Moskva – Ruský rubl je stále v ohrožení. Lidé začali na situaci reagovat a domácí měny se zbavují, nakupují dolary i eura. V řadě bankovních poboček už zahraniční měna došla. Vláda a centrální banka uklidňují, že podniknou nezbytné kroky, zatím však dále nebyly konkrétní. Podobně reagují i státem kontrolovaná média, na rozdíl od nezávislých ujišťují, že turbulence rublu jsou pod kontrolou. Prezident Vladimir Putin se k situaci nevyjádřil, i přesto neztrácí důvěru veřejnosti. Ta spekuluje o odvolání předsedy vlády Dmitrije Medvěděva.
Rusko rublu nevěří, Putinovi ano. V ohrožení je nejspíš Medvěděv
Z Ruska informuje o situaci zpravodaj České televize Miroslav Karas.
GALERIE
videogallery_493591
Sledujte vývoj kurzu rublu vůči dolaru minutu po minutě.
Rusové pořád nakupují?
Ano, za chvíli už ale nebudou mít co. Mnoho směnáren od Vladivostoku po Kaliningrad hlásí, že už scházejí dolary i eura. I přesto, že oficiální kurz hovoří o dolaru kolem 70 rublů, jsou lidé ochotni zaplatit 100 nebo 150 za euro, které běžně stojí 90 rublů. Snaží se nakoupit i zboží, které má nějakou větší hodnotu. Jde jim zkrátka o to, aby doma neměli rubly.
Podle agentury Interfax má propad rublu i první oběť. Včera večer se zastřelil spolumajitel jednoho bankovního domu. Je potvrzená souvislost s propadem měny? Objevily se podobné případy?
Zatím ne. Policejní zástupce řekl, že to psychické napětí bylo tak silné, že nelze vyloučit, aby u onoho sedmdesátiletého muže bylo právě toto příčinou. Našli ho v moskevském hotelu v centru města s prostřelenou hlavou. Policie větší podrobnosti nezveřejnila, nicméně média dávají pád rublu a černé úterý s tímto úmrtím do souvislosti.
To, co se běžní Rusové dozvědí o pádu rublu, závisí především na tom, jaký zdroj informací si vyberou. Zatímco nezávislá média zpochybňují aktuální zvýšení úrokových sazeb centrální bankou jako krok ke krizi bankovního systému, státem kontrolované sdělovací prostředky ujišťují, že turbulence rublu jsou pod kontrolou, napsala dnes agentura Bloomberg.
-
„Státem kontrolovaná média mají naprosto jiný úkol,“ vysvětlil politolog Alexej Makarkin. „Jejich prací není informovat obyvatele, ale vést propagandu. A proto se nyní snaží ujišťovat.“
Vláda a centrální banka slibují, že udělají maximum. Co konkrétně?
To by chtěli Rusové v nejbližších hodinách slyšet. Premiér Dmitrij Medvěděv se sice sešel s úzkým vedením vlády, s ekonomickými ministry a s guvernérkou Národní banky, shodli se však pouze na tom, že je nezbytné učinit další kroky ke stabilizaci situace. I dnes se očekává mimořádné zasedání vlády a parlamentu.
Objevuje se tedy nedůvěra ke konání vlády a prezidenta?
Pokud jde o Vladimira Putina, nejsou žádné náznaky kritiky. Jeho mluvčí vzkázal, že prezident s vládou mimořádně jednat nebude. Společnost je i tak namířena spíš proti Medvěděvově vládě a Národní bance. Putin zítra vystoupí na tradiční tiskové konferenci, pád rublu bude jedním z témat, o nichž má hovořit. Spíš se ale zaměří na situaci na Ukrajině a na Krymu.
Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií, FSV UK
„Zatím se odhaduje, že by se ruská ekonomika v letošním nebo příštím roce mohla propadnout až o 5 procent. To je nejčernější scénář. Nejdůležitější ale je, že na trhu planou emoce a není jasné, co bude dál. Je to jakési vystřízlivění ze snu, že je Putin nadčlověk, který může jít proti všem tržním tendencím. Je to pro něj velká rána, zakládá totiž svou popularitu na tom, že si Rusové žijí lépe.“
Bude odvolán Dmitrij Medvěděv?
Jako šéf kabinetu může být považován za prvního viníka. Spekulací každou hodinu přibývá. V tomto případě by ho údajně měl nahradit ministr financí Alexej Kudrin. Krok v personální politice ale musí učinit Putin, tudíž nic není potvrzené.
V roce 1998 Rusko po krizi v zemích tzv. asijských tygrů fakticky zbankrotovalo. Je na místě srovnání?
Srovnat lze hlavně obavy, lidé se bojí, že přijdou o své úspory jako tehdy. Rusko je však bohatší než v roce 1998 a je více schopné čelit státnímu bankrotu.
Co se stalo v Rusku v roce 1998?
V Rusku začínají ožívat vzpomínky na rok 1998. Po krizi tzv. asijských tygrů v předchozím roce poklesl zájem o ropu, investoři navíc začali být velice opatrní. Ruská vláda se až do léta snažila udržovat hodnotu rublu. Navzdory vysoké podpoře od MMF nakonec však musela povolit, měna vzápětí spadla na polovinu a Rusko fakticky zbankrotovalo. Vláda vyhlásila vedle devalvace rublu také restrukturalizaci vnitřního dluhu a tříměsíční moratorium na splátky zahraničního soukromého dluhu. Výsledkem pro obyvatele Ruska byl pokles životní úrovně, země musela kvůli finančním potížím, které přišly v roce, kdy byla špatná úroda, požádat o mezinárodní humanitární pomoc. Dozvuky krize jsou považovány za jeden z klíčových důvodů rezignace tehdejšího prezidenta Borise Jelcina na konci roku 1999.