestu

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Husajn senátní zprávu uvítal a uvedl, že pokud jde o mučení, neměla by existovat „beztrestnost ani promlčecí lhůty“. Úmluva proti mučení zakazuje mučení a jako jeho ospravedlnění nenabízí žádné mimořádné okolnosti, a to ani válečný stav, dodal vysoký komisař ve svém prohlášení. Úmluva podle něj zavazuje všechny, ať již jde o samotné mučitele, o autory politik, či veřejné činitele, kteří dávají rozkazy. Ratifikovalo ji 156 zemí světa, Spojené státy v roce 1994.

Jak Husajn dodal, USA mají proto nyní povinnost pohnat dotčené osoby k odpovědnosti. „Ve všech zemích, jestliže někdo spáchá vraždu, je stíhán a uvězněn. Jestliže někdo někoho znásilní nebo oloupí, je stíhán a uvězněn. Jestliže si někdo objedná, povolí nebo se dopustí mučení - které je vážným mezinárodním zločinem - není možné, aby zůstal nepotrestán,“ uvedl. K tomu, aby bylo možné někoho teoreticky začít stíhat, by ale podle zpravodaje ČT Martina Řezníčka bylo nutné další vyšetřování a zřejmě by bylo nutné znát i detaily z utajované části zprávy senátního výboru.

Svět brutální výslechy CIA kritizuje

Ze zahraničí dnes zazněla naopak kritika brutálních výslechových metod americké Ústřední zpravodajské služby (CIA). Belgický list De Standaard konstatuje, že kdo používá mučení, akceptuje tím barbarské metody svého nepřítele. Španělský El País píše, že po zveřejnění zprávy už nenajde prezident Barack Obama lepší důvod k tomu, aby zavřel věznici na Gunatánamu. Britský The Guardian poznamenává, že evropské státy, které se na operacích CIA podílely, se staly komplicem při porušování základních lidských práv. Komentátor CNN Peter Bergen označil tvrzení CIA, že informace získané mučením zásadně přispěly k dopadení Usámy bin Ládina, za falešné.

Na mučící praktiky reagoval mezi prvními německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. „Takovéto vážné porušení demokratických a liberálních hodnot se nesmí opakovat,“ řekl v rozhovoru pro AFP, který má být zveřejněn ve čtvrtek. Šéf německé diplomacie ale rovněž vyzdvihuje záměr amerického prezidenta Baracka Obamy skoncovat s těmito praktikami CIA.

Nový afghánský prezident Ašraf Ghání prohlásil, že někteří agenti CIA „porušili všechny přijaté normy lidských práv“, a zároveň žádal o poskytnutí informace, kolik Afghánců bylo americkou rozvědkou mučeno. „Čína je proti mučení. Máme za to, že USA by se měly zamyslet a napravit své činy,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Podle twitterového účtu blízkého íránskému duchovnímu vůdci Alímu Chameneímu se americká vláda ukázala jako „symbol tyranie.“

Mučení vězňů v iráckém Abú Ghrajbu
Zdroj: ČT24/ČTK/ZUMA

Podle organizace bojující za ochranu lidských práv Amnesty International (AI) je senátní zpráva „krutou připomínkou pokračující beztrestnosti mnohého hrůzného porušování lidských práv páchaného ve jménu 'národní bezpečnosti'“. „Zpráva poskytuje ještě více usvědčující detaily některých praktik porušování lidských práv, které byly schváleny nejvyššími orgány v USA po 11. září 2001. I přes mnoho důkazů, které jsou po léta ve veřejné sféře, nebyl nikdo postaven před soud pro povolování a provádění úkonů v těchto programech CIA,“ upozornila šéfka americké pobočky AI Erika Guevaraová.

USA uzavřely věznici v afghánském Bagrámu

Spojené státy dnes uzavřely hlavní americkou věznici Bagrám na stejnojmenné vojenské základně v Afghánistánu. USA již v zemi v žádném ze svých zařízení nikoho nezadržují, uvedl Pentagon ve svém prohlášení. Podle nejmenovaných vojenských představitelů byli z věznice propuštěni poslední tři vězni. Dva byli převezeni do afghánské káznice, kde budou čekat na případný proces. Třetí prý již nepředstavuje hrozbu, byl propuštěn na svobodu a má v plánu se usadit v zahraničí.

Káznice Bagrám, známá rovněž jako věznice Parván, byla často zdrojem napětí ve vztazích mezi Washingtonem a Kábulem. V minulosti se stala terčem kritiky kvůli údajnému zneužívání vězňů. USA a NATO ke konci roku ukončí v Afghánistánu svou bojovou misi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 19 mminutami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 29 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 3 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 4 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...