Dva mladí lidé v zajetí svých obsesí – on chce být vrcholovým sportovcem, ona chce otěhotnět. Oba pro svůj sen dělají maximum, což vede k ničení těl i duší. Domestik, druhý český film v hlavní soutěži, je celovečerním debutem režiséra a scenáristy Adama Sedláka. Pozornost k sobě přilákal po úspěchu internetového seriálu Semestr, úspěšného experimentu v oblasti nových médií a alternativní distribuce.
Filmový postřeh: Honba za úspěchem Domestika ničí
Trailer: Domestik (zdroj: ČT24)
V Domestikovi má cyklista Roman doma trénovací kolo a na radu lékaře si pořídí kyslíkový stan. Jeho žena Šarlota si vede tabulky o svém pohlavním cyklu a servíruje potravinové doplňky. Téměř celý film se odehrává v uzavřeném bytě, kyslíkový stan v ložnici jejich svět ještě víc omezuje a přidušuje. Na malém prostoru se manželé postupně propadávají do destrukce i sebedestrukce.
Není to příjemný pohled, což je u sebezničujících záběrů s lidskými tekutinami pochopitelné. Jenže je na druhé straně obtížněji pochopitelné, co s takovým filmovým experimentem. S experimentem, který nikam neposouvá ani filmový jazyk, ani vyprávění. Nadsázka je v tomto temném příběhu tak překombinovaná, že je těžko postřehnutelná. Profesionální sportovci by se v příběhu myslím nenašli.
Beseda z domu ČT: Herci a tvůrci o filmu Domestik (zdroj: ČT24)
Pozitivum Domestiku ale zase spočívá v tom, že upozorňuje na zhoubnou posedlost a honbu za extrémním úspěchem, která pak takové – alespoň na první pohled běžné – věci jako sportování nebo početí mění v hysterii. A mladé lidi naprosto ničí. Obojí jsou to velká témata současnosti.