Japonské hospodářství skomírá a takzvaná „Abenomika“ by ho měla probudit k životu. V polovině listopadu vyhlásil Šinzó Abe předčasné volby jako referendum o své hospodářské politice. Stejně jako před dvěma lety voličům slibuje růst platů a nová pracovní místa. A stejně jako tehdy, i teď by mu to mělo vyjít. Jen málokdo v Japonsku si totiž myslí, že si s předčasnými volbami ukousl příliš velké sousto.
Důvodem, proč o znovuzvolení dobrovolně žádá o dva roky dřív, může být snaha prosadit některá kontroverzní témata. „Čtyřleté prodloužení jeho vlády mu umožní mnohem aktivnější prosazování části své agendy, kterou veřejnost jako celek nepodporuje,“ míní analytik Michael Cucek.
Je to třeba postupné zapnutí jaderných elektráren. Všechny reaktory jsou už tři roky odstavené kvůli tragické zkušenosti z Fukušimy. A mnozí si myslí, že by to tak mělo zůstat. Velká část Japonců také nesouhlasí s prosazovanou změnou pacifistické ústavy. A s tím, aby armáda mohla zasahovat v zahraničí.
V Japonsku rostou ceny i daně. Lidé neutrácí, jak by měli, a ekonomická výkonnost země, která je symbolem pracovitosti a technologického rozvoje, se tak výrazně snižuje. Na druhou stranu Japonsko netrápí nezaměstnanost.
Navzdory rostoucímu rozčarování z Abeho hospodářských reforem, které mají nevyrovnané účinky, jsou mnozí voliči přesvědčeni, že pro vedení země neexistuje v současnosti jiná přijatelná alternativa než jeho Liberálnědemokratická strana. LDP podle pozorovatelů nahrává i předpokládaná nízká účast voličů, z nichž řada není příliš nadšena pořádáním podle nich nepotřebných voleb uprostřed běžného čtyřletého období.
