NE Urza k tématu Průmysl a obchod

Stát by neměl do průmyslu ani obchodu nijak zasahovat; ani regulacemi, ani pobídkami.
Volnotržní ceny jsou geniálním a nenahraditelným nástrojem k přenosu informací. Pokud je něčeho nedostatek, cena roste, což informuje a motivuje všechny účastníky trhu. Vydělá ten, kdo zdroje směřuje do výroby nedostatkového zboží či vymyslí jeho náhradu. V případě přebytku cena zase klesá a zdroje se přesouvají jinam.
Ceny určují i chování spotřebitelů. Vyšší ceny motivují spotřebitele, aby nedostatkovým zbožím šetřili, případně je nahradili něčím jiným – levnějším, a tedy méně vzácným. To šetří nejen lidskou práci, ale i přírodní bohatství.
Penězi na trhu ovlivňujeme to, na čem máme skutečný zájem. To vede k lepší alokaci zdrojů, než když rozhoduje stát na základě vůle voličů. Prostřednictvím voleb se totiž každý snaží prosadit svoje abstraktní preference na náklady ostatních a vznikají tak projekty, za které by lidé své vlastní peníze neutratili.
Na skutečně volném, svobodném a státem nedeformovaném trhu nejvíce bohatnou ti, kdo dokážou nejlépe uspokojovat potřeby lidí, kteří jim za to dobrovolně zaplatí. Nikoliv ti, kdo jsou zadobře s politiky a úředníky rozhodujícími o cizích penězích.