Brusel – Česku a Slovensku se podařilo během prvního zasedání Evropské rady pod vedením Donalda Tuska vyjednat dočerpání některých nevyužitých peněz z fondů Evropské unie pro léta 2007 až 2013. Ministerstvům by se mohlo podařit zachránit až 20 miliard korun. Na summitu se premiéři a prezidenti zemí EU shodli na vzniku Evropského fondu strategických investic (EFSI), který by měl podpořit stagnující ekonomický vývoj Unie. Připomněli také potřebu strukturálních reforem a snah o rozumné hospodaření s veřejnými prostředky.
Češi a Slováci dostali druhou šanci na dočerpání eurodotací
GALERIE
videogallery_494236
„Komise dostala za úkol, aby hledala řešení pro to, aby ty stávající evropské programy (pro období 2007–2013) mohly být maximálně dočerpány,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Česká ministerstva mají okamžitě začít jednat s Evropskou komisí, aby s ní konzultovaly možnou záchranu některých nevyčerpaných peněz. Premiér konkretizoval, že za letošní rok by mohlo jít o 20 miliard korun. Nebude se ale prodlužovat doba nebo navyšovat dosavadní hodnoty financí určených na jednotlivé projekty.
Evropa se snaží nastartovat stagnující ekonomiku
Evropský fond strategických investic připravuje Evropská komise Jeana-Claudea Junckera, konkrétní podoba návrhu by měla být hotova v lednu. Finanční základ fondu by měly tvořit peníze z unijního rozpočtu a Evropské investiční banky v celkové hodnotě 21 miliard eur (579 miliard korun). V příštích třech letech by ale s pomocí tohoto fondu mělo do evropské ekonomiky přitéct až 315 miliard eur (8,7 bilionu korun), záruky fondu by totiž měly zafungovat jako „pákový efekt“. „Během těchto tří let by měly být mobilizovány privátní a veřejné investice,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi doporučuje rychlé přijetí. „Mohlo by to přispět k nárůstu důvěry v ekonomiky eurozóny,“ řekl Draghi.
- "Jena-Claude Juncker musel odcházet ze summitu tak trochu rozpačitý, protože ještě před summitem europoslancům tvrdil, že od členských zemí nečeká jen slova, slova, slova, ale že potřebuje peníze. Jenže žádný členský stát mu tady v Bruselu neslíbil, že do toho investičního fondu opravdu nějaké peníze vloží, alespoň prozatím" říká zpravodaj ČT v Bruselu Bohumil Vostal.
Pracovní skupina k fondu už také vypracovala soupis přibližně dvou tisíc projektů s „evropskou přidanou hodnotou“, které by na tyto peníze mohly mít šanci, a to v oblastech jako dopravní či energetická infrastruktura, věda a výzkum a podobně. Německá kancléřka Angela Merkelová preferuje výběr na základě kritérií byznysu, nikoli politiky. Vláda České republiky, která přípravu fondu podporuje, už vybírá potenciální projekty k financování. „Asi nebudou mít šanci projekty, které by se musely několik let velmi náročně připravovat,“ uvedl Sobotka.
Evropská rada k ukrajinské krizi
„Náš přístup musí odpovídat našim ambicím a možnostem. Musíme přestat jen reagovat na události a být v defenzivě,“ prohlásil předseda Evropské rady Donald Tusk. Součástí evropské strategie směřující k dlouhodobému řešení krize ve východní Evropě musí podle něj být moderní, nezávislá a bezpečná Ukrajina. Dlouhodobé řešení přitom není možné bez odpovídající a jednotné evropské strategie vůči Rusku. Lídři unijních zemí budou o Ukrajině jednat dále v březnu, kdy budou muset nejpozději řešit možné prodloužení sankcí vůči Rusku a separatistům na východě Ukrajiny.
Předseda britské vlády David Cameron i německá kancléřka Angela Merkelová prohlásili, že sankce mohou skončit, když bude Rusko dodržovat mírovou dohodu z Minsku a kdy tedy opadnou důvody pro sankce. Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová uvedla, že by prezident Putin a ruské vedení měli vážně reflektovat potřebu přijmout radikální změnu směrem k okolnímu světu a přepnout se do kooperativního módu.
Dohoda s USA má být do konce roku 2015
Během včerejšího summitu také členové Evropské rady projednali pracovní náplň Evropské unie v příštích měsících. Nový předseda Evropské rady Donald Tusk po jednání zmínil energetickou unii, jednotný digitální trh či dokončení dohod o volném obchodu. V souvislosti s posledním zmíněným se debatovalo také o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, což představuje rozsáhlou obchodní a investiční dohodu mezi USA a EU, a které by mělo být ideálně dotaženo do konce roku 2015. Teoreticky by mohla vzniknout největší světová zóna volného obchodu, pochybnosti se ale ozývají z mnoha členských států (např. ohledně bezpečnosti a kontroly potravin, možnosti vést soudní řízení rovnou k mezinárodnímu soudu). „Nebude to znamenat zahození řady principů, které jsou nám v Evropě velmi drahé,“ prohlásil šéf Evropské komise Juncker, která se tím pádem snaží při vyjednávání o co největší otevřenost.